Page 80
78
|
GOLF
Zkušený golfi sta se na to už
nemohl dívat a šel za začáteč-
níkem na první odpaliště. „Pro-
miňte, mohu vám dát radu?“
zeptal se. „Ale samozřejmě,“ od-
větil nový adept golfu. Dlouho-
letý golfi sta říká: „Víte, naše jed-
nička je hodně záludná jamka.
Proto tu raději používáme nějaký
ohraný míček.“ Začátečník se
na něj smutně podíval a odvětil:
„Ale já zatím ještě nikdy neměl
ohraný míček…“
Patřím ke golfové generaci, která
začínala v 80. letech minulého
století. Tehdy nebylo v ČSSR
žádné golfové vybavení s vý-
jimkou náhodné dodávky týček
v obchodě Pragoimpo. Míčky se
hledaly, kde to šlo. Nejlépe za
výpravou zahraničních turistů,
v lese nebo ve vodě. Hráli jsme
tím, co jsme našli.
Dnes už je velmi snadné kou-
pit si jakékoliv nové vybavení na
golf, ale přesto můžeme potkat
na mnoha našich hřištích pod-
nikavce, kteří poblíž odpališť
nabízejí ke koupi hrané míčky
ztracené jinými golfi sty. Cílem to-
hoto článku je najít odpověď, zda
je racionální kupovat ztracené
hrané míčky a pro které katego-
rie golfi stů se to vyplatí.
Pokud patříte do stejné katego-
rie jako výše popsaný začátečník,
pak klidně můžete něco ušetřit
tím, že si kupujete míčky od po-
koutních sběračů. Kdo ztrácí
během kola více než pět míčků,
může koupit pytlík směsi hraných
míčků, u kterých není jasné, zda
pocházejí z lesa nebo z vody, ani
to, jak dlouho tam odpočívaly.
Podstatně jiná je situace pro zku-
šenější golfi sty se spolehlivějším
švihem a vyšší úrovní kontroly
dráhy letu. U zkušenějších a ná-
ročnějších golfi stů vidím dva dů-
vody, proč nehrát míčky nakou-
pené od cyklisty u plotu hřiště.
Prvním důvodem je to, že v ta-
kovém sáčku jen málokdy na-
jdete model, který dlouhodobě
používáte. Golfoví trenéři, vědci
zabývající se vývojem míčků
a golfoví publicisté shodně v ce-
lém světě doporučují zkušeněj-
ším a náročnějším golfi stům –
včetně rekreantů – aby si vybrali
jeden druh míčku, který vyho-
vuje jejich hře, strategii a pocitu.
Když si takto dlouhodobě zvyk-
nete na jeden model míčku,
budete mít daleko větší jistotu
a lepší výsledky zejména v při-
hrávkách a celkově v krátké
hře. Pro rekreanty je celkem
jedno, jestli si vyberou Titleist
ProV1, Bridgestone E6, Callaway
Chrome nebo některý levnější
druh míčku.
Důležité je během dostatečného
tréninku zvládnout perfektně
vztah mezi hráčem, holemi
a míčkem. Je pak podstatně
snazší zahrát k vlajce třeba
wedge z 60 metrů nebo čip
z pěti metrů od greenu. O pato-
vání ani nemluvím. Prostě vztah
mezi hráčem a míčkem by měl
být založen na dlouhodobé věr-
nosti a důvěře.
Tím ovšem nechci říci, že vztah
hráče k míčku musí být něco
na způsob „na věčné časy a ni-
kdy jinak“. Stále se objevují nové
druhy míčků a není nic špatného
občas vyzkoušet jiný model. Vy-
loženě škodlivá je však míčková
promiskuita hraničící s ignorancí
ohledně rozdílných vlastností
v jejich chování.
Nedávno jsem zažil šokující pře-
kvapení během setkání se skupi-
nou českých golfi stů, která přijela
hrát do Chile. Večer u vína jsem
se pokusil vyptat se jich na vztah
k vybavení. Hlavní „alfa samec“
skupiny říkal, že má HCP 8. Tak
jsem se ho zeptal, jaký je jeho
vztah k míčkům a čím hraje. Od-
pověděl, že mu to je jedno, hraje
to, co je po ruce. Optal jsem se:
„A nevadí vám ty změny míčků
v krátké hře?“. A on odpověděl:
„Tam jsem se ještě nedostal.“
Navzdory poodbným bizar-
ním postojům platí pro všechny
zkušenější a náročnější golfi sty,
že se jim spíše nevyplatí hrát
s míčky typu „Rozina sebranec“.
Čipy
„Poctivý člověk
si nepřivlastní
ztracený golfový
míček, dokud se
ještě kutálí.“
Mark Twain
Proč nehrát míčky vylovené z vody
Po světě se vypráví vtip o začátečníkovi, který sám začínal hru na
prvním odpališti v jednom klubu. Dlouholetý člen klubu a zkušený
golfi sta pozoroval z blízké klubové restaurace, jak si vede na velmi
obtížné jedničce. Zelenáč vyndal krabičku drahých míčků. Dva uto-
pil v rybníku vlevo a jeden v bažině napravo. S druhou krabičkou to
bylo podobné a rovněž sněhobílé nové míčky z třetí krabičky žblunk-
ly do vody nebo zachrastily v rákosí.
Text: Ondřej Kašina