Page 38
36
|
GOLF
ROZHOVOR | Šimon Zach
Dal vám Ondra Lieser nějakou kon‑
krétní radu nebo vám ukázal něco,
co vám pomohlo?
Nemyslím, že to byla jedna rychlá rada.
Spíš jsme postupně měnili pozice ve
švihu tak, aby na sebe navazovaly apři
-
nášely co nejméně možností pro chybu.
Ondra se snaží, abych sám porozuměl
svému švihu asměřoval mě ktomu,
abych si na turnajích uměl pomoci sám.
Dneska je moje chápání švihu daleko
komplexnější než předtím, kdy jsme
spolu začali pracovat.
Když se člověk podívá na vaše vý
‑
sledky, nemůže mu uniknout, že jste
schopen odehrát naprosto parádní
kolo, ale vdalším už to taková sláva
není. Zkrátka pořád takové to na
‑
horu adolů…
Itohle bych určitě rád posunul, protože
vidím, že jsem schopný zahrát skvělá
jednotlivá kola, jako třeba první kolo na
Czech Masters, na Q -School nebo víkend
ve Švédsku. Už dnes vidím, že když hraju
svůj nejlepší golf, tak nedělám moc chyb.
Někdy pomůže ištěstí, když se míček
po nepovedené ráně odrazí do dobré
pozice. Na tom se moc pracovat nedá,
ale dá se pracovat na tom, abych měl
přesnější akonzistentnější rány. Je mi
jasné, že když chci hrát ovítězství, je to
vždycky omnožství chyb, které udělám.
Já se ale asi nikdy nevyvaruju toho, abych
tu atam nezahrál dabláče nebo neztratil
balon. Ale můžu pracovat na tom, aby ta
-
kových chyb bylo co nejméně.
Není ale taková snaha tak trochu
proti vaší přirozenosti?
Asi trochu ano, jsem silný adost agre
-
sívní hráč. Hraju dlouhé rány avětšinou
zahraju idocela dost birdie. Stím ale
také přicházejí chyby. Ostatně, stalo se
mi to ina Czech Masters. Na tříparové
trojce jsem zkazil první ránu, potom
idruhou, abylo ztoho sedm ran na
paru 3. Bohužel se to všechno špatné
sešlo na jedné jamce. Ale to se prostě
vgolfu stane. Zároveň jsem si ztoho
nedělal těžkou hlavu ahned na další
jamce zahrál eagle. Beru to tak, že ito
špatné ke golfu patří apatří to ikmojí
hře. Nikdy nebudu hráč, který bude hrát
konzervativně. Snažím se útočit. Akdyž
jsem po první devítce na -4, spíš si ří
-
kám, že je dobré nic neměnit aútočit
dál. Není můj styl hrát na půl plynu. To
není moje prostředí ani moje přiroze
-
nost ataky nic, co by mě bavilo.
Trochu odbočím, nakolik je pro vás
povzbuzením, že letos hraje hodně
dobře iváš mladší bratr Matouš?
Mám velkou radost ztoho, že každý rok
hraje větší turnaje ajde mu to skvěle. Le
-
tos vyhrál amatérské mezinárodní mist-
rovství ČR mezi dospělými, což je vjeho
věku šestnácti let obrovský úspěch. Sna
-
žím se mu předat své zkušenosti, které
jsem nasbíral apodporovat ho. Na Kas
-
kádě měl letos premiéru na Challenge
Tour. Tam se mu nedařilo. Právem byl
nervózní. Na druhém startu na Challenge
Tour však prošel cutem avBerouně za
-
hrál -14 pod par po čtyřech kolech.
Je dnes už něco, co byste si od něj
mohl vzít?
Určitě. Líbí se mi na něm, že má dobrou
mentalitu pro golf. Dokáže rychle za
-
pomenout na špatné idobré rány, což
je fajn. Jde od rány kráně, hraje svižně
aumí vymyslet tu nejlepší možnost, jak
ránu zahrát. Ato je strategie, která vede
kúspěchu.
Vrátím se opět kvám. Máte téměř
za sebou sezonu, která by se dala
označit za zlomovou. Co další pokra
‑
čování vaší kariéry?
Můj krátkodobý cíl je uhrát plnou kartu
na Challenge Tour. To je důležité pro to,
abych si mohl lépe naplánovat sezonu.
Samozřejmě je velký rozdíl, když hrajete
pět šest turnajů, nebo plný kalendář. Když
máte jen pět startů adva turnaje se ne
-
povedou, jste okamžitě pod tlakem. Když
dvakrát neprojdete cutem avíte, že máte
ještě dvacet turnajů, tak se vlastně nic ne
-
děje. Mým letošním cílem je uhrát kartu
na Challenge Tour avšechno nad beru
jako bonus navíc. Takže zdruhé fáze kva
-
lifikační školy koncem října ve Španělsku
bych se rád podíval do třetí finálové.
PS: Rozhovor vznikal během turnaje
Challenge Tour vBerouně. Ve druhé fázi
Q -School Šimon Zach věren svému stylu
odehrál skvělé první kolo, ale vtěch dal
-
ších už se mu tolik nedařilo. Nakonec se
mu do třetí fáze Q -School nepodařilo pro
-
klouznout ana příští rok tak má uhranou
částečnou kartu na Challenge Tour.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Šimona Zacha
Pořád cítím, že mám ještě dost velký prostor pro
zlepšení. Když ale vezmu, vjaké jsem byl krizi
apsychické nepohodě, tak je to pro mě velký krok.
Dokázal jsem se vyhrabat a sám na sebe jsem
pyšný, že jsem to nevzdal, když se nedařilo.