Page 44
42
|
GOLF
Podle výukových materiálů
PGAC připravil
Ondřej Trupl
1. FÁZE –
ROTACE HORNÍ ČÁSTI TRUPU
Jestliže hráč stojí vzpřímeně, drží levou
paži a hůl přímo před sebou v pravém úhlu
vzhledem k trupu, může vytočit ramena
a hrudník doprava až o 90°. Tímto pohy-
bem nasměruje hůl rovnoběžně od cíle,
přičemž úderová plocha hole je přibližně
v horizontální poloze.
Když pak hráč zaujme golfový postoj, na-
kloní trup dopředu a spustí paže i hůl, kte-
rou založí za míč. Poté rotuje rameny v pra-
vých úhlech kolem páteře, opět se dokáže
otočit až o 90°, ale tentokrát bude jeho tvář
mířit mírně k zemi a hůl skončí o trochu níž
než ve výše uvedeném případě.
2. FÁZE – ZDVIŽENÍ A SPUŠTĚNÍ PAŽÍ
Při následné fázi je třeba vést hůl po šir-
ším oblouku, aby hráč švihl dostatečně
uvolněně. Kdyby založil za míč a pokud
by hůl držel jen v levé ruce, aniž by
pohyboval rameny nebo se vytáčel, zdvihl
by paži přibližně do výšky hlavy a ná-
sledně by mohl pokračovat v druhé fázi
pohybu.
3. FÁZE – „ZALOMENÍ“ ZÁPĚSTÍ
Jestliže by golfi sta během druhé fáze
pohybu mohl díky energii hlavy hole
„zalomit“ zápěstí, dokud hlava hole
a paže svírají úhel přibližně 90°, provedl
by, aniž by o to usiloval, současně druhou
i třetí fázi celého pohybu.
Když pak zkombinujeme všechny tři fáze
přesně dle uvedeného popisu, dostane
se do polohy znázorněné na ilustraci třetí
postavou zleva. Do této pozice se můžete
dostat provedením pohybů ve dvou sek-
vencích: 1. fáze následovaná současně
2. a 3. fází, nebo 2. a současně 3. fáze ná-
sledovaná 1. fází. Existují i další sekvence,
ale pouze v těchto dvou případech násle-
duje 3. fáze přímo za vrcholem 2. fáze,
neboť se tak děje přirozeně.
4. A 5. FÁZE – OTÁČENÍ RUKOU
A UDRŽENÍ HLAVY HOLE
VE SPRÁVNÉ ROVINĚ
Jde o nejjednodušší možný pohyb levého
předloktí směrem přes hrudník od levého
ramena. Celý pohyb má dvě komponenty,
jimiž jsou: 4. a 5. fáze.
4. fázi zahrnuje jednoduchý pohyb paže
přes hrudník směrem mírně doprava,
čímž se paže dostává do správné roviny,
ale hlava hole zatím zůstává nad úrovní
této roviny, dokud hráč neohne zápěstí
jeho pootočením dozadu současně s jeho
„zalomením“.
Někteří hráči to zvládnou, ale většina
z nich drží zápěstí rovně a „zalamuje“ ho
až zapojením 5. fáze. Při ní dochází k otá-
čení předloktí a ruky současně, takže hřbet
levého zápěstí místo aby mířil mírně dolů
k zemi, jako je tomu v případě 1. a 2. fáze,
míří lehce vzhůru nad horizontálu, což do-
voluje přímo „zalomit“ zápěstí a dostat se
do požadované rovinu švihu.
Všechny uvedené pohyby považujeme za
pasivní, neboť jejich primární funkce spo-
čívá v nasměrování hlavního pohybu do
ideální roviny švihu, jakmile levá paže při
nápřahu rotuje a je vedena vzhůru.
(Příště: Nápřah – odchylky od modelu)
Golfový švih – nápřah
Podobně jako v předchozích kapitolách golfové fyziky budeme i nadále vycházet
z příkladu modelového hráče, přičemž se soustředíme na nápřah. Celou sekvenci lze
rozdělit do pěti dílčích fází.
Obr.: Model znázorňující sekvenci dílčích pohybů při nápřahu.
Golfová fyzika