TÉMA MĚSÍCE | Zpřístupňování golfu

nežli to, zda manžela nechala zavraždit,

či ne. Spíše ano.

Avšak doložená skutečnost, že ženy jako

skotská královna Marie hrály golf již v 16.

století, určitě neznamená nějakou rovnost

v historii golfu. Tehdy, stejně jako dnes,

byla možnost hrát golf do značné míry

omezena ekonomickými možnostmi daného jedince. Chudé ženy určitě golf nehrály. Tuto ekonomickou stránku věci však

v této chvíli ponecháme stranou, protože

se chci soustředit na předsudky, které

ženám po staletí omezovaly přístup ke

Avšak vrata misogynních pevností padají jedna za druhými… Augusta otevřela

dveře ženám v roce 2012 a Muirfield

v roce 2017. I v současné době existují

v různých zemích soukromé kluby, které

nepřipouštějí členství žen. Jenomže pokud věříme v demokracii, ve svobodu

a v nedotknutelnost soukromého vlastnictví, tak prostě musíme respektovat práva členů takových klubů a jejich

vlastníků.

Existuje však jedna velmi jednoduchá metoda, která by nejen zvýšila počet odehraných kol a výdělky hřišť, ale rovněž by přivedla na golf více žen. Prostě kdyby hřiště

nabídla zajímavé slevy pro ženy, které

jdou hrát v roli partnerek nebo matek.

Myslíte, že supermarkety nabízejí slevy,

aby prodělaly? Dokáží si majitelé hřišť statisticky představit, v jaké míře může sleva

pro partnerky a matky změnit poptávku

pro hře?

Když ovšem uvážíme, že v dnešní době

v naprosté většině zemí nabídka veřejně

To vše by vyžadovalo podstatně delší analýzy a studie. Takže od problému sociálního pohlaví přecházíme k problému rasové diskriminace v golfu.

Osobně považuji partnerský a rodinný golf za velmi

solidní a žádoucí základ členské základny. Jenomže

počet žen, který se takto dostává do golfové obce,

nelze regulovat žádným sociálním inženýrstvím.

golfu, a dokonce i hranice sportovního výkonu, když už hrát mohly.

DRAJV POVOLEN JEN V DÉLCE 80

YARDŮ

Připomínám v této souvislosti dosud málo

známou skutečnost, že například v roce

1902 se skotský soudce Lord Moncrieff

snažil prosadit pravidlo, podle něhož by

„ženám nemělo být dovoleno drajvovat míček déle než 70 nebo maximálně

80 yardů, protože postoje a pohyby,

jež vyžaduje plný golfový švih, nejsou

ladné a nejsou proveditelné v ženském

oblečení“.

Avšak ženský golf nejenže existoval

od 16. století, ale plíživě se rozvíjel

zejména od počátku 20. století. Realistické vnímání rozvoje je zatíženo

nepřesností ve vnímání některých omezení. Jako obyčejně, když se něčím zabývá tisk, vznikají v obecném povědomí

zástupné nepřesné zkratky. Tak tomu

bylo například v případě, kdy se analýza reálných překážek pro rozvoj ženského golfu scvrkla na snadno viditelný

a mediálně jednodušeji uchopitelný problém omezení členství v soukromých

klubech. Samozřejmě bylo snazší pro

žurnalisty placené od množství řádků

psát snadno a rychle srdceryvné články

o tom, jak ženy nemohou hrát v klubech typu Augusta National v USA nebo

Muirfield ve Skotsku.

6 | GOLF

přístupných golfových hřišť převyšuje poptávku a golf nezažívá zrovna překotný

rozvoj členské základny, je nutno se asi

zaměřit na zcela jiné a podstatně důležitější důvody, proč více žen nehraje golf.

Přístup na hřiště určitě není omezujícím

faktorem.

A CO ZVÝHODNĚNÁ GREEN FEE

PRO PARTNERKY A MATKY?

Když se podíváme na vývoj našeho golfu

z hlediska genderové a věkové struktury,

nejsme na tom určitě hůře než světový

průměr. A je zcela zjevné, že problém

členství žen v soukromých klubech je pro

naši zemi irelevantní. Vzhledem ke skutečnosti, že klubový golfový život v České

republice stagnuje a možná vymírá, měli

bychom se spíše zamyslet nad tím, jak

a jakými nástroji můžeme ovlivňovat genderové a věkové složení golfové obce. Nevím dnes o žádné překážce, která by ženám v naší zemi znemožňovala hrát golf

nebo to komplikovala, pokud to nejsou

příčiny materiální.

Významná část žen v ČR poznává a začíná hrát golf prostřednictvím doprovázení partnera na hřiště nebo v souvislosti

s tím, že začnou golf hrát děti. Osobně

považuji partnerský a rodinný golf za

velmi solidní a žádoucí základ členské základny. Jenomže počet žen, který se takto

dostává do golfové obce, nelze regulovat

žádným sociálním inženýrstvím.

NEJEN AFROAMERIČANÉ BYLI

V GOLFU DISKRIMINOVÁNI

Od roku 1934 do roku 1961 platilo v USA

pravidlo zvané Caucasian-only clause,

které umožňovalo členství v PGA a hru

v hlavních turnajích pouze hráčům bílé

pleti. O zrušení tohoto diskriminačního

opatření se zasloužil do značné míry talentovaný golfista černé pleti Charles Sifford. Svůj příběh vylíčil v roce 1992 v knize

Just let me play.

Sifford dokázal ovládnout golf na vysoké profesionální úrovni, která ukázala

nesmyslnost rasové diskriminace. Vyhrával turnaje, které nebyly pod pravidlem Caucasian-only, jako třeba Long

Beach Open v roce 1957. V roce 1960

udělila PGA USA Siffordovi výjimku jako

prvnímu hráči tmavé pleti. V listopadu

1961 byl zákaz členství pro barevné

v PGA USA oficiálně zrušen. To však už

bylo Siffordovi 42 let. Nicméně po něm

přišli další, kteří bořili bariéry rasových

diskriminací.

Nejvýznamnějším byl Tiger Woods.

Možná, že moralisté dokáží nějakým způsobem umenšit odkaz Tigera Woodse

kvůli jeho mimomanželské aféře. Jsem

však přesvědčen, že v zájmu šíření golfu

mezi „nebílými“ lidmi světa a mezi méně

favorizovanými vrstvami udělal Tiger obrovský a dosud nedoceněný kus práce.

Ale lidé černé pleti zdaleka nebyli jediní,

koho se dotkla rasová diskriminace v golfu.

Například v Baltimore Golf Club podle

listu New Statesman America ještě v konci

90. let minulého století nesměli hrát žádní