Page 30
28
|
GOLF
bodům ve zvláštní stupnici jejich golfové-
ho uspokojení. Opakem této velké skupiny
„bezstarostných“ je určitě menší skupina
sofistikovaných „zodpovědných“, kteří
sice taky můžou mít společný jmenova-
tel „počítačů ztrát míčků“, ale rozdíl je
v tom, že ze svých neúspěchů automatic-
ky neviní hřiště, ale naopak jsou schopni
vyvolat v sobě pocit pokory v uvědomění
si špatné rány, taktiky nebo managemen-
tu své nepřizpůsobené hry.
Kdo odejde z hřiště se vztyčenou hlavou,
nabude pocitu skutečného hráčského
sebevědomí, které je důležitou devízou
i při zdolávání dalších golfových pře-
kážek. Jeho mysl je obohacena o nová
neobyčejná poznání, která se mu v eufo-
rii nebo naopak v bezradné nutnosti
pokory vepíšou do paměti. Jeho vědomí
se otevře novým dimenzím, které může
golf přinášet, které povyšují rozum nad
tělo, course management a hledání
jistějších a taktičtějších postupů nad hle-
dání nejdelších pokusů.
Ono je to tady opravdu často víc o poko-
ře, o potlačení ješitnosti, o vytrvalosti.
Na Black River existuje v každé situaci
odpověď a návod na problém, ale řešení
je občas dost sofistikované pro něko-
ho, kdo se chce golfem jen provětrat
a pokochat se délkou svých většinou
nekontrolovatelných drajvů.
Hřiště pro všechny, nějaké perpetuum
mobile, neexistuje. V designérském
prostředí je s nelibostí pohlíženo na
investory, kteří by chtěli slyšet, že pravý
kumšt je postavit hřiště, kde by byli spo-
kojení všichni od důchodců až po profe-
sionály. Komerční hřiště pro amatéry se
projektuje a staví velmi lehce, stojí třeti-
nu nákladů a chválit ho budou ti inves-
toři a hráči, kteří k takovému komerč-
nímu pojetí golfu inklinují. Ale jsou
i jiní, ti chtějí náročnost, nutnost course
managementu, výzvy. Naštěstí v golfu
není jen jedna móda, nějaký univerzální
střih, co by vyhovoval všem nejlíp.
Existují hráči, kteří se do Bernolákova
zamilovali právě pro jeho obtížnost?
Nejsou to masy, ale je už mnoho tako-
vých, co hozenou rukavici s určitou
pokorou zdvihli a jsou šťastní, že hrávají
právě tady. Těší se z té výzvy, z toho, že
jdou těžší cestou, nikoliv cestou nejmen-
šího odporu. Nakonec, Black River má
520 členů, což není málo.
A teď ještě na skok do Malacek.
V Malackách nebylo potřeba vytvářet
novou krajinu, víc jsem využil stávajících
reliéfů, taky tam byla úplně jiná příroda,
kterou šlo výborně využít. Byla to zas
úplně jiná práce, ale zase se podařilo
vystavět to celé z místních materiálů.
A jak už to bývá, člověk se pořád učí,
kdybych stavěl třetí hřiště, bylo by zas
lepší… To každý zná, tenhle proces.
Kdy jste se začal zabývat myšlenkou
přidat si ještě jednu radost či starost
a udělat další hřiště?
Šance postoupit o krok dál přicházívá vět-
šinou v ten nejnevhodnější okamžik, a tak
to bylo i v případě rozhodnutí převzít spo-
lečnost, která měla ambice realizovat zají-
mavý resort, ale ne úplně si uvědomovala,
co všechno to obnáší. Osobně si myslím,
že realizovat jedno poctivé hřiště je těžší
než postavit tři hotelové komplexy. Ale
příroda Záhorí mne okouzlila a půl roku
po dokončení Black River mi začal ten
stejný kolotoč nanovo.
Na rozdíl od Bernolákova pozemky
v Malackách nevlastním, ale z hlediska
investičních nákladů je to spíš výhoda.
Zase tady byla příznivá bilance možnos-
ti využít pro stavbu místních zdrojů –
kromě kamene jsme všechno vytěžili
přímo tam. Tak se dá ušetřit možná víc
než polovička standardních nákladů.
Protože všichni golfisté, co tento roz-
hovor budou číst, ještě v Malackách
nebyli, poprosil jsem o krátkou charak-
teristiku hřiště.
White Eurovalley byl doslova vtesán do
uceleného lesního masivu, se zachováním
přírodních kontur, je to přirozený lesní
links. Spousty sněhobílých pískových zón
vytvářejí v našich zeměpisných šířkách neví-
dané útvary. Veliké gríny, některé téměř
obřích rozměrů, kde se použil vysoce
kvalitní bílý křemičitý písek z jezírek. Gríny
mají spoustu pin pozic i na Power Play
Golf – některé z těchto pozic se na normál-
ní hru nevyužívají, jsou příliš obtížné.
Hřiště má tři devítky – nejlehčí je
Public, jako druhá byla dobudována
Sand a poslední jsme otvírali Pine, ta
se hned po otevření těšila největší obli-
bě, přestože je pořádně dlouhá. Hřiště
je hojně navštěvováno, o víkendech
někdy bylo obtížné zajistit si tee time.
Objevuje se i hodně Brňáků, kteří to
k nám mají po dálnici 45 minut jízdy.
Nejtěžší je Sand, na ní hlavně jamky 6 a 7,
ty motají hlavy i velmi dobrým hráčům.
Týden po slavnostním zahájení provozu
nám tam vichřice polámala spoustu
stromů, ale vliv na obtížnost a hratelnost
jamek to nemělo. Já sám mám nejraději
devítku Sand pro její rozmanitost a spor-
tovní náročnost a na ní jamku č. 5.
V Malackách už se objevují i turnaje čes-
kých promotérů a v roce 2011 se u nás
chystá evropský šampionát seniorů.
Za rozhovor děkuje Ivo Doušek
Více informací o hřištích na www.golf.sk
ROZHOVOR
|
Jaroslav Kachlík
„White Eurovalley byl doslova vtesán do uceleného
lesního masivu, se zachováním přírodních kontur,
je to přirozený lesní links. Spousty sněhobílých
pískových zón vytvářejí v našich zeměpisných
šířkách nevídané útvary.“
Black River, nejnáročnější evropské hřiště, na kterém je hra také o pokoře a vytrvalosti.