Page 19
ROZHOVOR | Petr Uhlík
W W W . C A S O P I S G O L F . C Z
17
Při pohledu na seznam vašich akti‑
vit mi nedá se nezeptat, čím ztoho
seznamu se dnes cítíte nejvíc?
Vystudoval jsem obor apo většinu života
se žurnalistikou živím, posledních něko
-
lik desítek let tedy golfovou. Dokonce
mne na jednom webu označili za doyena
české golfové novinařiny, což zalichotí.
(smích) Rozhodně jsem nejdéle sloužícím
redaktorem vtéhle branži. Komentování
televizních přenosů zgolfu je jen další
zmnoha podob téhle práce. Celé roky
jsem ogolfu psal, překládal auž dlouho
se chystám vydat knihu golfových poví
-
dek. Možná si ji budu sám ilustrovat. Ale
novinařina je základem.
Kdy vám vlastně golf vstoupil
doživota?
Psal se rok 1977. Byli jsme na rodinném
pobytu vMariánkách, sbráchou jsme
ktomu jako teenageři byli víceméně
přinuceni, atak jsme hledali nějakou zá
-
bavu. Nejdřív jsme zkoušeli tenis od sví-
tání do soumraku spřestávkou na oběd,
ale to se nedá vydržet věčně. Pak nás na
-
padlo vyjet autobusem nahoru na hřiště,
že bychom mohli zkusit golf. Nevěděli
jsme oněm tehdy zhola nic. Poslali nás
na louku, kde seděl na rybářské stoličce
pan Vokoun, vedle sebe měl pár orez
-
lých holí akýbl smíčky. Hned nás upo-
zornil, že pokud byť jeden míček ztra-
tíme, nepůjdeme domů dřív, dokud ho
nenajdeme. Dali jsme mu dvacetikorunu,
tehdy ještě papírovou, azačali se učit
golf. Tam někde jsem asi překročil bludný
kořen nebo spíš Rubikon…
Byl to ten okamžik lásky na první
pohled astrochou nadsázky na
celý život?
Pro někoho, kdo má rád sport aje hravý,
se jednalo rozhodně ozajímavou zku
-
šenost. Později jsme si skamarádem na-
půl pořídili hole achodili jsme do Mo-
tola. Pak se tam přestavovala klubovna
ahole ise skřínkou zmizely. Na nové
jsem jako středoškolák neměl, atak to
vypadalo, že je sgolfem konec. Podruhé
mi vnikl do života způsobem hodně ku
-
riózním vroce1988. Bylo to naprosto
neuvěřitelné– vnabídce tehdejší ide
-
ově pravověrné Cestovní kanceláře mlá-
deže jsme sbratrem našli golfový pobyt
vŠilheřovicích. Spali jsme ve spacáku na
půdě klubovny, hole poskládané snad od
všech světových značek jsme měli vbagu
uhlavy, myli jsme se ve velkém plechovém
žlabu jako na vojně. Apořád hráli golf. Za
-
miloval jsem si hřiště vŠilheřovicích, měl
jsem tam isvé první klubové členství. Byly
dny, kdy jsem ráno vpět vyjel zPrahy,
abych vdevět stál na odpališti jedničky.
Odehrál jsem turnaj, dal si oběd ajel jsem
zpátky. Člověk na tak heroické časy rád
vzpomíná, dneska bych to už nedal.
Čím vás golf tolik oslovil
adodnesdrží?
Nechci opakovat, co už bylo řečeno sto
-
krát… Neznalým možná připadá málo
adrenalinový, ale pro mě je ho vgolfu až
až, ikdyž není prvoplánový– nejde vám
oživot aani ozdraví. Souboj se hřištěm,
živly avlastní psychikou je tvrdý. Aláká mě
iona kombinace sportu akumštu. Nemů
-
žete hrát dobře, pokud nejste kreativní,
akrátká hra je bez představivosti zcela
beznadějná. Hraje se vkrásném prostředí,
je vněm elegance aspousta příběhů,
které tvoří jeho úžasnou historii. Jste navíc
součástí komunity, která vyznává určité
hodnoty. Mají hluboký smysl– já sám od
-
povídám za svou vlastní hru, za dodržování
pravidel, nemám nad sebou nikoho, kdo
mě hlídá. Je jen na mně, jestli mám dost
silný charakter, abych si situaci neulehčoval,
řečeno strochou nadsázky sMasarykem–
nebál se anekradl. Úžasná kategorie nejen
sportu, ale iuvažování oživotě. Golf je na
-
prosto nekompromisní a, pokud to udržíte,
imimořádně čistý. Což je vsoučasné době
hodnota dosti vzácná…
Ovašem docela širokém záběru
jsme se už zmínili. Hráč, golfový no
‑
vinář, golfový funkcionář, televizní
komentátor, malíř… Jak se navzájem
tyhle zájmy ovlivňují?
Klíčové momenty byly ovlivněny právě
tím– jednalo se osouhru zdánlivě ná
-
hodnou, ale nestalo by se to, pokud by
ktomu nebyly vytvořené předpoklady.
Souboj se hřištěm, živly avlastní psychikou je tvrdý.
Aláká mě iona kombinace sportu akumštu.
Nemůžete hrát dobře, pokud nejste kreativní,
akrátká hra je bez představivosti zcela beznadějná.
Hraje se vkrásném prostředí, je vněm elegance
aspousta příběhů, které tvoří jeho úžasnou historii.
Foto: Martin Uhlík