Strana 87

ROZHOVOR | Dušan Mlynarčík

Společnost JK Šperky se na trhu pohybuje už čtvrtou dekádu.

kvalitních. Na škole jsem celé léto chodil na brigádu, abych si koupil pořádné džíny. Klidně jsem si počkal. Tohle mi zůstalo i v podnikání.

i roky, než se vhodné kameny sejdou. A baví mě, že máme všechno blízko sebe. Showroom, dílnu i kanceláře. Vymyslíme to, navrhneme, vyrobíme a ukážeme kli-

silné jsou i úplně obyčejné lidské příběhy. Přišel k nám osmdesátiletý pán koupit šperk manželce k výročí. To vás zahřeje u srdce. Nebo znáte mladého muže, který vybíral zásnubní prsten, a za čas přijde, že se jim narodilo dítě.

Zkoušel jste si někdy sednout k tomu stolu také vy?

Trochu jsem se to učil, bavilo mě to. Ale nikdy jsem nebyl profesionální zlatník, který by sám vyrobil šperk. Pamatuji si, že jsem v devadesátých letech chtěl zlatý řetěz. Jitka řekla – tak to si tady musíš vypilovat. A ukázala mi jak. Tak jsem piloval.

Z té modelařiny jsem měl rád přesnost. A když si člověk něco takového zkusí, lépe chápe, co za hotovou věcí je. To platí i dnes, kdy máme v dílně moderní technologie. Můžete si připravit model v počítači a získat odlitek, ale pořád ho musíte ručně dopracovat. Bez řemesla to nejde. Některé věci děláme tradičně, u jiných postupy kombinujeme.

entovi. Víme o sobě, jsme spolu. Je to taková malá fabrika.

Které zakázky vám nejvíc utkvěly v paměti?

Ty osobní. Dělali jsme zásnubní prsten s povrchem borové kůry. Ten strom měl pro dvojici význam, souvisel s místem, kde se seznámili. Jindy jsme do boku prstenu vymodelovali malou sovičku, protože sova byla jejich společný symbol. Ale silné jsou i úplně obyčejné lidské příběhy. Přišel k nám osmdesátiletý pán koupit šperk manželce k výročí. To vás zahřeje u srdce.

Nebo znáte mladého muže, který vybíral zásnubní prsten, a za čas přijde, že se jim narodilo dítě. Proto říkáme, že šperk je vztah. Je v něm: mám tě rád, vážím si tě, děkuju ti. A dost často se potom dozvíme, jak to předání dopadlo. Je příjemné být takhle součástí života lidí.

Máte v hlavě šperk, který byste si nechal vyrobit jen pro sebe?

Mám. Ale u mě se to mění. Už jsem se podílel na několika pánských náramcích a pak je u mě viděl kamarád nebo klient, líbily se mu a já mu je prodal nebo věnoval.

Teď nosím jednoduchý náramek z padákové šňůry s motivem čtverce. A přemýšlím o atypickém kříži. Jsem věřící a líbila by se mi v něm neobvyklá perla a několik menších kamenů. To bych si od některého z našich kolegů rád nechal udělat.

Po 35 letech už asi člověk přemýšlí i o tom, kdo bude pokračovat.

To samozřejmě s Jitkou řešíme. Máme čtyři děti a líbilo by se mi, kdyby některé pokračovalo. Ale netlačím na ně. Nechávám tomu volný průběh. Zatím máme dost síly a mě ten obor pořád strašně baví. Baví mě lidé ve firmě i klienti. Vlastně je to náš život. A mám radost, že už přicházejí děti zákazníků, kteří s námi byli na začátku. Bylo by krásné, kdyby jednou někdo řekl: Podívej, tenhle šperk jste dělali před padesáti lety a my ho pořád máme. Stačí ho zrenovovat. Tak bych si přál, aby to pokračovalo. Aby nás to pořád bavilo a bavilo to i naše klienty.

(PR)

Více informací na www.jk.cz/

Co vás dnes dokáže při práci nadchnout?

Třeba zajímavý kámen. Nedávno jsem viděl takový žlutomodrý safír a hned jsem si říkal – ten by bylo dobré koupit a něco na něj vymyslet. U výjimečných kamenů vás často vede právě jejich barva a tvar.

Máme dodavatele, které dlouho známe. Někdy zavolají oni, že mají něco zvláštního, jindy hledáme my. Když klient chce například sadu s turmalíny paraíba určitého odstínu, může trvat měsíce, někdy

I když se dnes při výrobě uplatňují moderní technologie, šperk je třeba ručně dopracovat.

WWW.CASOPISGOLF.CZ

85