Page 11
WWW.CASOPISGOLF.CZ
9
poslední jamky v Augustě kráčejí v posled-
ním fl ajtu charismatický samouk Bubba
Watson a mimořádně nadaný mladík Jor-
dan Spieth, uvědomil jsem si s plnou na-
léhavostí, že ta nová éra golfu určitě není
a nebude horší než ta předchozí spojená
s Woodsem.
CO JE PATRNÉ V „NOVÉ ÉŘE“
NA PRVNÍ POHLED
Všichni víme, že to, co je nejzjevnější,
povětšině nebývá to nejdůležitější. Na
druhou stranu se v politice, v obchodě,
vojenství i ve sportu často ukázalo, že
podceňovat zjevné atributy čehokoliv
může být velkou chybou. (V židovských
historkách o tom existuje hezké podo-
benství, v němž se mladý Icik ptá otce,
proč se to jídlo jmenuje šoulet. A otec
rozvážně odpovídá: „Inu, milý Iciku, vy-
padá to jako šoulet, voní to jako šoulet,
chutná to jako šoulet – tak je to šoulet.“)
Za nejzřetelnější „vzkaz“ Masters 2014
považuji, že se defi nitivně prokázalo, že
golf a kulturistika nejsou totéž. Opticky
snadno viditelným atributem Tigerovy
éry byl rychlý a nápadný nárůst svalové
hmoty u některých golfi stů. Za nepocho-
pitelné považuji, že nikdo ze sportovních
lékařů nezveřejnil nezávislou analýzu to-
hoto jevu. Nebo ji možná někdo zveřejnil,
ale nebylo jí přáno sluchu.
Všichni zkušení trenéři švihových sportů
(jako je golf) přinejmenším alespoň intui-
tivně vědí, že je velký rozdíl v nárocích na
ideální množství a druh svalové hmoty ve
švihových a silových sportech. Zdá se, že
Masters 2014 může být na počátku nové
éry, ve které již golfi sté nebudou chtít vy-
padat jako Arnold Schwarzenegger na po-
čátku herecké kariéry.
Nárůst svalové hmoty, v dobách před Tige-
rovou érou neznámý, nepřinesl Woodsovi
ani jeho epigonům větší rychlost švihu ani
lepší zdraví. Spíše naopak. Není bez zajíma-
vosti, že technické problémy se projevily
u talentovaného Roryho McIlroye přesně
poté, kdy se vydal „Tigerovou cestou“ a do-
šlo u něho k patrnému nárůstu svalové
hmoty vhodné spíše pro silové sporty.
Ti nejlepší golfi sté uplynulých 100 let měli
nejrůznější druhy postav. Byli mezi nimi
drobní střízlíci jako Gary Player, kteří museli
být fi t, aby dohnali své statnější soupeře.
Byli mezi nimi statní pořízci typu Jacka
Nick lause, který nikdy nebyl hubený, ale vě-
dělo se o něm, že po celodenním lyžování
s rodinou jde ještě večer hrát zápas v bas-
ketballu. A mezi golfovými legendami byli
i hubení astenici a poživační piknikové.
Jen kulturisté se v golfu před dobou Tige-
rovou nevyskytovali. Považovalo se totiž
za všeobecně platné, že se tento druh po-
stavy a svalové hmoty nehodí pro špičkové
výkony v golfu. (Samozřejmě že na amatér-
ské úrovni najdeme mnoho supersvalovců,
kteří hrají dobře, ale ve vrcholovém golfu to
až do doby Woodse nebylo obvyklé.)
Když se podíváme na první desítku hráčů
z Masters 2014, zdá se, že se golf v éře
po Tigerovi vrací ke starému paradig-
matu. Například Miguel Angel Jiménez
musí u vyznavačů „bodybuildingu“ budit
pocity odporu. Jeho solidní bříško však
v reálné golfové hře na nejvyšší úrovni
není překážkou. Je velmi pružný a známé
jsou jeho neortodoxní formy strečinku
před hrou. Říká, že v má v kloubech oli-
vový olej z jeho milované Andalusie.
Na děleném osmém místě skončil v Mas-
ters 2014 Kevin Stadler. Také on se jasně
vymyká z kulturistického paradigmatu.
A – v konci konců – i vítěz Bubba Watson
a dělený druhý Jordan Spieth by v posi-
lovně nejspíše vyvolali útrpné úsměvy.
TO MÉNĚ ZJEVNÉ, ALE DŮLEŽITÉ
Když jsme dospěli k závěru, že golfi sté
v nové éře budou znovu „malí, velcí, tlustí
tencí“ a nebudou již tolik trpět obsesí
budování svalové hmoty, je nutno si ná-
sledně položit otázku, zda to přinese zvý-
šení či snížení kvality světového profesio-
nálního golfu.
Jsem přesvědčen, že doba Tigerova zů-
stane v myslích profesionálních i re-
kreačních golfi stů implicitně přítomna
zvýšeným důrazem na úroveň fyzické
připravenosti. (To v žádném případě
není totéž jako kontraproduktivní snaha
o velký nárůst svalové hmoty.) A je dobře,
že zde po Tigerově době zůstane zvý-
šené povědomí o potřebě být fi t, pokud
chceme hrát dobrý golf.
V době „před Tigerem“ jaksi zanikl zápal
Garyho Playera a jeho snaha o neustálé
udržování kondice. Ale podívejte se na
Garyho nyní v jeho věku. Naprosto ničím
nepřipomíná kulturistu, ale vypadá stále
mladě a je v neuvěřitelné kondici. Takže –
podle mého názoru by ideálním paradig-
matem nové éry mělo být: nezapomínat
na fi tness, ale snažit se vypadat spíše jako
Gary Player nežli jako Silvester Stalone.
Budou hrát v nové éře profesionální gol-
fi sté nižší, nebo vyšší výsledky? Myslím, že
tento vývoj nelze jednoznačně statisticky
předpovídat. Průběh Masters 2014 nám
ukázal, že k úspěchu je zapotřebí mít
dostatečnou délku ran – a tedy dosta-
tečnou rychlost švihu. To je však je jedna
z mnoha částí a podmínek úspěchu. Také
je nutno mít intuici a cit pro přihrávky,
krátkou hru a patování. Všechny velké
turnaje světa se i nadále budou vyhrávat
či prohrávat na základě dvoumetrových,
metrových a často i půlmetrových patů.
V této kategorii nemají milovníci doutníků
a vína, jako je M. A. Jiménez, nebo ob-
tloustlí chasníci, jak je Kevin Stadler, žád-
nou nevýhodu. Spíše naopak.
Za jedno z pozitiv éry Tigera Woodse
bývá označován vliv jeho příkladu na roz-
voj golfu, zvláště v segmentech popu-
lace, kde golf nebýval obvyklým sportem.
Jakkoliv jsem přesvědčen, že z končící
éry to nebyl zrovna Tiger Woods, kdo
by měl být vydáván za model lidských
hodnot, přesto v zájmu objektivity kon-
statuji, že jeho vliv na rozvoj golfu byl
Když jsem viděl v neděli 13. dubna 2014, jak
vzhůru po ferveji poslední jamky v Augustě kráčejí
v posledním flajtu charismatický samouk Bubba
Watson a mimořádně nadaný mladík Jordan Spieth,
uvědomil jsem si s plnou naléhavostí, že ta nová
éra golfu určitě není a nebude horší než ta
předchozí spojená s Woodsem.