Page 92
DRIVING
|
Příběhy z historie
90
|
GOLF
Walter Hagen. I skóre ostatních mělo blíž
osmdesátce než paru hřiště. Všech, až na
Francise. Ouimet zvládl třetí kolo nejlépe
ze všech, 74 úderů mu stačilo na to, aby
se před posledním kolem dělil s oběma
Angličany o vedení.
Poslední runda startovala těsně po poledni
za nekončícího deště. Ted Ray ji otevřel po-
vedeným drajvem doprostřed ferveje. To
však bylo vše, co na první devítce předvedl.
V půlce čtvrtého kola zapisoval čtyři nad
par. Horší bylo, že ani Harry si nevedl lépe.
Na první devítce uhrál 43 a byl jen o ránu
lepší než Ray. Naopak Walter Hagen si vedl
skvěle a na sedmičce se dostal před oba
Angličany. Jeho sebejistota však zmizela
okamžitě, jakmile jej diváci na průběžné
vedení upozornili. Na sedmé jamce potře-
boval na třímetrový pat tři údery.
Mezitím Ray zlepšeným výkonem došel do
cíle se skóre 79, dal si panáka whisky a čekal,
kolik hráčů jej nakonec předstihne. Vardon
vedení po první devítce neudržel a s totož-
ným skóre 79 se dělil s Tedem o vedení.
Walter Hagen stál na odpališti dvanácté
jamky. K vítězství mu stačilo dojít zbytek
hřiště v paru. Po trojpatu na dvanáctém
grínu a po peripetiích na čtrnáctce, kde mi-
nul kvůli blátu na míčku čtyřiceticentimet-
rový pat a zahrál dabláče, se mu však naděje
rozplynuly. Na konci kola se ocitl tři údery za
vedoucími borci na děleném třetím místě
společně s Tellierem, Barnesem a Smithem.
Ouimet se tak na páté jamce ocitl ve ve-
dení o pět ran. Jakmile se tuto novinu
od davu diváků dozvěděl, vypadal, jako
by na něj spadla skříň. Vedení promarnil
na následujících třech jamkách. A na de-
sítce bylo ještě hůř. Double bogey. Vardon
s Rayem, kteří se přišli podívat, zda je
mladý amatér dostihne, viděli dost. Vrátili
se zpět do tepla klubovny. Mělo je čekat
sobotní play off – party pro hráče z Jersey.
Lord Northcliffe, sponzor turné obou
Britů, objednal láhev skotské a vše nechal
donést Tedovi a Harrymu do šatny. V tom
okamžiku se však Country Club otřásl vý-
buchem nadšení. Ouimet proměnil ne-
uvěřitelný chip do birdie na třináctce
a byl zpátky ve hře. Další tři jamky prošel
v paru, ale stále potřeboval jedno birdie,
aby vedoucí dvojici dostihl.
Po povedeném drajvu na sedmnáctce mu
nezbývalo než vzít jigger a útočit rovnou
na grín – krásnou ranou posadil míček
šest metrů od jamky. V tom okamžiku se
tlačenice dvaceti tisíc lidí rozběhla k jam-
kovišti, každý chtěl vidět Francisův pat.
Birdie tři! Míček našel dno jamky. Vyrov-
náno. Francis následně zvládl i drama na
osmnáctce, zavěsil poslední ošemetný pat
a US Open 1913 zamířilo do play off.
Do sobotní rozehrávky na 18 jamek vyrazili
dva zkušení matadoři, Vardon a Ray, proti
mladému amatérovi odnaproti. Před desá-
tou hodinou ranní se všichni sešli na prv-
ním odpališti. Ouimet vytáhl z rukou prezi-
denta USGA Roberta Watsona jedno ze tří
stébel. Bylo dlouhé. Francisovi náležel první
odpal. Fervej jedničky lemovalo něco mezi
osmi a dvanácti tisíci lidí. Drajvy všech tří
hráčů zůstali na ferveji. Všichni zahráli par.
Po první jamce all square.
Na trojce ztratil Ray první úder, Francis zů-
stával po boku Vardona v paru. Nebe se
zatáhlo a hřiště Country Clubu opět začal
zkrápět hustý déšť. Na pětce sice Ameri-
čan skončil mimo hřiště, ale protože v té
době nebyla za ránu do autu trestná rána
a navíc oba Angličané chybovali na grínu,
zůstával i po páté jamce stav nezměněn –
Ted Ray o jednu za Francisem a Harrym.
Již na další jamce však šel Vardon do ve-
dení. O jamku později oba zase předčil
Ray a dotáhl se na Ouimeta. Neskutečný
souboj. Na osmičce si vzal slovo Francis.
Z ferveje zahrál 160 metrů dlouhou ránu,
která přistála nějakých dvacet centimetrů
od vlajky – birdie ho neminulo. Ovšem i Ted
proměnil neskutečný dvanáctimetrový pat.
Vyrovnáno! Ani na devítce nikdo nezaváhal
a v půlce play off byl stav stále all square.
Na jedenáctce šel poprvé do vedení do-
mácí amatér, když oba Angličané zavá-
hali na grínu, na dvanáctce navíc získal
další úder. Zbývalo šest jamek a Francis
Ouimet vedl nad oběma matadory o dva
údery. Na třináctce však jeho pat do bir-
die nešťastně obkroužil jamku, zatímco
Vardonův našel její dno. Na patnáctce
pak došlo na Raye, který po doklepnutí na
double bogey prohlásil: „Pokud jde o mě,
je hotovo.“ Zaostával o čtyři rány.
Na řadu přišla sedmnáctá jamka, levý do-
gleg, jehož záhyb chrání hluboký bankr.
Harryho jediná šance ke skórování byla hrát
přímo přes bankr, aby se dostal blíže ke
grínu. Jenže na tomto turnaji ještě nikdo
nenašel k takovému úderu odvahu, ani da-
lekonosný Ted. Míček zmizel v dálce smě-
rem k bankru, aby ho Vardon o chvíli poz-
ději objevil zaříznutý do příkrého předního
okraje bankru. Francis hrál na jistotu na
střed ferveje. Vardonovi nezbylo než mí-
ček pouze vyhrát z překážky, od té doby
zvané Vardonův bankr, zpět na fervej.
Angličan nakonec zahrál bogey, Ouimet
birdie. Bylo rozhodnuto. Poslední jamku
uhrál Francis v paru a celé kolo prošel se
součtem 72, jak mu na začátku US Open
předpověděl malý Eddie Lowery. Francis
se stal národním šampionem.
Tak skončilo neskutečné představení v dějišti
US Open 1913. Vítězem se nestal ani neo-
mylný Vardon, ani žádný z domácích pro-
fesionálů, ale mladý amatér, který po skon-
čení všech ofi cialit a ceremoniálů vyklouzl
zadním vchodem ze šatny a vydal se přes
prázdné široké ferveje, kolem sedmnáctého
grínu, mezi buky, přes ulici a po schodech
domku č. 246 Clyde Street – domů.
Byl to možná právě tento turnaj, který
ukončil jednu kapitolu golfových dějin,
kapitolu Velkého triumvirátu v čele s Harry
Vardonem, a započal kapitolu novou – tu,
v níž se začali prosazovat mladí, drzí gol-
fi sté ze Spojených států.
Svoji pouť historií zde začal i jeden jedna-
dvacetiletý profesionál z Country Clubu
v Rochesteru, který svým chováním rozvířil
strnulou atmosféru profesionálních kuloárů
brooklynského klubu. Aniž by jej kdy kdo
viděl, přilétl po skončení svého tréninko-
vého kola do zaplněné šatny a zahlaholil:
„Jmenuju se W. C. Hagen, jsem z Roches-
teru a přijel jsem, abych vám, hoši, pomohl
vyřídit Vardona a Raye.“ O fenomenálním
Hagenovi snad zase příště...
Byl to možná právě tento turnaj, který ukončil
jednu kapitolu golfových dějin, kapitolu Velkého
triumvirátu v čele s Harry Vardonem, a započal
kapitolu novou – tu, v níž se začali prosazovat
mladí, drzí golfisté ze Spojených států.