Page 65
WWW.CASOPISGOLF.CZ
63
Ještě se trochu zorientujeme. Území,
o němž je řeč, se rozkládá na jihu Ra-
kouska, vedle leží známé město Lienz.
Malá spolková země jménem Osttirol, Vý-
chodní Tyrolsko. Samotného Tyrolska se
nedotýká, nemají společnou hranici, jen
v jednom bodu jsou těsně u sebe. Obě
spolkové země hraničí s Itálií, tam se to
pro změnu jmenuje Südtirol, Jižní Tyroly.
Z toho je poznat, že dnešní hranice existují
jen historicky krátký čas.
Když si zadáte cestu do Lavantu na vy-
hledavači, je to z Prahy i Brna skoro stejně
daleko, ale cesta se liší. Pražská vede přes
Salzburg místem, kde se letos v dubnu
utrhly skály a zasypaly silnici u Felbertau-
rentunelu. Než v rekordní době vysekli do
horského svahu několik kilometrů náhradní
silnice, muselo se objíždět po dálnici, dlou-
hým obloukem. Z Brna jedete míň dobro-
družně, přes Vídeň, Klagenfurt, Villach.
Údolí Drávy je snad sto kilometrů dlouhé,
tu užší, onde širší, ale pořád malebné. Měs-
tečka, vesnice, kolem silnice jevy u nás ne-
vídané: třeba plantáž jahod nebo malin, na-
trhej si sám, my ti to zvážíme a zaplatíš jen
půlku, než co by stály na pultě. Nebo lán
mečíků a dalších květin – vedle kasička na
peníze a malý ceník, nikdo to nehlídá.
Jiný svět, pomyslíte si a zkoušíte si před-
stavit, jak by s takovou nabídkou naložil
průměrný Čech: asi by se hned na kraji
těch jahod nacpal, takže by tam mu-
sela stát ještě druhá váha, zvážili by vás
při vstupu a poté při odchodu a rozdíl
byste museli zaplatit – tady to jaksi není
potřeba.
KONEČNĚ V LAVANTU
Když vybudovali hřiště, nebylo tady kde
spávat. Krásná klubovna, ale žádný hotel,
až v sedm kilometrů vzdáleném Lienzi.
Škoda je nechat utrácet jinde, když by
mohli spát tady, a zdržet se tudíž více
dní, když budou mít hřiště u nosu, řekl si
pan Hamacher, který to sem má z Kolína
(nad Rýnem) 700 kilometrů, a rozhodl se
k další investici.
Staví se tu rychle, během pár měsíců už
těsně u klubovny otvírali čtyřapůlhvězdič-
kový Dolomitengolf Hotel & Spa. Na místo
ředitele nastoupil Peter Wibmer, golfi sta
a zároveň člověk v hoteliérské branži ko-
vaný. Propadl práci v hotelu natolik, že
zde dokonce i s celou rodinou bydlí, aby
mohl být 24 hodin denně u všeho, co se
tady šustne.
Od něj jsem se dozvěděl, jak se hotel roz-
běhl. Start byl téměř kolmý: z resortu se
rychle stalo centrum, kam hráči jezdí na gol-
fové dovolené, od prodloužených víkendů
až po vícetýdenní pobyty. Hamacherové
udělali velkou propagaci v Německu, a rá-
zem získali stovky „vzdálených členů“, těch,
kteří to sem mají dál než 200 km. Vzdálené
členství je hodně využíváno, nestojí moc pe-
něz, vyplatí se už po prvním týdnu pobytu.
I vzdálení členové mají v resortu stejné vý-
hody jako ti běžní.
CO S PŘETÉKAJÍCÍM HOTELEM
Pak se zájem stal neúnosným, hotel po
celé léto přetékal a kdo si chtěl objednat
pobyt, musel tak činit rok dopředu. Stálí
hosté se přirozeně zlobili. Proto se pustili
do další výstavby. Tentokrát asi 500 me-
trů od klubovny, přímo na hřišti. Vznikl
druhý hotel, modernější a luxusnější než
ten předchozí, designový. Schválně jej
nenechali ohodnotit hvězdičkami, chtějí
zdůraznit, že tady nejsou pokoje, nýbrž
suity, ty jsou vždycky větší a pohodlnější
než běžné dvoulůžáky. Ten nový hotel
nazvali Dolomitengolf Suites a otevřeli jej
v roce 2012.
Pokud byste se chtěli do Lavantu vy-
dat a něco ušetřit, vyrazte do staršího
z těch dvou hotelů: je levnější a protože
má tradici a svůj styl, je stále velmi plný.
Proslulý dvojitý green patřící zároveň do červené i zelené devítky.
Voda před ním hraje v obou případech významnou úlohu.
Design, design, design. Dolomitengolf Suites jsou výkřikem designu,
na všem si dali hodně záležet.
Ranní slunce barví skály nad hřištěm do růžova.
To ale většina hráčů neuvidí, ještě spí.