Page 116
WWW.CASOPISGOLF.CZ
115
DRIVING
|
Ze světa póla
Pólo, nejstarší týmový sport na světě, se
ve své podstatě za 2 600 let téměř ne-
změnil. Velké oblibě se těšila již ve staré
Persii v dobách krále Daria hra zvaná
chaugán, jež byla provozována jezdci
s holemi. Podobná aktivita zvaná pulu
(ball) se objevila i v Tibetu, kde jezdci
s holemi lovili ondatry.
Britští důstojníci tento sport poznali v ko-
loniální Indii. Nejednalo se již ale o lov
ondater, nýbrž o míčový sport. Z Indie
byl poté v 19. století převezen do Velké
Británie. Jeho největší velmocí je nicméně
Argentina, kde najdeme jak nejlepší
hráče, koně i kluby, tak dobré klimatické
podmínky. Čtyřikrát bylo koňské pólo
také na programu olympijských her, a to
v letech 1908, 1920, 1924, 1936.
Od publika se u koňského póla očekává ne-
jen velmi dobrá schopnost pozorovat rych-
lou hru, ale také vysoká koncentrace. Směr
hry se totiž mění pokaždé, když padne
branka. Toto pravidlo se vztahuje k tradici,
která vznikla během zápasů v pólu v kolo-
niální Indii, kde se kvůli vysokým teplotám
hrálo převážně ve večerních hodinách.
Změnou stran se předcházeno nevýhodě,
kterou mělo mužstvo hrající proti zapada-
jícímu slunci.
Travnaté hřiště je dlouhé 300 a široké
200 yardů. V současné době se hraje
ve více než 80 zemích, kde proti sobě
nastupují dva týmy po čtyřech jezd-
cích. Cílem je dát co nejvíce gólů
do branek na konci hřiště. Utkání
je rozděleno na herní periody, tak-
zvané chukky, což jsou úseky o délce
přibližně 7 minut. Celý zápas má čtyři
Koňské pólo je považováno za jeden z nejušlechtilejších
sportů. Nejen kvůli atraktivnímu sledování jezdeckého
umění hráčů na rychlých koních, ale také proto, že je
prestižní společenskou událostí.
Text: Martina Lewis, foto: Renee Teuber
Od publika se u koňského póla očekává nejen
velmi dobrá schopnost pozorovat rychlou hru,
ale také vysoká koncentrace. Směr hry se totiž
mění pokaždé, když padne branka.
PRAVIDLA PÓLA
Hřiště
Standardní hřiště pro pólo měří
300 yardů (cca 275 metrů) na délku
a 200 yardů (cca 183 metrů) na šířku.
Minimální rozměry jsou 250 × 150 yardů.
Podélné strany hřiště jsou ohraničeny
mantinely, na brankových čarách man-
tinely chybí. Mezi břevny branky z vrbo-
vého pletiva je vzdálenost 8 yardů (cca
7,5 metru). Z bezpečnostních důvodů
nejsou zakotveny v zemi, tudíž mohou
při prudkých nárazech spadnout.
Branka
Jestliže míč křižuje v libovolné výšce po-
myslnou čáru mezi oběma tyčemi branky,
považuje se to za gól (branku). Přitom
je nepodstatné, zda se míč dostal do
branky pálkou nebo se odrazil např. od
koně. Po každé brance se střídají strany.
Chukkas
Zápas póla se dělí na oddíly (chukkas), které
jsou v Evropě zpravidla 4, v USA a v Latinské
Americe jich většinou bývá 6 až maximálně
8. Každá obvykle trvá 7 minut čisté hrací
doby – přerušení se odečítá. Konec chukky
se oznamuje gongem. Po prvním zaznění
gongu se ovšem ještě půl minuty pokra-
čuje ve hře do druhého zaznění gongu, le-
daže se vstřelí branka nebo se hra odpíská
z jiných důvodů (např. faul, míč v autu atd.).
Poslední chukka ovšem končí již po prvním
zaznění gongu po 7 minutách.
Do každého nového oddílu se hráč vrátí
s čerstvým koněm. Každý kůň přitom
může do zápasu nastoupit dvakrát, musí si
ovšem alespoň jednu chukku odpočinout.
Handicap
Hráč má vlastní individuální handicap,
který pro každou sezonu stanoví
pro každou zemi národní komise na zá-
kladě výkonu hráče. Kritéria jsou: poziční
hra, technika střílení, týmový duch a pře-
devším jezdecké umění. Stupnice handi-
capu sahá od -2 do +10. Čím je číslo han-
dicapu vyšší, tím je hráč lepší. Více než
80 % všech hráčů se pohybuje v rozsahu
handicapu od -2 do +2.
Týmový handicap se zjistí součtem han-
dicapů všech čtyř členů týmu. Jestliže
proti sobě hrají různě silné týmy, vyrovná
se na začátku hry tento rozdíl přiděle-
ním určitého počtu gólů (poloviční nebo
celé góly) slabšímu týmu.
Pálka a míček
Pálka na pólo (stick) je z bambusového
či vrbového dřeva a je opatřena příč-
ným špalíčkem (cigárem). Pálka se smí
držet jen v pravé ruce. Míček – dříve
z lisovaného bambusu, dnes většinou
Nezbytné propriety