Page 59
WWW.CASOPISGOLF.CZ
hrát golf, není to úplně
snadné. Nejsem si jist, zda
v naší společnosti, kde bohu-
žel dosud slušnost = blbost,
lze pravdivě tvrdit, že golfisté
se tlučením do míčku stávají
čestnějšími. Také se mi nějak
nedaří na náš golf napasovat
tezi, že smazává sociální
rozdíly. Občas se mi zdá,
že kráčíme k pravému opa-
ku, tedy že se golf stává atri-
butem, který odlišuje privi-
legované od šedé masy
neúspěšných.
Jsem však v zásadě optimista.
Jen mne poněkud rozesmut-
ňuje, že velké sociální pro-
cesy – jako je hledání sku-
tečné národní identity
a samočištění společnosti
po traumatech válek, oku-
pací, znárodňování, revo-
lucí, privatizací a celoná-
rodních loupeží – že tyto
pozitivní procesy jsou sice
možné, ale jejich délka dale-
ko přesahuje jeden obyčejný
lidský život.
A tak, prozatím ve stadiu
našeho golfu ve stínu
„ nouveau riche“, si říkám,
že za každé doby existují
dva dobré a hluboce pravdi-
vé důvody proč se této hře
věnovat. Především je to zá-
bava. Nemá cenu si cokoliv
předstírat – golf není očistná
lázeň pro charaktery, Kožený
a Krejčíř po partičce golfu
zůstanou nezměněni. Přes to
všechno golf zůstává skvělou
zábavou. Pokud si to přizná-
me a nebudeme předstírat
něco falešně většího a dů-
stojnějšího, zůstane jednou
z největších zábav, ne-li tou
nejsilnější atrakcí této
planety.
A pak – je to kontakt s příro-
dou. Golf je především kon-
takt člověka s přírodou. Už
několikrát jsem v tomto
časopise psal o nevšedním
člověku jménem Harvey
Penick (1904–1995). Po vět-
šinu života vyučoval golf
v Texasu a nejčastěji zadarmo.
Byl příkladem skromnosti
a opravdovosti.
V knize „The Game for a Life-
time“ se Harvey Penick vy-
znal z intenzivního vztahu
k přírodě a popsal co cítí,
když zůstane navečer sám
v klidu na hřišti: „Jak krásné
místo je golfové hřiště! Vní-
mám Boha z jeho stromů,
z trávy a květin, pociťuji jej
z králíků, ptáků a veverek,
z oblohy a z vodní hladiny.
V takové chvíli vím, že jsem
doma.“
Opravdový golfista je ten,
kdo podobně jako kdysi
Harvey Penick, je schopen cí-
tit, že stromy na hřišti nejsou
překážky na cestě k dobrému
skóre, ale součást přírody, ze
které pocházíme a do které
i my můžeme patřit, pokud
projevíme dostatek vníma-
vosti. Jezírka nejsou zloději
míčků, ale zrcadla, ve kte-
rých můžeme spatřit naše
skutečné já. Králíci, veverky,
ptáci a – údržba promine –
i krtci nejsou havětí kompli-
kující management, ale jsou
to ministranti úchvatné mše,
kterou pro nás golf může
být, pokud otevřeme naše
smysly a srdce a přestaneme
pro jednou myslet jenom na
ego, na délku ran a na čísla,
kterými se chceme pochlubit
v restauraci.
Na závěr jednu moudrou
myšlenku, jejímž autorem je
americký psycholog Abra-
ham Maslow: „Ztráta iluzí
a objevení naší skutečné
identity může být zpočátku
bolestným zážitkem. V dů-
sledku nás to však vzpruží
a posílí.“ Je známo, že Abra-
ham Maslow byl polského
původu. Tak se zamýšlím
nad tím, jestli se někdy za-
býval myšlenkami našeho
TGM. Každopádně by se
s ním dokonale shodnul
na tom, že nic není velké,
co není pravdivé.
INZERCE