GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 8

SVĚTOVÝ GOLF | Open Championship

GOLF

OLOL

LOUČENÍ LEGENDÁRNÍHO TOMA

Dnes pětašedesátiletý muž, který bývá

označován za nejlepšího linksového hráče

historie, se na Open objevil poprvé přesně

před čtyřiceti lety v Carnoustie. A hned

pozvedl nad hlavu Claret Jug. Souboje

sváděl v průběhu uplynulých čtyř dekád

s největšími postavami golfové historie

tak dlouho, až se sám stal legendou.

Duely Watsona s Nicklausem,

Ballesterosem, Palmerem,

Playerem, Crenshawem, Langerem nebo

Normanem se zapsaly zlatým písmem do

kroniky světového golfu.

V průběhu více než čtyřicetileté profesi-

onální kariéry získal Watson osm majorů.

Pětkrát přitom triumfoval na Open, a to

na čtyřech různých hřištích. Pouze v St.

Andrews mu Claret Jug vždycky unikl. Do

dějin vešel zejména jeho souboj s Nicklau-

sem v roce 1977 v Turnberry, dnes známý

jako „Duel in the Sun.“

V nezvykle krásném počasí deklaso-

vali zbytek startovního pole a po-

slední dva dny spolu kráčeli, tehdy

ještě mladí golfisté, bok po boku

v nesmiřitelném souboji, který

po třech kolech a skóre 68, 70 a 65

zůstával vyrovnaný. V neděli však

Watson dokázal o jedinou ránu

Nicklause předčít, když zopa-

koval sobotních 65 ran, a vzá-

jemnou bitvu ve svitu sluneč-

ních paprsků vyhrál.

V roce 2009 pak na tomtéž

hřišti devětapadesátiletý Tom

patoval na vítězství v Open

znovu. Pokud by uspěl, stal by se

nejstarším vítězem majoru v dě-

jinách. Svůj pat však neproměnil

a následné play-off se Stewar-

tem Cinkem ztratil.

Od roku 1971, kdy se stal Wat-

son profesionálem, až do jeho

loučení na Swilcan Bridge

stihl napsat pořádný kus

golfové historie. V počát-

cích se o něj coby mentor

a kouč staral sám Byron Nel-

son. Toma si vyhlédl po jeho

selhání v posledním kole US

Open 1974, které měl roze-

hrané na vítězství, a v šatně

nabídl zkroušenému Watso-

novi spolupráci. A ta záhy

začala přinášet ovoce.

První vlaštovkou bylo

zmiňované vítězství

na Open v Carnous-

tie (1975). Do play-

off hraného na 18

jamek, které následujícího dne ovládl,

se dostal teprve zázračným dvacet stop

dlouhým patem na poslední jamce, čímž

vyrovnal skóre vedoucího Jacka Newtona.

Hned na začátku 80. let přišel třetí titul

z Open a druhé zelené sako. Avšak o ti-

tul, po kterém Watson nejvíce prahnul, se

bojovalo na US Open. Nakonec se dočkal

v roce 1982 v Pebble Beach po neskuteč-

ném souboji se svým odvěkým rivalem

Nicklausem. Nicklaus na první devítce

posledního kola zahrál pět birdie v řadě

a ocitl se v samostatném vedení o ránu

před Watsonem.

Ten hřiště procházel dva flajty za „Zla-

tým medvědem“ a na čtrnáctce se po

famózním patu do birdie dotáhl do ve-

dení. V okamžiku, kdy už Jack dával roz-

hovory v klubovně, zahrál na tříparové

sedmnáctce Watson až do nepříjem-

ného rafu za greenem. Nicklaus později

vzpomínal, že v tu chvíli si byl jistý vý-

hrou. To by však jeho soupeř nesměl vy-

kouzlit zázračný chip. Watson nakonec

skóroval rovněž na poslední jamce a US

Open o dvě rány vyhrál.

Ten samý rok přidal čtvrtý titul z Open,

který si odnesl z Royal Troon, a stal se po

Hoganovi a Trevinovi teprve třetím golﬁ s-

tou, který vyhrál americké i britské Open

v jednom roce. Později tyto tři hráče ná-

sledoval ještě Tiger Woods.

V roce 1983 se na Open dočkal pátého

triumfu a pomalu se začalo hovořit o útok

na historický rekord v celkovém počtu ví-

tězství na tomto šampionátu. Jen Harry

Vardon jich má šest a Watson byl rekordu

blízko ještě dvakrát. Poprvé následujícího

roku, kdy v St. Andrews ztratil titul na

sedmnáctce.

Stejná jamka letos připravila o útok na

Grand Slam Spiethe. Podruhé a naposledy

pak legendární Američan útočil na Claret

Jug o neskutečných 26 let později v Turn-

berry 2009.

S koncem 80. let pozbyl dřívějšího kouzla.

Zažil sice několik světlých okamžiků, jako

třeba na Masters 1991, které ztratil až na

posledním greenu. I tak skončil Watson

aesteosem,Pameem,

Irský amatér Paul Dunne si ve třetím kole počínal jako zkušený mazák.

Foto: Globe Media/Reuters

GOLF