Page 37
INSTRUKCE
|
Emoční inteligence
WWW.CASOPISGOLF.CZ
35
většině případů impulsivní rozhodnutí,
která nebyla konzultována s neokor-
texem, spíše k naší škodě. Lidový výraz,
jenž charakterizuje tyto ukvapené
reakce, je kupodivu velmi přesný
i z hlediska neurologie a psychologie:
„Bože!? Kam jsem to dal rozum?“ Vysti-
huje to podstatu problému: „rozum“ =
neokortex se v dostatečné míře neúčast-
nil rozhodování.
EMOCE, EMOČNÍ INTELIGENCE
A GOLF
Z praktických důvodů jsme se rozhodli
tento článek rozdělit na dvě pokračo-
vání. V tomto prvním díle je definován
problém vlivu emocí, emoční inteligen-
ce a emočních zkratů na naše chování
a na naše celkové počínání v golfu.
Druhý díl bude věnován konkrétním
příkladům, kdy problémy zahrnující
management emoční inteligence kazí
naše golfové výsledky.
Druhá část bude rovněž obsahovat návrhy
možných postupů, jak zlepšit regulaci
emoční inteligence a vyhnout se emoč-
ním zkratům a dalším zdánlivě nepocho-
pitelným chybám, jež mají původ v emoč-
ní oblasti. Pokusím se rovněž přidat
některé návrhy, jak dospět ke stavu, kdy
správně reflektované emoce mohou náš
výkon a požitek z hraní golfu zvýšit.
Vezměme jako výchozí bod rekreační
golfisty, kteří již po několikaletém tré-
ninku a hraní dospěli do stadia, že ovlá-
dají všechny herní techniky alespoň na
průměrné úrovni. Taková definice ob-
sáhne velkou část naší golfové obce.
A všichni si pamatujeme, že na hřištích,
která obvykle navštěvujeme, už jsme na
každé jamce dokázali zahrát par a na
většině z nich také birdie. I když většina
z nás není schopna zcela objektivně
hodnotit důvody úspěchů a příčiny
chyb, přesto všichni tušíme, že je plně
v našich fyzických schopnostech hrát
na těchto hřištích celkové skóre blízké
paru hřiště nebo možná i lepší.
Proč si tedy kazíme výsledky, zejména
pak tehdy, kdy nám na výsledku
obzvláště záleží? Proč chybujeme,
i když se zdá, že naše golfová techni-
ka dosáhla stadia, kdy už máme kom-
pletní „sadu nástrojů“? Nehrajeme
pod par hřiště proto, neboť neustále
děláme mentální chyby. Fyzické
schopnosti a dovednosti i vysoký
inteligenční kvocient (IQ) nejsou
k ničemu, pokud nedokážeme správ-
ně ovládnout emoce a využívat naši
emoční inteligenci (EI).
S emocemi v rekreačním sportu je to
složité. Často nám škodí, avšak bez nich
by celý amatérský sport okamžitě ztratil
smysl. Buďme k sobě upřímní – to, co
nás na rekreačním sportu nejvíce přita-
huje, jsou právě okamžiky, kdy prožívá-
me silné emoce. Profesionál si může říci,
že to vlastně všechno dělá pro peníze,
pro obživu. Jakou motivaci však má
rekreační golfista?
Jistě, dalo by se dlouze hovořit o pozi-
tivním vlivu golfu na zdraví, ale kolik
zdravých věcí dobrovolně a s vášní
děláme? Je třeba si přiznat, že emoce
jsou tím, co nás ke golfu přitahuje.
A také není nutno se jich vzdávat. Ces-
tou k lepším výsledkům není elimino-
vat emoce, ale naučit se je lépe znát
a nakládat s nimi. Když se naučíme
lépe znát sami sebe a svou osobnost,
Ve výjimečných případech nám „amygdalová
zkratka“ může být užitečná. Nicméně
v podmínkách pokojného života jsou v naprosté
většině případů impulsivní rozhodnutí spíše
k naší škodě.
Emoce jsou tím, co nás ke golfu přitahuje.