GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 45

INSTRUKCE | Teorie golfu
WWW.CASOPISGOLF.CZ
43
rekreačních golfi stů – na těžkých jamkách
hrajte na bogey a vyhnete se velkým čís-
lům.) Nicméně i Ben Hogan je autorem
některých citátů, s nimiž zásadně nesou-
hlasím. Nejvíce s tímto: „Obraťte naruby
každý přirozený instinkt a dělejte přesný
opak toho, co je pro vás přirozené – a do-
stanete se velmi blízko k perfektnímu gol-
fovému švihu.
Když se ohlédneme do minulosti a pak
se podíváme okolo sebe, musí být kaž-
dému jasné, že lidstvo neprožívá konti-
nuální kvalitativní vzestup. Ovšem jestliže
je něco dobrého na naší době, pak je to
větší svoboda pro jedince, více prostoru
k tomu, abychom byli autenticky sami
sebou. Myslím, že je na čase to málo ob-
jektivně dobrého z vývoje naší civilizace
přenést do golfu a pohřt dogma, podle
kterého vede cesta k sociálně a sportov
přijatelnému golfovému švihu přes po-
pření naší přirozenosti.
Jedním z prostředků k osvobození naší in-
dividuality v golfu může být premisa, že
neexistuje žádný modelový švih, kterému
by se všichni museli přizpůsobovat. Sro-
zumitelně to vyjádřil zkušený profesionál
Peter Jacobsen: „Golfová Hall of Fame je
plná hráčů, jejichž švih vypadá nezvykle.
A ty nejladnější golfové švihy najdete nej-
spíše u golfi stů, kteří trénují někde na
okresní cvičné louce a nedokáží s tím pak
přehrát dámské odpaliště.
V této části musím věnovat vzpomínku
mým golfovým přátelům z Venezuely,
kteří nyní prožívají těžké chvíle v důsledku
represí nedemokratického režimu. V le-
tech 20002004, kdy jsem s nimi hrá-
val, byla ještě docela legrace. Můj skvělý
kamarád Daniel z hřiště Los Canales se
mnou jednou popíjel pivo po odehraném
kole a dívali jsme se na mladoumu,
která brala na nedalekém cvičném odpa-
lišti lekce od místního profíka Aleja.
Měla neuvěřitelně krásný, modelový švih.
Akorát že míček z něho vždycky odhopkal
jen pár metrů po zemi. A Daniel se usmál
a řekl: „Takový švih je jako páv.“ Z mého
výrazu viděl nepochopení toho podo-
benství a dodal: „Je na pohled krásný, ale
nezpívá.
Historie golfu je plná smutných a pouč-
ných příběhů, v nichž skvělí hráči upadli
do stagnace a někdy i opustili soutěžní
golf kvůli tomu, že se příliš soustře-
dili na technické aspekty švihu a ztra-
tili přirozenost. A jejich švihy přestaly
„zpívat. Z těchto poučných sportov-
ních „propadů“ lze označit za emble-
matický případ Tigera Woodse, i když
je to tak trochu tabu. Nebo spíše bylo
donedávna.
Toto tabu narušil golfový komentátor,
valý profesionál a vítěz British Open
Ian Baker-Finch. Když byl dotázán, jaký
recept byedepsal Tigeru Woodsovi
k tomu, aby se vrátil do absolutní
špičky, řekl: „Především by musel pře-
stat neustále předělávat svůj švih a ne-
honit se za chimérou dokonalého švihu
někde na cvičném odpališti. Potřebuje
si prostě den za dnem zaht golf na
hřišti, nemyslet na techniku švihu, užít
si to a snažit se o co nejlepší skóre.
Myslím, že to takhle dělal, když byl
mladý.
Cesta k dlouhé a úspěšné kariéře
v golfu začíná tím, že rezignujeme na
dokonalost. Není nic jako dokonalý švih
nebo dokonalé kolo golfu. Ti, kteří se
naučili přijmout svou nedokonalost a žít
s ní, se stali velikány golfu. Příkladem
může být Tom Watson, který jakoby
skoro nestárnul. Kapitán USA týmu pro
Ryder Cup 2014 se narodil v roce 1949
a ještě v roce 2009 skoro vyhrál British
Open (skončil druhý). Chcete znát, co
si tento dlouhověký mistr golfu myslí
o svém švihu?
Poslouchejte dobře a poučte se:
„S mým golfovým švihem je to stejné,
jako když žehlím košili. Když jednu
stranu dohladka vyžehlím a košili ob-
m, tak vim, že na druhé straně se
udělal záhyb. Tak košili vehlím na té
straně záhybu a obrátím. A vidím, že
se záhyb udělal zase na té původně vy-
žehlené straně.“ Zamyslete se nad tím
a nepropadněte nebezpečné iluzi, že
zrovna váš golfový švih lze vyžehlit do
modelové hladkosti.
Jeden z nejuznávanějších trenérů všech
dob David Leadbetter o tom říká: „Neexis-
tuje nic jako technicky dokonalý golfový
švih. A pokud někde existuje, opravdu
bych to rád viděl.“ Jestliže máte obsesi
každý týden před cestou na golf prostu-
dovat nový návod na ideální golfový švih,
pak pouze děláte službu vašim soupeřům.
Jestliže nevěříte mně, pak byste měli vě-
řit Dr. F. Pirozollovi, neuropsychologovi
z USA, který pracoval s mnoha slavnými
sportovci a mezi jehož žáky patří nyní
například Jason Day (mj. vítěz největšího
světového turnaje v jamkovce Accenture
World Golf Championship v závěru
února 2014).
Fran Pirozollo zastává názor: „Fyzik
může popsat dokonalý golfový švih
prostřednictvím vědeckých termínů.
Ale rozumný golfi sta takový popis nikdy
nebude číst. Raději ten návod poskytne
svému soupeři.
V posledch 20 letech byli v historii svě-
tového golfu dvě nepřehlédnutelné indi-
viduality, jejichž švihy lze označit za zcela
originální. Byli to John Daly a v současné
době Bubba Watson. Revoluci začal Daly,
když vnesl do golfu styl, pro který se vžil
termín „grip-it-and-rip-it“ – neboli „chytni
hůl a majzni do toho, co to dá“.
Netvrdím, že tento přístup je ideální pro
všechny mentální a fyzické typy gol-
stů, nicméně pro významnou část s-
tové golfové populace to bylo osvěžující
a osvobozující. Byl to příspěvek na cestě,
kterou otevřel Arnold Palmer. Jeho úhlavní
soupeř a rovněž přítel Jack Nicklaus o tom
říká: „Golf nikdy nemůže být dost vděčný
Arniemu. Když začal hrát, byl to sport pro
hrstku vyvolených. Díky Arnoldovi golf
začal být vnímán jako hra, která je pro
všechny.“ I Daly pak přispěl svým dílem
k tomu, že golf je nyní zábavnější a méně
sešněrovaný.
Nedávno v zahraničním golfovém tisku
vel článek, v němž právě Daly označil
Bubbu Watsona za svého pokračovatele
Jedním z prostředků k osvobození naší individuality
v golfu může být premisa, že neexistuje žádný
modelový švih, kterému by se všichni museli
přizpůsobovat.
GOLF