Page 45
INSTRUKCE
|
Výživa
WWW.CASOPISGOLF.CZ
43
Na otázku, která jídla si vybavíte, když
se řekne „tradiční česká kuchyně“, odpo-
vědělo osmdesát procent dotázaných –
vepřová, knedlík a zelí. Následuje svíč-
ková, řízek, guláš, kynuté knedlíky... Je
tohle ovšem naše tradiční strava?
Udává se, že trvá alespoň sedm genera-
cí, než si společnost zvykne na nové po-
traviny ve stravě. Je však nutné dodat,
že ne na všechny potraviny se lidský
organismus dokáže adaptovat.
Jako lidstvo jsme tady na zemi, řekně-
me, alespoň 40 000 let. Za tu dobu
jsme prošli vývojem a náš trávicí systém
se optimalizoval na získávání energie
z dostupné „tradiční“ stravy.
Dovolte mi krátkou exkurzi do kuchařek
z 15. až 19. století, jež naznačuje, co měli
lidé tou dobou na talíři. Kroupy, pšenici,
oves, ovesnou a ječnou mouku, rýži, rý-
žovou mouku, pohanku, jáhly, žito. Z luš-
těnin hrách a čočku. Dále ryby, občas
zvěřinu a velké množství zeleniny, včet-
ně té divoké. Konzumovali také vlašské
a lískové ořechy, jablka, hrušky, švestky
atd. Samozřejmě, že existovaly i kuchař-
ky pro náročné a bohaté, ovšem tento
druh stravy se týkal jen velmi malého
procenta populace.
Z uvedeného je zřejmé, že naše dnešní
strava je poněkud odlišná od té, na kterou
se naše genetika po tisíce let adaptova-
la. Největší potíže podle mě způsobuje
rozšíření používání cukru a bílé mouky
v našem jídelníčku.
V minulosti ještě poměrně nedávné
(po druhé světové válce) se obilná zrna
zpracovávala celá, tedy včetně všech
vrstev obalu a klíčku, které jsou při vý-
robě bílé jemné mouky odstraněny. Ty-
to části zrna obsahují vlákninu, mine-
rální látky, enzymy, tuk a bílkoviny,
dalo by se říct „full support“.
Tím, že tyto části ze zrna odstraníme,
zbude nám „jádro“ zrna tvořené převážně
škrobem (sacharidy), ovšem přicházíme
tím o výživovou hodnotu obilnin ve sta-
vu, jak je příroda „uvařila“, a co je důle-
žité, ve stavu, na který byl po generace
„trénován“ náš zažívací trakt.
Není divu, že si organismus s novou
situací (bílou moukou) neví rady a dělá
„psí kusy“ (přibírá, vytváří potíže s dia-
betem, cholesterolem či kardiovasku-
lárním systémem).
Rafinovaný cukr (podobně se chová
i bílá mouka) má tu vlastnost, že je
velmi snadno vstřebatelný, čímž vytváří
pro organismus nezvyklou situaci –
náhle ho máme v krvi přespříliš. Tělo
ovšem potřebuje mít stabilní hladinu
cukru v krvi, uvedená situace tudíž
představuje jeho ohrožení. Proto se
hledí přebytečného cukru z krve zbavit
pomocí jeho doplnění do všech „ciste-
ren“ na cukr v těle – ty jsou ale nane-
štěstí poměrně malé.
Nadbytky potom končí v tukové tkáni
a přeměňují se na tukové polštáře.
V podstatě lze říct, že zařazením bílé
mouky (v jakékoliv podobě) do našeho
jídelníčku a v důsledku nadbytku cukru
nedáváme tělu jinou možnost, než ten-
to jednoduchý zdroj energie uložit do
zásob na horší časy, které ovšem zatím
nenastaly.
Text: Mgr. Filip Pavlík
INZERCE
BLUE SHINE
Povzbudí Vaše tělo
BLUE SHINE
Rozzáří Vaši mysl
„ TR ADIČNÍ“
ČESKÁ
KUCHYNĚ
Co je a není tradiční
V posledních desetiletích se v západní společnosti rozmáhají „onemocnění z blahobytu“.
V souvislosti s tím vyvstává otázka, co stojí za nárůstem těchto metabolických
onemocnění? Příčina není jednoznačná a patrně souvisí se změnou životního stylu –
méně pohybu, více stresu a změny ve stravovacích návycích. Podívejme se tedy
na to, co měli na talíři naši předci a co jíme my.
Za nejinspirativnější dědictví tradiční
české kuchyně považuji:
· používání fermentovaných potravin
(kyselé zelí)
· zpracování celého neloupaného zrna
(celozrnný chléb zadělávaný kváskem)
· kombinace celozrnné stravy a luštěnin
· velké množství zeleniny ve stravě
Zkuste se nechat inspirovat. Možná
vám to zachutná a třeba vaše lidské
tělo přestane dělat psí kusy.
PÁR UŽITEČNÝCH TIPŮ