GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 24

ROZHOVOR
|
Patrik Kupec
22
|
GOLF
Jistě to vytváří konkurence a „boj“
o zákazníka. U nás stále převlá
pocit, že hráči přijedou tak jako tak.
Jsou i další „pozornosti“. Ve vozíku je
nachystaná sada tee, ručníky na hole,
voda s ledem, na driving range trénin-
kové míčky vystavěné do pyramid, a to
všechno za cenu nižší, než kolik u nás
zaplatíme za green fee samotné. Je mi
líto, že k takovému obrazu máme ještě
hodně daleko.
Vrátím se k tomu, jak u nás hráči
vnímají golf. Když to shrnu, tak dva-
cet let honby za číslem žádného ex-
celentního hráče pro European Tour
nebo, nedej bože, pro PGA Tour ne-
vyprodukovalo. Takže jsme mistry
okresního nebo dokonce místního
formátu. Co o tom soudíte?
heň, ze které se dnešní hráči rodí, je
prostě malá. Vezměte si náš současný te-
nis, fotbal nebo hokej. Jaké velké úspěchy
nás čekají, až dohraje Berdych a spol. Ko-
lik hráčů máme mezi prvními třemi sty na
světě, aby někdo z nich dosáhl do první
padesátky a mohl přebrat štafetu? Pokud
se podíváme na hokejové Švýcarsko, které
dosud nikdo nebral vážně a má systém
ípravy jako my v době komunismu, tak
se obávám, že za chvíli my budemem
slabším soupeřem. A stejné je to v golfu,
jen s tím rozdílem, že se z minulosti
nemáme čím pyšnit a nač nostalgicky
vzpomínat. Je to pochopitelně částeč
o penězích, ale především tu musí být
větší konkurence, aby také hlad po vítěz-
ství byl větší a český mistr poměřitelný
s evropskou konkurencí. Matně si vzpo-
mínám na přibližný počet plusových HCP
v Británii, které se, mám dojem, pohybo-
valo kolem dvou tisíc. To je těžko srov-
natelné s naším rybníčkem. Na druhou
stranu jsou Češi obecně velice sportovní
národ a potřebovali bychom jednoho gol-
fového Jágra, který by zazářil. Ostatní si
pak uvědomí, že to jde. Jak ale řím –
těžko někoho takového budeme hledat
mezi stovkou adeptů. Kdyby jich bylo sto
tisíc, bylo by to určitě rychlejší.
Pracujete jako profesionální tre-
nér, máte v péči někoho mladého
a talentovaného?
Mladí se dají spočítat na prstech jedné
ruky a jen talent také nestačí. Chce to
ještě vůli anebo hodně pevnou ruku. Ji-
mi slovy, v současné době nikoho
s extrémním potenciálem nemám, ale to
je dáno tam, že devadesát procent
mé klientely tvoří dospělí.
Golf je tedy pro vás hlavní
zaměstnání?
Ano. Již několik let působím jako trenér
v Golf Resortu Konopiště a v hotelu Čechie
v Praze. Během posledních tří let jsem byl
nucen další aktivity netýkající se golfu pře-
rušit, protože jsem je jednoduše časově
neshal. Kromě trénování se s mým kole-
gou Honzou Janouškem věnuji organizaci
turnajů s účastí profesionálů, což je také
někdy spíš za trest než za odměnu, ale
vzhledem k naší tvrdohlavosti si myslím,
že to ještě nějakou dobu vydržíme.
Při výuce používáte klasické „české“
metody, nebo do nich vkládáte
i něco odjinud?
Předně si myslím, že nelze golfový švih
nějak jednoduše rozškatulkovat a říci – já
jej učím způsobem „kachna a-la bažant,
takže všichni moji žáci tímto způsobem
musí švihat. Během posledních deseti let
se i v televizi při přenosech z PGA Tour
můžeme přesvědčit o veliké variaci růz-
ných stylů a jakými změnami golfový švih
prošel a stále prochází. Každý typ švihu
má svá pro a proti, co se týče dopadu na
konzistenci, vzdálenost nebo trajektorii
ran. Některé typy švihu jsou zase fyzicky
tak náročné, že je prostě všichni nedo-
káží provést, aby přinesly kýžený efekt.
Sečteno a podtrženo, jsem přesvědčen
o tom, že některé zásadní principy po-
hybu hole kolem těla musí být zachovány,
ale způsobů, jak jich docílit, je vždy více.
Rád tedy vstřebávám informace z různých
zdrojů a selektuji z nich ty, které považuji
za užitečné a použitelné.
A tady náš rozhovor musel skončit,
protože nás „tlačil čas“. Nezbylo než
poděkovat Patrikovi za čas a popřát
mu ještě hodně a hodně úspěc
nejen v golfu.
Bylo poučné sledovat a porovnávat chování tako
golfové ikony jako je Black Knight ve vztahu
k okolním amatérům a návštěvníkům. Pan Player
byl velice vstřícný a vřelý i k fanouškům, které si,
dle mého názoru, ani nemohl pamatovat.
V zámoří si Patrik vyzkoušel i roli kedíka v sérii Humana Challenge.
GOLF