GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 24

DOMÁCÍ GOLF
|
Éra garantů
22
|
GOLF
Švejka, ponožek v sandálech, bůčku
s knedlíkem a produkcí Evy a Vaška…
Golfisté z Čech a Moravy nepadají na
golfová hřiště z jiných planet naší sou-
stavy, jsou to naši spoluobčané, kteří
se rozhodli, že se budou věnovat to-
muto neobyčejně krásnému a zdravé-
mu sportu. Ale protože nejsou z jiných
planet, jsou tedy zákonitým produk-
tem všech krizí a peripetií naší společ-
nosti, jsou takovými golfisty, jakými
jsou lidmi se vším všudy. Proto si mys-
lím, že záměna jedné procedury ates-
tace ke vstupu na hřiště a ke hře za
proceduru jinou sama o sobě nezna-
mená zásadní změnu k lepšímu ani
k horšímu z hlediska lidských kvalit
naší členské základny.
ROZMĚR HERNÍ TECHNIKY
A JEJÍ VÝUKY
Nové opatření má však v sobě také
zakódována“ určitá rizika. Jako jedno
z hlavních rizik vidím oslabení metodic-
kého tlaku ČGF směrem k tomu, aby za-
čínající golfista dostal hned v úvodu so-
lidní základy od profesionálního trenéra.
Můj otec mi vždycky říkával: „Hochu,
když se ti na ulici zastaví auto, to není
žádná tragédie. Malér z toho je, až když
se ti nabídne nějakej vlezlej doveda
a začne se ti v tom autě hrabat.“
Za čtvrt století života okolo golfu jsem
viděl nesčetné případy, kdy neodborné
rady zkomplikovaly golfistkám a gol-
fistům cestu k výkonnostnímu růstu
a k radosti ze hry. Kdo zaručí skuteč-
nou kvalitu nových „kmotrů“? Kdo bu-
de garantem toho, že všichni „garanti“
budou schopni dát začínajícím golfis-
tům odborné technické základy, které
budou solidní?
Od středověku jsme národ rebelů
a škudlilů a málokdo sám od sebe vy-
hledává odborné autority, kterým je –
v případě profesionálních trenérů gol-
fu – ještě navrch třeba platit za lekce
dost velké peníze. Jako samouk jsem
si však velmi dobře vědom, jak obrov-
sky pozitivní úlohu může v „golfovém
životě“ začátečníka sehrát to, že byl
donucen vzít pár lekcí u skutečného
profesionála. Jsou to (ve většině přípa-
dů) zatraceně dobře investované pení-
ze. Jenomže začátečník to většinou
sám od sebe neví!
Pokud nové opatření povede k odklonu
začínajících golfistů od profesionálních
instrukcí, je to velká systémová chyba.
A to ani neberu v úvahu další rozměr –
že to může vést ke krizi v oblasti profe-
sionální výuky, k úbytku kvalitních tre-
nérů a tím i k poklesu úrovně celého
našeho golfu! Jestliže jsem schopen si
představit nějakou smysluplnou meto-
dickou úlohu golfové federace, pak by
to měla být především snaha vést začí-
nající golfisty směrem ke kvalitním,
profesionálním trenérům, nikoliv je
od nich odvádět…
Musím se proto vrátit k výše zmíněné-
mu článku ČGF, ve kterém vidím pokus
banalizovat úlohu profesionálních tre-
nérů golfu. Říká se tam doslova „…kmot-
rem začínajícího hráče nemusí nutně
být jen profesionální trenér, u kterého si
zaplatí několik hodin a posléze složí
zkoušku. Právě tohle se bohužel stalo
téměř dogmatem.”
Jsem tolerantní člověk, ale autorovi ono-
ho článku jsem nucen připomenout, že
existuje velmi zásadní rozdíl mezi „dog-
matem“ a „tradičním postupem“. Dog-
ma je to, když vás někdo nutí věřit, že
jen jedna strana nebo jedna církev má
navěky monopol na pravdu. Osvědčený
postup je to, že nežli vyjedeme s autem
do hustého provozu, absolvujeme před-
tím autoškolu u odborných instruktorů.
Rozdíl je zjevný.
Je tedy nutno si jednoznačně položit
otázku, jakými že desítkami tisíc golfistů
to chceme naplnit či dokonce přeplnit
naše hřiště? Chceme, aby to byli naši po-
tenciální kamarádi, ukáznění lidé, kteří
znají dobře etiku golfu a jeho technické
základy a se kterými budeme rádi sdílet
volné chvíle na hřištích? Nebo chceme
prostě jen co nejrychleji a kampaňovitě
zacpat naše hřiště „rychlokvaškami“, jež
nebudou mít dostatek povědomí o zá-
kladech herní techniky a jemných rozdí-
lech v chování na hřišti?
Ostatně naše země má díky plzeňské
právní fakultě již zkušenosti se zrychle-
nou „velkovýrobou malodoktorů“. Jsem
přesvědčen, že by nebylo dobré tuto
metodu „rychlokvašení“ použít v našem
golfu. Mimo jiné na takový překotný
růst ještě nemáme dostatek hřišť!
Jestliže jsem schopen si představit nějakou
smysluplnou metodickou úlohu golfové federace,
pak by to měla být snaha vést začínající golfisty
směrem ke kvalitním profesionálním trenérům,
nikoliv je od nich odvádět...
Kdy už mě pustí na hřiště...
GOLF