Page 82
80
|
GOLF
A právě to se mi stalo, když jsem
se zamýšlel nad tím, do jaké míry
je zdravé záviset na vzorech, pří-
kladech, modlách a ikonách ve
sportu i v jiných oblastech lidského
počínání. Shodou okolností jsem
při tom „mentálním tréninku“ na-
šel pár docela zajímavých odkazů,
jak to dopadá s jedinci, kteří se
dostali na piedestal vzoru, neboli
anglicky „role model“.
Lidská bytost je už taková, že nej-
více touží napodobovat ty, kteří
jsou nejviditelnější, nejúspěšnější
nebo alespoň nejznámější. Proto
není divu, že globální golfová
obec měla v uplynulých letech
tendence nejvíc vzhlížet k Tigeru
Woodsovi. On si byl té úlohy napo-
dobovaného vzoru dobře vědom
a přijal ji. Na internetu lze dosud
najít chvalozpěvy týkající se síly
jeho vlivu na mládež, zveřejněné
ještě před jeho skandály.
Například na webové stránce
http://www.rolemodel. net/ tiger.cfm
si lze přečíst toto: „Tiger je pře-
svědčen, že být dobrým vzorem
pro ostatní je dokonce ještě důle-
žitější než jeho úspěchy v golfu.
Vnímá golf pouze jako prostře-
dek, s jehož pomocí může ovliv-
ňovat lidi. Chce mít dobrý vliv
na děti a mládež. Je přesvědčen,
že je to ze všeho nejdůležitější.“
Když jsem četl a poté překládal
krédo Tigera Woodse z webové
stránky o pozitivních vzorech,
věřte, že jsem u toho necítil ško-
dolibost. Spíš lítost. Ale niko-
liv pouze lítost nad Tigerem
Woodsem a jeho pádem morál-
ním a částečně i sportovním. Spíše
to byl pocit pokory způsobený po-
znáním, jak snadno kterýkoliv člo-
věk může klesnout z piedestalu do
bahna, jak křehká je naše integrita,
jak slabá bývá lidská vůle dodržet
standardy, ke kterým jsme se chtěli
vztahovat. Jak nejistou oporu
dává člověku závislost na jakém-
koliv vnějším vzoru, na kterékoliv
ikoně – ať už je z oblasti sportu,
umění, politiky nebo kultury.
Necítím se být morálně oprávněn
kritizovat Tigera Woodse, jen se
ohlížím za jeho příběhem v úloze
„role model“ a myslím, že je to
příběh poučný pro každého z nás.
V prosinci 2012 zveřejnil americký
sportovní server Bleachreport
světový žebříček 20 sportovců,
z nichž se vyklubaly odstrašující
příklady. Na 4. místě je uveden
John Daly, 12. skončil Tiger Woods.
Jsem si vědom, že podobné žeb-
říčky jsou subjektivní, ale už sama
skutečnost, že se Tiger Woods
dostal ze statutu dokonale po-
zitivní ikony do první dvacítky
nejotřesnějších příkladů, je cosi,
co zpochybňuje samu podstatu
zbožného vzhlížení k jakýmkoliv
ikonám. Je čas se probudit.
Jak napsal francouzský renesanční
myslitel a vynálezce žánru zva-
ného esej Michel De Montaigne,
domýšlivost je prapůvodní a vroze-
nou vlastností lidského rodu. Zdá
se mi, že právě z tohoto zdroje vy-
chází lidská tendence imitovat vi-
ditelné a populární vzory, vytvářet
modely chování a „role models“.
A když už jsem zabrousil do hájem-
ství literatury, zdá se mi vhodné
připomenout, kde moje generace
v mládí čerpala touhu po svobodě
a protilátky vůči pokušení záviset
na vzorech a trendech. Generace,
která se narodila v počátcích ko-
munistické totality a prožívala dět-
ství a mládí v tom systému, se ve
své většině propracovala k nedů-
věře vůči jakýmkoliv ikonám.
Někdo sice třeba obdivoval Boba
Dylana nebo Leonarda Cohena,
ale významná část mé generace
Ondřej Kašina
Jedinec je vždy
předmětem
manipulace
a šikany
ze strany
jakéhokoliv
systému,
a proto by měl
především věřit
sám sobě a svým
vlastním silám
a intuici.
Do jaké míry je zdravé záviset
na vzorech a příkladech?
Vazy v koleně jsem měl natažené z tenisu, takže jsem se mohl golfem
na nějakou dobu zabývat jen teoreticky. Namísto tréninku jsem pouze
přemýšlel. Když se zamýšlíme, je to často užitečné, ale má to i svá
úskalí. Občas nás dlouho odkládané otázky zavedou příliš daleko
a objevíme temnější zákoutí. Pak je třeba z hlubin hledat nějaké
pozitivní východisko.
Text: Ondřej Kašina, foto: Globe Media/Reuters
„Jestliže tvoje štěstí závisí na tom, co dělá někdo jiný,
pak myslím, že máš problém!“
Richard Bach
Čipy