GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 92

WWW.CASOPISGOLF.CZ
91
DRIVING
|
Zamyšlení, re exe
nebo hodně krátkého paru 4,
kde se dá dosáhnout grín prv
ranou. Optimisté jsou rovněž
spíše sympatičtí.
No a ve třetí kategorii se sdružují
golfi sté těžce nesoucí skutečnost,
že dosud nebyli poctěni žádným
hole-in-one a zdá se jim, že vzhle-
dem k odehraným létům a oběto-
vanému úsilí na golfových hřištích
se nejedná o nic jiného než o další
velkou nespravedlnost, kterou
proti nim podlý život konspirativně
zosnoval. Takoví nedůvěřiví lidé
jsou předurčeni k tomu, aby stále
pociťovali zklamání…
Je všakeba si přiznat, že víra
v cokoliv je složitá a křehká věc.
Můj děda byl za II. světové války
mučen nacistickým gestapem
a poté vězněn v Terezíně
a v koncentračním táboře Bu-
chenwald. Babička, do té
doby věří katolička, od chvíle
poněkud ochladla ve víře. V ja-
kékoliv víře a především ve víře
v Boha. Občas na to vzpomínala
a ptala se, jak mohl Bůh dopus-
tit všechny ty hrůzy, a vzhledem
k tomu, že se skutečně staly, zda
vůbec nějaký Bůh existuje. Její
víra ve spravedlnost byla navždy
podlomena, zpochybněna.
Je skutečně těžké najít v historii
lidského rodu, a dokonce i v kra-
tičkém rozměru našeho individuál-
ního života, nějaké srozumitelné
vysvětlení a pochopení dimenze
spravedlnosti a nespravedlnosti.
A zejména pochopit, zda a nakolik
si zrovna já tu spravedlnost či ne-
spravedlnost zasloužím.
Jednou jsem pracoval s člověkem,
který mi svěřil svůj pohled na ta-
jemství našeho úspěchu nebo ne-
úspěchu v životě. Řekl mi: „Je to,
Ondřeji, vlastně docela jedno-
duchý. Každej z nás, když se na
konci života vohlídne, tak v tom
svým životě najde chvíli, kdy se
mu naskytla velká šance. Ale ta-
kový velký šance potkáme jen
jednou, dvakrát, nejvejš třikrát za
celej život. Když je včas nedoká-
žeme poznat a chytit, tak už pak
nic dalšího nikdy nepřijde.
Často se říká, že golf je kopií na-
šeho života zhuštěnou do osm-
nácti jamek. Musím přiznat, že také
já často shledávám zajímavé para-
lely mezi tím, jací jsme v ostatních
oblastech našeho života a jak se
projevujeme při hraní golfu. Kdy-
bych se měl v budoucím životě na-
rodit jako děvče, které se chce vdá-
vat, zaručeně bych nastávacího
ženicha vyvedl, aby si se mnou za-
hrál nějaké obtížné golfové hřiště.
Věřím, že by to o nastávajícím
mnohé napovědělo
Ale, jakkoliv je možná golf odra-
zem naší povahy a naší životní
lozofi e, přece jen naštěstí zů-
stává několik důležitých odlišností.
Golf je stále jenom hra. A v té hře
přicházejí naše velké šance znovu
a znovu, vždy s každým novým
odpalem na první jamce. A nejsou
ty šance jenom dvě nebo tři jako
v našem reálném životě.
Užijte si proto golf jako přívěti-
vou variantu života, ve které lze
znovu a znovu skládat reparát.
Pokud si chcete opravdu užít
radost z golfu, odhlaste se co
nejdříve z „Klubu ublížených“,
sdružujícího ty, kteří uvěřili, že
všechny nespravedlnosti zálud
nachystal tento svět jenom proti
nim.
Ohlédněte se zpět, do historie.
Třeba jen do historie vaší vlast
rodiny – a určitě zjistíte, že vy sami
v podstatě máte kliku. Věřte ve
vaši šťastnou hvězdu, konec konců
to nic nestojí. Je vždy lepší v něco
věřit. Golf je vždycky zábavnější
a více vzrušující, když dokážeme
zapicho vat týčko na odpališti pa
3 pokaždé s očekáváním, že ten-
tokrát přichází naše šťastná chvíle,
naše „hole-in-one“.
Na tomto světě zřejmě nikdy ne-
byla a nebude „úplná spravedl-
nost“. Možná proto, že každý tu
spravedlnost a to štěstí vidíme
především ze své strany. A kdy-
bychom měli mít štěstí všichni,
asi by z toho brzy byla nějaká
podivná in ace. Bylo by to jako
hrát v golfu „jamku-na-jednu“
každým úderem… A tak, až se
vám bude zdát, že k vám není
osud spravedlivý, zazpívejte si
třeba tuhle od Wabiho Daňka:
„…tak řekni, sakra, to svý nevadí,
zase bude líp.
Anebo třeba kousek téhle mojí:
„Má milá, tak už to chodí, že
život častěji bolí, nežli nebolí.
Je ovšem lepší v něco věřit,
je vždycky lepší v něco věřit,
v cokoli!“
Je skutečně těž
najít v historii
lidského rodu,
a dokonce
i v kratičkém
rozměru našeho
individuálního
života, nějaké
srozumitelné
vysvětlení
a pochopení
dimenze
spravedlnosti
a nespravedlnosti.
Foto: sxc.hu
GOLF