GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 11

WWW.CASOPISGOLF.CZ
9
poslední jamky v Augustě kráčejí v posled-
ním fl ajtu charismatický samouk Bubba
Watson a mimořádně nadaný mladík Jor-
dan Spieth, uvědomil jsem si s plnou na-
havostí, že ta nová éra golfu urči ne
a nebude horší než ta předchozí spojená
s Woodsem.
CO JE PATRNÉ V „NOVÉ ÉŘE“
NA PRVNÍ POHLED
Všichni víme, že to, co je nejzjevnější,
povětšině nevá to nejdůležitější. Na
druhou stranu se v politice, v obchodě,
vojenství i ve sportu často ukázalo, že
podceňovat zjevné atributy čehokoliv
může být velkou chybou. (V židovských
historkách o tom existuje hezké podo-
benství, v němž se mladý Icik ptá otce,
proč se to jídlo jmenuje šoulet. A otec
rozvážně odpovídá: „Inu, milý Iciku, vy-
padá to jako šoulet, voní to jako šoulet,
chut to jako šoulet – tak je to šoulet.“)
Za nejzřetelnější „vzkaz“ Masters 2014
považuji, že se defi nitivně prokázalo, že
golf a kulturistika nejsou totéž. Opticky
snadno viditelným atributem Tigerovy
éry byl rychlý a nápadný nárůst svalové
hmoty u některých gol stů. Za nepocho-
pitelné považuji, že nikdo ze sportovních
lékařů nezveřejnil nezávislou anazu to-
hoto jevu. Nebo ji možná někdo zveřejnil,
ale nebylo jí přáno sluchu.
Všichni zkušení trenéři švihových spor
(jako je golf) přinejmenším alespoň intui-
tivně vědí, že je velký rozdíl v nárocích na
ideální množství a druh svalové hmoty ve
švihových a silových sportech. Zdá se, že
Masters 2014 může být na pátku nové
éry, ve které již golfi sté nebudou chtít vy-
padat jako Arnold Schwarzenegger na po-
čátku herecké kariéry.
Nárůst svalové hmoty, v dobách před Tige-
rovou érou neznámý, nepřinesl Woodsovi
ani jeho epigonům větší rychlost švihu ani
lepší zdraví. Spíše naopak. Není bez zajíma-
vosti, že technické problémy se projevily
u talentovaného Roryho McIlroye přesně
poté, kdy se vydal „Tigerovou cestou“ a do-
šlo u něho k patrnému nárůstu svalové
hmoty vhodné spíše pro silové sporty.
Ti nejlepší gol sté uplynulých 100 let měli
nejrůznější druhy postav. Byli mezi nimi
drobní střízlíci jako Gary Player, kteří museli
t fi t, aby dohnali své statnější soupeře.
Byli mezi nimi stat pořízci typu Jacka
Nick lause, který nikdy nebyl hubený, ale vě-
lo se o něm, že po celodenním lyžování
s rodinou jde ještě večer hrát zápas v bas-
ketballu. A mezi golfovými legendami byli
i hubení astenici a poživační piknikové.
Jen kulturisté se v golfu před dobou Tige-
rovou nevyskytovali. Považovalo se totiž
za všeobecně platné, že se tento druh po-
stavy a svalové hmoty nehodí pro špičkové
výkony v golfu. (Samozřejmě že na amatér-
ské úrovni najdeme mnoho supersvalovců,
kteří hrají dobře, ale ve vrcholovém golfu to
do doby Woodse nebylo obvyk.)
Když se podíváme na první desítku hráčů
z Masters 2014, zdá se, že se golf v éře
po Tigerovi vrací ke starému paradig-
matu. Například Miguel Angel Jiménez
musí u vyznavačů „bodybuildingu“ budit
pocity odporu. Jeho solidní bříško však
v reálné golfové hře na nejvyšší úrovni
není překážkou. Je velmi pružný a známé
jsou jeho neortodoxní formy strečinku
před hrou. Říká, že v má v kloubech oli-
vový olej z jeho milované Andalusie.
Na děleném osmém místě skončil v Mas-
ters 2014 Kevin Stadler. Také on se jasně
vymyká z kulturistického paradigmatu.
A – v konci konců – i vítěz Bubba Watson
a dělený druhý Jordan Spieth by v posi-
lovně nejsše vyvolali útrpné úsměvy.
TO MÉNĚ ZJEVNÉ, ALE DŮLEŽI
Když jsme dospěli k závěru, že golfi sté
v nové éře budou znovu „malí, velcí, tlustí
tencí“ a nebudou již tolik trpět obsesí
budování svalové hmoty, je nutno si ná-
sledně položit otázku, zda to přinese zvý-
šení či snížení kvality světového profesio-
nálního golfu.
Jsem přesvědčen, že doba Tigerova zů-
stane v myslích profesionálních i re-
kreačních golfi stů implicitně přítomna
zvýšeným důrazem na úroveň fyzické
připravenosti. (To v žádném případě
není totéž jako kontraproduktivní snaha
o velký nárůst svalové hmoty.) A je dobře,
že zde po Tigerově do zůstane zvý-
šené povědomí o potřebě být fi t, pokud
chceme hrát dobrý golf.
V době „před Tigerem“ jaksi zanikl zápal
Garyho Playera a jeho snaha o neustálé
udržování kondice. Ale podívejte se na
Garyho nyní v jeho věku. Naprosto ničím
nepřipomíná kulturistu, ale vypadá sle
mladě a je v neuvěřitelné kondici. Takže –
podle méhozoru by ideálním paradig-
matem nové éry mělo být: nezapomínat
na fi tness, ale snažit se vypadat spíše jako
Gary Player nežli jako Silvester Stalone.
Budou hrát v nové éře profesionální gol-
sté nižší, nebo vyšší výsledky? Myslím, že
tento vývoj nelze jednoznačně statisticky
předpovídat. Průběh Masters 2014 nám
ukázal, že k úspěchu je zapotřebí mít
dostatečnou délku ran – a tedy dosta-
tečnou rychlost švihu. To je však je jedna
z mnoha částí a podmínek úspěchu. Také
je nutno mít intuici a cit pro přihrávky,
krátkou hru a patování. Všechny velké
turnaje světa se i nadále budou vyhrávat
či prohrávat na základě dvoumetrových,
metrových a často i půlmetrových patů.
V této kategorii nemají milovníci doutníků
a vína, jako je M. A. Jinez, nebo ob-
tloustlí chasníci, jak je Kevin Stadler, žád-
nou nevýhodu. Spíše naopak.
Za jedno z pozitiv éry Tigera Woodse
bývá označován vliv jeho příkladu na roz-
voj golfu, zvláště v segmentech popu-
lace, kde golf nebýval obvyklým sportem.
Jakkoliv jsem přesvědčen, že z končící
éry to nebyl zrovna Tiger Woods, kdo
by měl být vydáván za model lidských
hodnot, přesto v zájmu objektivity kon-
statuji, že jeho vliv na rozvoj golfu byl
Když jsem viděl v neděli 13. dubna 2014, jak
vzhůru po ferveji poslední jamky v Augustě kráčejí
v posledním flajtu charismatický samouk Bubba
Watson a mimořádně nadaný mladík Jordan Spieth,
uvědomil jsem si s plnou naléhavostí, že ta no
éra golfu určitě není a nebude horší než ta
předchozí spojená s Woodsem.
GOLF