Page 63
DRIVING
|
Příběhy z historie
WWW.CASOPISGOLF.CZ
61
ho Vardona, ikony golfové hry počátku
20. století, velkého gentlemana a mu-
že, který uvedl ve všeobecnou zná-
most držení golfové hole zvané „over-
lap“ (nebo též Vardonovo držení), byla
totiž Francouzka. Bohužel pro Francii
je však ostrov Jersey, Vardonovo rodiš-
tě, již od roku 1066 součástí Velké
Británie, a to i přesto, že se nachází
pouhých patnáct mil od francouzského
pobřeží.
Malý Harry pocházející ze sedmi dětí
tesaře Philipa Vardona vyhlédl jednoho
dne z okna ložnice chatrče na ostrově
Jersey a nedůvěřivým pohledem sle-
doval několik mužů ve vysokých klo-
boucích, jak přeměřují pás pobřeží
za domem. Půl roku poté už se s celou
rodinou stěhoval do chudinské čtvrti
městečka Grouville, neboť na pozem-
cích okolo původního bydliště Vardo-
nových se začalo budovat hřiště golfo-
vého klubu Royal Jersey. Rok 1877 sice
uvrhl Harryho rodinu do ještě větší
chudoby, současně však objevil jednu
z největších osobností golfové hry
všech dob.
Již v roce 1878 totiž tehdy osmiletý
chlapec nastoupil v golfovém klubu ja-
ko nosič holí a začal pronikat do tajů je-
mu doposavad neznámé hry. Po nepří-
jemných třech letech života ve službách
místního lékaře se na mladíka usmálo
štěstí v 17 letech. Jeho novým zaměst-
navatelem se stal důstojník ve výslužbě
major Spofforth, kapitán místního gol-
fového klubu.
Ten, jakmile jednoho dne přistihl Harryho
s holí v ruce, neotálel a jal se vyzkoušet
jeho dovednosti na golfovém hřišti. Ná-
sledujícího dne se oba postavili dvěma
místním klubovým hráčům ve hře o nej-
lepší míč. Hra skončila již na dvanácté
jamce prvním vítězstvím Harryho Var-
dona v prvním golfovém kole, které kdy
absolvoval.
Již záhy tak hřiště, jež ho nejprve vy-
stěhovalo z domova, vítalo mladého
golfistu zpět jako vycházející hvězdu.
Do dvou let získal jednomístný hendi-
kep a v teritoriu ostrova Jersey bychom
nenašli jediného hráče, kterého by
Harry neporazil.
Další zlom v Harryho životě přišel
v okamžiku, kdy otevřel dopis od své-
ho o dva roky mladšího bratra Toma,
který se vydal do Anglie s úmyslem
vyrábět golfové hole. Tom totiž skončil
druhý na turnaji ve skotském Mussel-
burghu, kde vyhrál nepředstavitel-
ných 20 liber. Harry, který přitom
za celý rok nevydělal víc než 16 funtů,
týden nato opustil poprvé v životě
Jersey…
S pomocí svého bratra získal místo
greenkeepera na jednom z místních
hřišť a následně i práci profesionála
na lancashirské devítce v Bury. Mezi-
tím se stihl vrátit domů, oženit se
a zplodit syna, který však ve věku
pouhých šesti měsíců zemřel. Těžké
období a rozkol manželství nejspíše
jen utvrdily Harryho v cestě za jeho
snem. Pomocí mu byla tři slova, která
si v onom období zapsal do notýsku:
„Nikdy si nezoufej.“
Následující léta zakoušel s bratrem
Tomem těžký život golfových profe-
sionálů. Pro lepší pochopení, profe-
si onální golfista té doby byl obyčejný
nádeník, sice uznávaný pro své hráč-
ské a učitelské schopnosti, ale obecně
zejména vyšší vrstvou vnímaný jako
kočovník a tulák, náchylný k pitkám,
krádežím a jiným nekalostem. Profe-
sionálové cestovali na turnaje nejnižší
vlakovou třídou, nocovali, kde jen
se dalo, a na společenském žebříčku
zaujímali místo hned vedle cirkusáků,
obchodních cestujících a kočovných
zemědělců.
Na rozdíl od gentlemanských amatér-
ských golfistů, kteří byli všude vítáni,
byli profesionálové někým, kdo měl
účastníky turnaje bavit, ale v ostatním
se držet stranou. Teprve po dalších tři-
ceti letech si mohl profesionální golfis-
ta v klubovně soukromého hřiště vyčis-
tit obuv nebo sníst oběd. V takovýchto
podmínkách snili Harry Vardon a jeho
bratr Tom svůj sen o účasti na Open
Championships.
Ten se stal nakonec skutečností roku
1893, kdy se oba bratři postavili na
první odpaliště prestwického golfové-
ho klubu ke svému prvnímu Open. Již
rok poté, v ročníku, kdy první z členů
triumvirátů J. H. Taylor získal svůj
premiérový titul na British Open,
skončil Harry na děleném pátém místě,
přičemž poslední kolo zahrál dokonce
nejlépe ze všech.
Po turnaji si ho vzal s pochvalou stra-
nou dokonce samý Old Tom Morris.
Ten okamžitě poznal, že Harryho švih
a přístup ke hře jsou něčím, co tu ne-
bylo snad od dob samotného Allana
Robertsona.
Již v roce 1896 se však Vardon dočkal.
J. H. Taylora, který se mezitím stal jeho
velkým přítelem, porazil v 36jamko-
vém play off na hřišti ve skotském
Muirfieldu.
Chrt, stylista, vynálezce, to všechno
byl Harry Vardon. Po Allanu Robertso-
novi zřejmě první golfista, který dělal
vše proto, aby byl nejlepším hráčem
své éry. Navíc byl však schopen oslo-
vovat davy fanoušků a usměrňovat
golfové trendy té doby. Vardon byl pa-
trně vůbec prvním golfistou, který se
odvážil na golfové hřiště v krátkých
kalhotách se šlemi a dlouhými ponož-
kami (golfkách). Udiveným organizá-
torům turnaje v Severním Irsku onoho
roku 1897 vysvětloval, že šle hlídají
jeho golfový postoj, a u krátkých kal-
hot přeci nehrozí zablácení záložek!
Do dvou let byste v Anglii nenalezli
golfistův šatník, v němž by golfky
scházely.
V roce 1899 vyhrál Harry své třetí Open.
Chrt byl na vrcholu sil, plánoval velké
turné po Americe, reklamy a nabídky vy-
zyvatelů na sehrání zápasu se jen hrnuly.
V těch nejlepších letech kariéry se však
do jeho života vloudil temný oblak –
tuberkulóza. S nemocí bojoval s vůlí
sobě vlastní po sedm let, než se z ní
alespoň částečně zotavil.
Po návratu ze sanatoria začal novou
kapitolu svého života. Kapitolu, která
vyvrcholila nejen jeho dalšími triumfy
na British Open, ale zejména epickou
bitvou na US Open 1913, kterou Vardon
svedl s mladičkým americkým amatérem
Francoisem Ouimetem.
Povídání o Harry Vardonovi bychom
tak sice mohli zakončit zde, ale čtenář
by zůstal ochuzen o další okamžiky,
které právem patří do kroniky světové-
ho golfu. O US Open a dalších příbě-
zích ze života chrta Vardona se tak
dočtete i v příštím čísle, v době, kdy
již budete vědět, zda jeho nástupce,
Monty, vybral úspěšný tým pro velšský
Ryder Cup 2010.
Chrt, stylista, vynálezce, to všechno byl Harry
Vardon. Po Allanu Robertsonovi zřejmě první
golfista, který dělal vše proto, aby byl nejlepším
hráčem své éry.