Page 44
42
|
GOLF
Podle výukových materiálů
PGAC připravil
Ondřej Trupl
Při nápřahu získává hlava hole pohybo-
vou energii, díky které bude mít ten-
denci vracet se po dráze, po níž byla
hůl odtahována. Jakmile však v závěru
nápřahu dojde ke zpomalení celého po-
hybu a v momentě, kdy hůl při spouš-
tění začíná akcelerovat, udělíme hlavě
navíc malé množství energie. V dů-
sledku toho může dojít k jejímu vychý-
lení, takže projde po odlišné dráze.
Stručně řečeno – správná pozice ve vr-
cholné fázi nápřahu ještě neznamená,
že hráč hůl také povede správným
směrem při pohybu dolů.
Jak už jsme zmínili, důležitou roli při
úderu hraje správné vyrovnání v postoji.
Nejčastěji v tomto ohledu hráči chybují
tehdy, jestliže v začátku dopředného
pohybu vysouvají pravé rameno vzhůru
a ven, zatímco hlava hole se stále pohy-
buje pomalu.
V momentě, kdy k popisované chybě do-
chází, se tak hráč osou otáčení dostává
mimo ideální vyrovnání, takže dráha hlavy
hole opisuje nesprávný pohyb vzhledem
k úderu, který hodlá zahrát. Aby zasáhl
míč, musí vše korigovat, což může vyústit
buď v zataženou ránu (pull) jdoucí rovně
vlevo, nebo zahraje šlajs, případně kom-
binaci obou uvedených úderů, a to v zá-
vislosti na postavení úderové plochy při
impaktu.
Téměř všechny obvyklé poučky ve
stylu „levým ramenem miř na cíl“
nebo „pravé rameno tlač dolů“ více či
méně souvisejí se schopností zaujmout
vyrovnaný postoj a setrvat v něm v za-
čátku švihu a správně pokračovat při
pohybu vpřed.
V této souvislosti je třeba si uvědomit
jeden fakt, a sice ten, že jakmile jednou
švih zahájíte určitým způsobem, hůl vždy
bude mít tendenci probíhat po takto
nastolené dráze. Pokud tedy hráč zahájí
švih v rovině, jež nemíří přesně na cíl,
přinejmenším bude mít tendenci držet
se této trajektorie během zásahu míče
a následné fázi úderu. Navíc se k tomu
může přidat švihnutí stranou nebo nežá-
doucí otočení úderové plochy, která tak
při impaktu nebude vyrovnána směrem
na cílovou linii.
A JAK JE TO V REÁLU
Nyní se detailněji podíváme na způsob,
jak hráč opakovaně švihá s ohledem na
model dvou pák. Reálný hráč se modelu
bude vždy pouze blížit. Pokud by se zcela
shodoval s modelem, byl by golf v jeho
podání mnohem jednodušší. Odchylky od
ideálu představovaného modelem jsou
dány složitou interakcí jednotlivých sys-
témů, tedy kostí, kloubů, svalů a vazeb
mezi nimi.
Dobrý golfi sta už instinktivně zjistí, že
model dvou pák je v golfu z hlediska me-
chaniky pohybu nejefektivnější. Ať už si
to uvědomuje či nikoliv, celý švih pro-
vádí velmi podobně jako modelový hráč,
neboť dokáže adaptovat přirozenou práci
končetin, svalů a kloubů a navzájem je
skloubit. Obecně hráčům pomáhá, pokud
si celou sekvenci pohybů dokáží názorně
představit.
(Příště: Švih a hlava hole)
Rovina švihu
Už v únorovém vydání jsme se zaměřili na rovinu švihu se zřetelem na problémy
související s udržením její optimální roviny. Celou pasáž uzavřeme tím, že se od
modelového příkladu postupně přeneseme do reality.
Obr.: I malá odchylka (dosahující hodnoty 2°) úderové plochy drajvru při zásahu míče způsobí,
že zahrajete slice nebo hook. V důsledku toho každá rána z odpaliště dosahující vzdálenosti
200 yardů bude končit v rafu.
Golfová fyzika