Page 66
CESTY ZA GOLFEM
|
Rakousko
64
|
GOLF
Ale pokud si chcete zdejší výlet opravdu
užít, nastěhujte se do Dolomitengolf
Suites. Ty mají pokoje od 45 metrů čtve-
rečních, dva největší mají 165 metrů, jsou
určeny pro čtyři lidi a jsou stále obsazené.
Italský design s domácím fl airem. Pan Ha-
macher to komentuje: „Naši hosté jsou
na dovolené, ale cítí se tady doma. To je
zvláštnost všech našich hotelů, vědomě ji
udržujeme.“
Před každým z hotelů je bazén, vyhřívaný
na 29 stupňů, v bazénech je pramálo lidí,
všichni jsou na golfu, využívají GOLF TOTAL,
berou si buginy a ti nejpilnější objedou i tři
osmnáctky za den! Když je to v ceně, proč
ne… Díky kombinacím těch tří devítek to
není jednotvárné.
RANNÍ PTÁCI
Když ráno roztáhnete v Dolomiten Suites
těžký závěs, který dokáže i ve dne udělat
v pokoji tmu tmoucí, spatříte na jamce ve-
doucí pod okny dozajista nějaké hráče. A to
je osmá jamka! Je zde běžným zvykem, že
si nedočkavci obejdou devítku a pak jdou
snídat. Tihle ranní ptáci bývají na hřišti už
před šestou… dovolená jak se patří.
Taky jsem to zkusil. Na hřišti absolutní
ticho, sem tam fl ajt, i ptáci zpívají poti-
chu. Slunce rozsvěcuje skály nad hřištěm
do zvláštního odstínu růžové, bíle svítí
věže dvou lavantských kostelíků. Rosa,
nebo je to od zavlažovačů? Leckde ještě
jedou. Po takovém výletě se ovšem kon-
zumace při snídani dost zvyšuje. Naštěstí
to nikomu nevadí, mně nejmíň.
Zeptal jsem se ředitele novějšího hotelu
Floriana Steinera, co sem všechny ty lidi
táhne. Jezdí sem většinou Němci, a ti
doma moc kopců z okna nevidí, smál
se. Ale jezdí sem i Rakušané, Švýcaři, Lu-
cemburčané… Ti nouzi o hory nemají.
Hledají a nacházejí tady klidné prostředí,
výborný golf, přírodu ve velmi zdravé kon-
dici. A samotný hotel je pastva pro duši.
Slovo design tady můžete používat stále
dokola, designové je prakticky všechno.
Čisté, klidné linie, dubové obložení teplé
barvy doplňuje přírodní kámen. I hosté
se chovají patřičně, tichý hovor sem za-
padá lépe než halasení, každý na to při-
jde od první chvíle. Suites mají atmosféru
s velkým A. Sečteno a podtrženo, když se
chcete ukrýt před běžnými starostmi, je
jen málo lepších „zašíváren“.
Velikost pokoje vás tolik nepřekvapí, to če-
káte. Ale koupelna – to je relativně obrov-
ská prostora, která člověka až zaskočí –
vana, sprcha, dvě umyvadla, za výběžkem
zdi záchod a bidet, mezi tím vším
spousta prostoru. Přirozeně to má balkon.
V restauraci Vincena se vaří co nejvíc z re-
gionálních produktů, což se v Rakousku
dělalo odnepaměti, ale teď to všichni
vyzdvihují jako přednost. Když to někde
uslyšíte, je to signál, že nevozí zmražená
hotová jídla z velkoobchodu.
GOLFISTA NA VÝLETĚ
V nejbližším okolí je spousta cílů, kam
může zamířit golfi sta, kterého hra nepoutá
na hřiště od rána do večera. Hned po ruce
je město Lienz. Jedno z nejsportovnějších,
co jsem viděl. Náměstím cirkulují cyklisté,
po dvou řekách, které se pod městem slé-
vají, jezdí kajaky, kanoe a rafty, na každém
druhém projíždějícím autě je nosič s bi-
cykly. Celý rok tady probíhá jedna sportovní
akce za druhou. Možná znáte masochis-
tickou akci Dolomitenman, ta je známá po
celém světě, ale to je jen špička ledovce.
Staré centrum Lienze je plné cukráren,
restaurací, pizzerií a obchůdků, moderní
velké obchody sem nepustili.
Lavant – tam jsou kamenné pozůstatky
římské zástavby, kromě nich dva moc
pěkné malé kostely, úžasně romantický
hřbitůvek… Kolem lesy, které jsou smě-
rem vzhůru stále strmější, až z nich na
posledního půl kilometru vyrážejí světlé
skály z dolomitského vápence. Ještě
víc památek na římské osídlení je dole
v údolí, rozsáhlé pole vykopávek se jme-
nuje Arguntum.
Perfektním výletním cílem je horská
chata Dolomitenhütte, kam je potřeba
vystoupat serpentinami horské silničky
asi 800 výškových metrů: pak už je to
jen pár minut chůze a octnete se ve
světě hor a dalekých výhledů. Chatárka
Scarlett chodí v pohorkách a mluví slo-
vensky – tatínek jí tohle orlí hnízdo kou-
pil před šesti lety. Ještě výš se můžete
podívat, když vyrazíte pod Grossglock-
ner: měří 3 798 metrů a vy se na něj
podíváte z Franz Josef Höhe, ležící jen
o 1 300 metrů níž. Stačí ujet asi padesát
kilometrů, většinou do kopce.
HURÁ NA HŘIŠTĚ
Manažerem hřiště je sportem ošlehaný
muž – samozřejmě golfi sta – s těžko
zapamatovatelným jménem Hermann
Unterdünhofen. Je tady už velmi dlouho,
pamatuje, jak vypadalo hřiště, když ještě
Z resortu se rychle stalo centrum, kam hráči jezdí
na golfové dovolené, od prodloužených víkendů až
po vícetýdenní pobyty.
Ložnice, obývák, koupelna. Každá suite je malý byt.
Dvě největší nají 165 metrů – to už je pořádný příbytek.