GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 23

DOMÁCÍ GOLF
|
Éra garantů
WWW.CASOPISGOLF.CZ
21
Za nejpovolanější zdroj jsem v tomto
případě považoval Českou golfovou fe-
deraci (ČGF), na jejíž webové stránce
jsem našel článek s názvem „Zelená
karta v éře garantů“. Z něj jsem se do-
zvěděl, že začínající golfisté již nebu-
dou skládat žádnou zkoušku s cílem
prokázat potřebné znalosti a doved-
nosti, ale namísto toho budou mít své-
ho „garanta“, který dle vlastního uvá-
žení rozhodne, zda a kdy jsou zralí
zapojit se do plnohodnotné hry, a udě-
lí jim v té chvíli „osvědčení“. Zaujalo
mne, že autor článku (nepodepsaný)
opakovaně použil k popisu zmíněného
garanta slovo „kmotr“.
Článek ČGF objasňuje, že „kmotrem za-
čínajícího hráče nemusí být jen profesio-
nální trenér, u něhož si zaplatí několik
hodin a posléze složí zkoušku“. Právě ta-
hle údajná „závislost“ na profesionálních
trenérech se podle ČGF prý „stala téměř
dogmatem“. Federace dále zdůrazňuje,
že kmotry začátečníků mohou stejně
dobře být i jiní lidé než profesionálové –
„cvičitelé, kluboví funkcionáři nebo re-
spektovaní a zkušení hráči“.
Článek mne rovněž informoval, že cí-
lem nového opatření je „odstranění
bariér“, které údajně stojí v cestě roz-
voji golfu v České republice, a k tomu,
aby se golf stal opravdu „lidovým spor-
tem“. Změkčení podmínek ke vstupu
na hřiště „je součástí kampaně ČGF za-
měřené na získání 50 000 nových hrá-
čů do roku 2013“.
Doufám, že jsem vše citoval přesně.
Nesnáším překrucování zdrojů. Avšak
výklad toho, co zdroje uvádějí, a úvaha
nad důsledky těchto opatření – to je
již zcela ve sféře svobody tisku a osob-
ní svobody občana.
Nedůvěřuji lidem, kteří přehnaně rych-
le něco odsoudí, aniž by tomu dali šan-
ci na uplatnění ve skutečném životě.
V portugalštině a v některých dalších
románských jazycích existuje hezký vý-
raz, který říká, že bychom měli dějům
a činům dopřát „o benefício da dúvida“
neboli „právo pochybnosti“ – tedy ne-
dělat předčasné závěry, neodmítat
šmahem něco, o čem dosud existují
spíše dohady.
Veden tímto principem, dopřávám právo
na prověření životem i novému „osvěd-
čení“. Na druhou stranu musím přiznat,
že jsem při četbě zmíněného článku „Ze-
lená karta v éře garantů“ zažil silný pocit
negativního „déjà vu“, cosi divného na
mne dýchlo při četbě slov „lidový sport“,
„kampaň za získání 50 000 nových gol-
fistů do roku 2013“ a „kmotr“. Možná je
generace současných padesátníků a še-
desátníků, kteří žili v době masových
kampaní a snahy o zlidovění čehokoliv,
poněkud přecitlivělá. Možná je samo
opatření pozitivní, jen ho poněkud dis-
kreditují nevhodně zvolená slova.
ROZMĚR PSYCHOLOGICKÝ
A KOMUNIKAČNÍ
Občas se nám v životě stává, že se nám
někdo snaží „prodat“ myšlenky, v jejichž
podstatu sami věříme a které podporuje-
me, jenomže nevhodná forma jejich no-
vého vyjádření v nás způsobí intuitivní
odmítavou reakci – takže se nakonec sa-
mi ježíme proti tomu, co jsme shledávali
správným.
Dost podobně je to se mnou v tomto
případě. Po čtvrt století mého života
s golfem se snažím podporovat demo-
kratizaci přístupu k této hře a v posled-
ních letech také „vpašovávám“ do svých
článků ideu, že golf by u nás měl být
přístupnější. Výsady pouze pro malou
skupinku vyvolených (ať už politicky ne-
bo ekonomicky či obojí) jsou spíše ne-
švarem „divokého východu“ nežli cha-
rakteristikou liberálního západního
životního stylu a moderní občanské
společnosti.
Možná by se ti, kteří chtějí propagovat
a hájit nová, usnadněná pravidla přístu-
pu „noviců“ na česká a moravská golfová
hřiště, měli poradit s odborníky na ko-
munikaci a psychologii. Současní obránci
nového „osvědčení“ dělají tomu, co se
snaží obhajovat, přibližně stejnou med-
vědí službu, jakou spáchali autoři „komu-
nikační strategie“ českého předsednictví
v EU, kteří vytvořili propagační kampaň,
že „to Evropě osladíme“…
Snad by se zastánci „zlidovění golfu“
a „kampaně zaměřené na získání
50 000 nových hráčů golfu do roku
2013“ měli více zamyslet nad tím, jak
a proč něco zlidoví, třeba melodie ne-
bo píseň. Nikdy se to nestane kvůli to-
mu, že někdo vyhlásil nějakou kampaň
nebo přijal jakési usnesení. Píseň zli-
doví pouze tehdy, když se setkají při-
rozené podmínky z obou stran, když
je píseň sama životaschopná a je
v souladu s životním stylem doby,
když jsou lidé dostatečně vnímaví
a vstřícní, aby o ni měli zájem…
ROZMĚR LIDSKÝ
Ať se to někomu líbí nebo ne, golf v ur-
čitém smyslu je a vždy bude sportem
elit. Celý problém však spočívá v tom,
co si ten či jiný národ pod slovem „elita“
představuje. Já chápu golfisty jakožto
elitu v tom smyslu, že ovládnutí tohoto
náročného sportu vyžaduje lidi inteli-
gentní, až obsesivně pracovité, schopné
překonat své ego. Golf odměňuje nejví-
ce lidi nezištné a kamarádské, hráčky
a hráče se schopností sebeovládání,
kteří dokáží přetavit závist v pozitivní
touhu zlepšovat se a být stejně dobří ja-
ko ti nejlepší. V tomto smyslu vidím golf
jako elitní sport. Když slyším o „zlidově-
ní“, vybavuje se mi mimoděk kombinace
TEXT: ONDŘEJ KAŠINA, LISABON
Několik golfistů „od nás“ mi vyprávělo o diskusi, již vyvolaly změny v podmínkách
vstupu začínajících golfistů do „zeleného světa“. Mám rád vzrušené debaty, protože
jsou antitezí lhostejnosti, kterou pokládám za předstupeň zla, a proto jsem se rozhodl
přispět a podělit se o svůj pohled z nejzápadnějšího výběžku evropské pevniny.
Záměna jedné procedury atestace ke vstupu na
hřiště a ke hře za proceduru jinou sama o sobě
neznamená zásadní změnu k lepšímu ani k horšímu
z hlediska lidských kvalit naší členské základny.
GOLF