TÉMA MĚSÍCE | Zpřístupňování golfu
nežli to, zda manžela nechala zavraždit,
či ne. Spíše ano.
Avšak doložená skutečnost, že ženy jako
skotská královna Marie hrály golf již v 16.
století, určitě neznamená nějakou rovnost
v historii golfu. Tehdy, stejně jako dnes,
byla možnost hrát golf do značné míry
omezena ekonomickými možnostmi daného jedince. Chudé ženy určitě golf nehrály. Tuto ekonomickou stránku věci však
v této chvíli ponecháme stranou, protože
se chci soustředit na předsudky, které
ženám po staletí omezovaly přístup ke
Avšak vrata misogynních pevností padají jedna za druhými… Augusta otevřela
dveře ženám v roce 2012 a Muirfield
v roce 2017. I v současné době existují
v různých zemích soukromé kluby, které
nepřipouštějí členství žen. Jenomže pokud věříme v demokracii, ve svobodu
a v nedotknutelnost soukromého vlastnictví, tak prostě musíme respektovat práva členů takových klubů a jejich
vlastníků.
Existuje však jedna velmi jednoduchá metoda, která by nejen zvýšila počet odehraných kol a výdělky hřišť, ale rovněž by přivedla na golf více žen. Prostě kdyby hřiště
nabídla zajímavé slevy pro ženy, které
jdou hrát v roli partnerek nebo matek.
Myslíte, že supermarkety nabízejí slevy,
aby prodělaly? Dokáží si majitelé hřišť statisticky představit, v jaké míře může sleva
pro partnerky a matky změnit poptávku
pro hře?
Když ovšem uvážíme, že v dnešní době
v naprosté většině zemí nabídka veřejně
To vše by vyžadovalo podstatně delší analýzy a studie. Takže od problému sociálního pohlaví přecházíme k problému rasové diskriminace v golfu.
Osobně považuji partnerský a rodinný golf za velmi
solidní a žádoucí základ členské základny. Jenomže
počet žen, který se takto dostává do golfové obce,
nelze regulovat žádným sociálním inženýrstvím.
golfu, a dokonce i hranice sportovního výkonu, když už hrát mohly.
DRAJV POVOLEN JEN V DÉLCE 80
YARDŮ
Připomínám v této souvislosti dosud málo
známou skutečnost, že například v roce
1902 se skotský soudce Lord Moncrieff
snažil prosadit pravidlo, podle něhož by
„ženám nemělo být dovoleno drajvovat míček déle než 70 nebo maximálně
80 yardů, protože postoje a pohyby,
jež vyžaduje plný golfový švih, nejsou
ladné a nejsou proveditelné v ženském
oblečení“.
Avšak ženský golf nejenže existoval
od 16. století, ale plíživě se rozvíjel
zejména od počátku 20. století. Realistické vnímání rozvoje je zatíženo
nepřesností ve vnímání některých omezení. Jako obyčejně, když se něčím zabývá tisk, vznikají v obecném povědomí
zástupné nepřesné zkratky. Tak tomu
bylo například v případě, kdy se analýza reálných překážek pro rozvoj ženského golfu scvrkla na snadno viditelný
a mediálně jednodušeji uchopitelný problém omezení členství v soukromých
klubech. Samozřejmě bylo snazší pro
žurnalisty placené od množství řádků
psát snadno a rychle srdceryvné články
o tom, jak ženy nemohou hrát v klubech typu Augusta National v USA nebo
Muirfield ve Skotsku.
6 | GOLF
přístupných golfových hřišť převyšuje poptávku a golf nezažívá zrovna překotný
rozvoj členské základny, je nutno se asi
zaměřit na zcela jiné a podstatně důležitější důvody, proč více žen nehraje golf.
Přístup na hřiště určitě není omezujícím
faktorem.
A CO ZVÝHODNĚNÁ GREEN FEE
PRO PARTNERKY A MATKY?
Když se podíváme na vývoj našeho golfu
z hlediska genderové a věkové struktury,
nejsme na tom určitě hůře než světový
průměr. A je zcela zjevné, že problém
členství žen v soukromých klubech je pro
naši zemi irelevantní. Vzhledem ke skutečnosti, že klubový golfový život v České
republice stagnuje a možná vymírá, měli
bychom se spíše zamyslet nad tím, jak
a jakými nástroji můžeme ovlivňovat genderové a věkové složení golfové obce. Nevím dnes o žádné překážce, která by ženám v naší zemi znemožňovala hrát golf
nebo to komplikovala, pokud to nejsou
příčiny materiální.
Významná část žen v ČR poznává a začíná hrát golf prostřednictvím doprovázení partnera na hřiště nebo v souvislosti
s tím, že začnou golf hrát děti. Osobně
považuji partnerský a rodinný golf za
velmi solidní a žádoucí základ členské základny. Jenomže počet žen, který se takto
dostává do golfové obce, nelze regulovat
žádným sociálním inženýrstvím.
NEJEN AFROAMERIČANÉ BYLI
V GOLFU DISKRIMINOVÁNI
Od roku 1934 do roku 1961 platilo v USA
pravidlo zvané Caucasian-only clause,
které umožňovalo členství v PGA a hru
v hlavních turnajích pouze hráčům bílé
pleti. O zrušení tohoto diskriminačního
opatření se zasloužil do značné míry talentovaný golfista černé pleti Charles Sifford. Svůj příběh vylíčil v roce 1992 v knize
Just let me play.
Sifford dokázal ovládnout golf na vysoké profesionální úrovni, která ukázala
nesmyslnost rasové diskriminace. Vyhrával turnaje, které nebyly pod pravidlem Caucasian-only, jako třeba Long
Beach Open v roce 1957. V roce 1960
udělila PGA USA Siffordovi výjimku jako
prvnímu hráči tmavé pleti. V listopadu
1961 byl zákaz členství pro barevné
v PGA USA oficiálně zrušen. To však už
bylo Siffordovi 42 let. Nicméně po něm
přišli další, kteří bořili bariéry rasových
diskriminací.
Nejvýznamnějším byl Tiger Woods.
Možná, že moralisté dokáží nějakým způsobem umenšit odkaz Tigera Woodse
kvůli jeho mimomanželské aféře. Jsem
však přesvědčen, že v zájmu šíření golfu
mezi „nebílými“ lidmi světa a mezi méně
favorizovanými vrstvami udělal Tiger obrovský a dosud nedoceněný kus práce.
Ale lidé černé pleti zdaleka nebyli jediní,
koho se dotkla rasová diskriminace v golfu.
Například v Baltimore Golf Club podle
listu New Statesman America ještě v konci
90. let minulého století nesměli hrát žádní