Page 83
WWW.CASOPISGOLF.CZ
81
DRIVING
|
Zamyšlení, refl exe
vyrůstala s povědomím, že jedi-
nec je vždy předmětem mani-
pulace a šikany ze strany jaké-
hokoliv systému, a proto by měl
především věřit sám sobě a svým
vlastním silám a intuici.
Pro mnohé z nás byla v tom směru
vzpruhou kniha amerického letce
a spisovatele Richarda Bacha
„ Jonathan Livingston – racek“.
Na podobenství ze světa racků au-
tor dokázal ukázat lidskou touhu
dosáhnout svobody, i když její hle-
dání vyžaduje, abychom se posta-
vili proti pravidlům a zvykům, které
nás obklopují. Hledání svobody
a vlastní cesty k ní někdy vyžaduje
i snášet nezasloužené opovržení,
vzdát se snadné formy nápodoby
toho, co se zdá spolehlivě fungo-
vat pro zbytek hejna nebo stáda.
Asi i ti, kteří nikdy nezažili žádný
totalitní režim, si dokáží před-
stavit, jak moc nás oslovovaly
myšlenky z knihy „Jonathan
Livingston – racek“, například
tato: „Hned na začátku si musíte
uvědomit, že racek je ničím ne-
omezená myšlenka svobody, po-
doba Velkého racka a celé vaše
tělo, od jednoho konce křídla po
druhý, není nic jiného než vaše
vlastní myšlenka.“ Z toho se po-
stupně zrodila víra, že je možné
nechat se inspirovat ostatními hle-
dači svobody a cesty k poznání,
jít s nimi kousek cesty, učit se
od nich, ale je vždy nutné u toho
zůstat nezávislým – „jestliže tvoje
štěstí závisí na tom, co dělá někdo
jiný, pak myslím, že máš problém!“
Píšu tenhle fejeton ve chvílích,
kdy se americký cyklista Lance
Armstrong přiznal k systematic-
kému dopování během závodní
kariéry. Nejde jen o to, že přišel
o sedm titulů vítěze nejprestiž-
nější cyklistické soutěže Tour de
France, ale spíše o to, že „na-
tvrdo“ přiznal, že v současné
vrcholové silniční cyklistice, ze-
jména v Tour de France, nelze
bez sofi stikované směsi dopingu
vůbec uspět. Napovídá nám to,
že nejen silniční cyklistika, ale
také některé další druhy vrcho-
lových sportů už možná nejsou
soubojem výjimečných jedinců
nebo týmů, ale spíše soupeřením
chemických laboratoří.
Možná i v golfu se jednoho dne
dočkáme podobného přiznání.
Ne, že bych si to přál, ale nepři-
rozeně rychlý růst svaloviny u ně-
kterých golfi stů napovídá, že by
i v našem sportu jednoho dne
mohla být otevřena ta nepříjemná
Pandořina skříňka. Ale nechtěl
bych vytvořit dojem, že falešné
modly se vyskytují jen ve sportu.
Opomenu politiku, kde je to až pří-
liš zřejmé, a uvedu jeden šokující
příklad ze světa umění a fi lozofi e.
Jean-Jacques Rousseau je dodnes
považován za významného fi lo-
zofa. Zejména se cení jeho přínos
k výchově mládeže, který Rous-
seau formuloval v knize „Emil –
čili o výchově“. Školní mládež je
dodnes nucena psát o této knize
oslavné referáty typu: „Aby se dítě
naučilo trpělivosti a vyrovnanosti,
musí vše dělat ne z poslušnosti, ale
z nutnosti. Rousseau míní, že člo-
věk je od počátku dobrý. Primární
výchova má tedy za úkol chránit
dítě před špatností...“
Inu – já k tomu, jako šťoura a mi-
lovník historické přesnosti, musím
dodat, že v reálném životě měl
vážený a uctívaný „guru výchovy“
Rousseau pět dětí s pokojskou
Theresou le Vassur a všechny
tyto své děti, jedno po druhém,
odložil do nalezince. Možná tak
chtěl ty děti ochránit od jeho
vlastní špatnosti. Dnes by mu asi
dobře posloužil babybox.
Podle mě je to jen další důvod,
aby se lidé – a zejména ti mladí –
vyhýbali přílišné závislosti na ja-
kýchkoliv vzorech, třebaže reálné
skutky „role models“ shodou okol-
ností dosud nejsou známy, nebo
je vzdělávací systém raději tají.
To ovšem neznamená, že se ne-
můžeme učit od těch nejlepších.
Právě naopak. V odkoukávání
umu ostatních by si měl člo-
věk počínat jako starý loupežník
Lotrando z pohádky Josefa Čapka.
Ten když se chystal platit klášterní
školu pro svého syna, byl dotázán
klášterním představeným, kde
vlastně ty peníze vzal. A Lotrando
odpověděl: „Kde se dalo, pantáto
převore, kde se jen dalo.“
V pozorování dovednosti ostatních
si tedy počínejme jako loupežník
Lotrando a berme inspiraci, kde
se jen dá. Je však u toho dobré
zachovat si odstup a svou nezá-
vislost, hledat vlastní cestu ke svo-
bodě, k sobě samému – jako racek
Jonathan Livingston.
V pozorování
dovednosti
ostatních si
tedy počínejme
jako loupežník
Lotrando
a berme
inspiraci, kde se
jen dá. Je však
u toho dobré
zachovat si
odstup a svou
nezávislost,
hledat vlastní
cestu ke
svobodě, k sobě
samému.
Tiger Woods je názorným příkladem
hrdiny sesazeného z piedestalu.
Foto: Globe Media/reuters.