GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 16

14
|
GOLF
Podobně jako spousta dalších hřišť
i Augusta v průběhu let doznala několika
změn, zejména pokud jde o délku. V roce
2001 měřila osmnáctka z mistrovských
odpališť 6 925 yardů, rok poté narostla
na 7 270 yardů, aby se za další čtyři roky
natáhla už na 7 445 yardů.
Ne vždycky se přitom tyto úpravy setka-
ly s pozitivní odezvou. Neustálé prodlu-
žování hřiště nešlo pod nos ani žijícím
golfovým legendám, které si i na této
osmnáctce dláždily cestu k vlastní golfo-
vé nesmrtelnosti. Jack Nicklaus, Arnold
Palmer, Gary Player i Tiger Woods –
ti všichni se ozvali a nešetřili kritikou.
Někdejší šéf William „Hootie“ Johnson
však nehnul ani brvou a armádu nespo-
kojených odbyl neprůstřelnou větou:
„S úpravami hřiště, které jsme provedli,
jsme naprosto spokojeni.“ A když se po
tréninkové rundě umoudřil i Gary Pla-
yer, tedy borec mající na kontě rekord-
ních 52 startů, a smířlivě dodal, že ně-
které z kritických ohlasů možná nebyly
spravedlivé a že hřiště se hrát dá, ška-
rohlídi postupně utichli. „Hrajte tu ta-
kové druhé rány, jaké předváděl Jack
Nicklaus v dobách své největší slávy,“
poradil smečce startujících trojnásobný
šampión Player.
Nakonec se ale osmnáctka přeci jen o kou-
sek „smrskla“ a po dalších dílčích úpravách
tak nyní všichni účastníci urazí o chloupek
kratší vzdálenost, a sice 7 435 yardů.
Také patovací „koberečky“ měnily svou
tvář. Původní bermuda se širokými stéb-
ly začala zlobit, zvláště pak na konci
70. let gríny postupně ztrácely rychlost,
a tak muselo dojít k jejich „ozdravení“.
V roce 1978 nejprve vše vyzkoušeli na
tříparovém hřišti, na kterém probíhá tra-
diční středeční generálka před vlastním
turnajem – tedy Par 3 Contest.
A když se ukázalo, že rekonstrukce byla
úspěšná, přikročili ke změnám „dospělé“
osmnáctky. O znovunabyté rychlosti grí-
nů se hráči poprvé přesvědčili v roce
1981, a ta byla taková, že si vyžádala
úpravy kontur některých grínů.
Svým způsobem kosmetická, avšak ne-
přehlédnutelná změna nastala v roce
1975, kdy byl typicky béžový písek nahra-
zen bílou variantou. K „bělení“ bankrů se
používá písek z alkalických živců, dová-
žený ze Severní Karoliny.
AMEN CORNER
„Svatá trojice“ nebo třeba golfové hoře –
ty tři po sobě jdoucí jamky číslo 11, 12
a 13 bychom mohli nazvat všelijak, ale
21. dubna 1958 tak za všechny učinil Her-
bert Warren Wind ze Sports Illustrated.
Ten ve snaze co nejvýstižněji vylíčit patá-
lie, stíhající golfisty počínaje druhou ra-
nou na jedenáctce a drajvem na třináctce
konče, použil výraz „Amen Corner“, tedy
něco jako osudové zákoutí.
Nejeden golfista právě tady propadl „gol-
fovému peklu“, s Arnoldem Palmerem si
však ve vzpomínaném roce osud zahrál
jinak a Král Arnold si po heroickém výko-
nu na dvanácté a třinácté jamce došel
pro první zelené sako.
Co se vlastně tehdy stalo? V sobotu večer
se nad Augustou přehnal déšť a hřiště
hodně nasáklo vodou, v neděli tak vstoupi-
lo do hry místní pravidlo, podle něhož lze
míč zvednout a dropovat bez penalizace.
Když pak na dvanáctce Palmerův míč pře-
letěl grín a zabořil se ve svahu, nebyl si
hráč jistý, zda pravidlo může využít.
Po ohledání „místa činu“ souhlasil s roz-
hodčím, že by se míč měl hrát, jak leží,
ale zároveň mohl odehrát i druhý míč,
který dropoval. V prvním případě zapiso-
val 5, ve druhém 3. O tom, které skóre
bude platit, měl rozhodnout soutěžní
výbor, a tak na 13. jamce Arnold stále
nevěděl, na kolik ran předchozí jamku
zahrál. Nenechal se tím ale rozhodit
a vystřihl eagle.
Teprve na patnáctce se dověděl, že je-
ho drop byl v pořádku a zapíše si tedy
jen tři údery. Taková byla cesta Arnolda
Palmera za prvním titulem z Masters,
kdy zvítězil s náskokem jediné rány
před obhájcem trofeje Dougem Fordem
a Fredem Hawkinsem.
Palmer ale nebyl jediný, kdo ve zkázonos-
ném zákoutí exceloval. Mistrovsky si tu
počínal i Byron Nelson v roce 1937, který
12. a 13. jamku sežehl berdíkem a eaglem,
skvělý byl i Sam Snead se svou nezapome-
nutelnou záchranou z vody, ani jemu na
dvanáctce umíráček nezvonil a i on si stej-
ně jako Snead došel pro vítězství (1949).
Co by za to dal takový Tom Weiskopf, kte-
rý na Golden Bell, jednu z nejslavnějších
jamek a nejkratší třípar hřiště, potřeboval
13 úderů. Jeho neslavný počin na dva-
náctce letos oslaví 30 let…
(re)
Ve jménu drajvru
SVĚTOVÝ GOLF
|
Masters Tournament
Foto: Antonín Krčmář
V srdci Amen Corner, na dvanáctce trefně zvané Golden Bell, už zvonila hrana mnoha zvučným jménům.
GOLF