ROZHOVOR | Šideri Váňová

Do letošní sezony jde Šideri s pokorou i velkým odhodláním.

turnajích, ale udělala jsem i velký pokrok

ve švihu a vůbec v celkovém přístupu

a pohledu na golf. Zlepšit svůj průměr

o pět ran na kolo za jeden rok je celkem

stránce. Dnes vím, že moje největší chyba

byl swing, nedokázala jsem se pod tlakem opřít o svůj švih. Když jsem ho nejvíc

potřebovala, rozpadl se. Tak se golf hrát

chci u sebe každý rok vidět progres, protože pokud

nevidím postup, znamená to, že jsem na hranici

svých možností a výš už to nepůjde, což se rovná

brzkému konci kariéry. Chci vidět, že se můj golf

neustále vyvíjí a zlepšuje.

dost. S Andrewem uděláme maximum,

aby tato sezona byla ještě lepší. Všude

tvrdím jednu věc – že jsem měla dobrou

sezonu, je zásluha Andyho, ne moje. On

byl ten člověk, který mi dal stoprocentní

informace. Já je jen zpracovala a natrénovala. Kdybychom se nepotkali, asi bych už

dnes v profesionální dráze nepokračovala.

Celou dobu jsem to sváděla na hlavu,

opravdu jsem si myslela, že jednoduše

nejsem dostatečně silná po psychické

24 | GOLF

nedá, to víme všichni, ať jste průměrný

golfista, začátečník nebo profík – není

technika, nejsou výsledky.

Jak dlouho vám po posledním patu

final stage trvalo srovnat se s faktem, že tentokrát „to“ bylo tak

blízko?

Jsem realistický člověk, takže emoce byly

silné po turnaji, ale již druhý den jsem

to přijala tak, jak to je. Věděla jsem, že

kdybych si tam zasloužila být, kartu mám.

Věřím v osud a tím pádem osud tomu tak

chtěl, vše má své důvody a svůj postup.

Někdo věci dostává v životě snáz, já určitě ne. Vždy jsem si musela vše tvrdě vybojovat, takže mi nezbývá nic jiného, než

bojovat s chutí dál.

Na druhé straně si poprvé můžete

díky vybojované, i když nižší, kategorii ke svému jménu psát „členka

Ladies European Tour“. Je to velká

motivace k dalšímu tréninku?

Motivací je už pro mě hlavně samotná

možnost hrát golf. Mít šanci cestovat,

poznávat svět, nové lidi a kultury. To

je obrovská motivace nepřestat. Jsem

vděčná za každý den, kdy můžu jít běhat, cvičit, trénovat. Mám to v hlavě nastavené trošku jinak, nepotřebuji motivaci, abych dělala to, co miluji. Naučila

jsem se milovat svoji práci a přijímat

ji jako součást mého života. Proto se