Page 47
VÝBAVA
|
Hole s nastavitelnými parametry
WWW.CASOPISGOLF.CZ
45
dřeva a hybridy zaměřené na cílovou sku-
pinu rekreantů, jejichž hlavní švihovou
charakteristikou je fejd nebo šlajs.
Podle statistik z USA představuje tato sku-
pina „šlajsérů“ až 85 % rekreačních golfi stů.
Hole pro šlajséry byly vyvíjeny a vyráběny
tak, aby poněkud narovnaly „banán“ šlajsu,
měly vestavěný tzv. draw bias. Také měly
odrazovou plochu o jeden až dva stupně
zavřenou. Šlajsérům to občas pomáhalo –
ale! Je tu také ještě 15 % amatérů, kteří
mají sklony k obrácené rotaci…
Šlajsérů je mezi rekreanty skutečně většina.
Vždycky však existovali a budou existo-
vat golfi sté, jejichž vrozená křivka golfové
rány je obrácená – neboli dró či v akutnější
formě huk. Když takoví hráči dostali do
ruky například obvyklý „většinový“ drajvr se
zavřeným úhlem odrazové plochy určený
pro šlajséry, jejich dró se okamžitě změnilo
v naprosto nezvladatelný huk. Proto museli
amatérští golfi sté s vrozenou přirozenou
stranovou rotací typu dró vyhledávat dra-
jvry, dřeva a hybridy určené pro vyspělé
hráče a profesionály.
Takové hole rovněž již po dlouhá léta byly
na trhu, jenomže povětšině byly stavěny
pro opravdu pokročilé golfi sty a profesio-
nály. Důsledkem bylo, že rekreační hráč,
jenž ke svému švihu s převládající tendencí
dró potřeboval drajvr s úhlem odrazové
plochy otevřeným o 0,5° až 1,5°, sice tako-
vou hůl našel, ale ta měla ostatní prvky při-
způsobené spíše pro profesionální „ranaře“
s velkou akcelerací švihu.
Hukující amatér s jen průměrnou rychlostí
švihu sice sehnal dřevo s otevřeným úhlem
odrazové plochy, ovšem například šaft byl
takový, že jeho hlavní bod ohybu byl pří-
liš vysoko, tvrdost šaftu příliš velká a index
torze příliš nízký. Celkově to vyústilo v to,
že už sice nehrál tolik dró, ale jeho rány
byly vinou příliš tvrdé „profesionální“ hole
spíše nízké a krátké.
Na tomto místě nemohu pominout jednu
poznámku. Po celém světě se lze setkat
s necitlivými trenéry a pseudoodborníky,
kteří odmítají respektovat základní pří-
rodní zákonitost: že golfi sté prostě mají od
přírody sklon k určité stranové rotaci letu
míče. Vrozená či přirozená stranová rotace
v přehnané podobě bývá vnímána jako
prokletí. Pokud je však ovládnuta a dobře
využívána, je rovněž dobrou zbraní.
Vrozená stranová rotace bude každému
golfi stovi vždy bližší, i když se díky trénin-
kové píli naučí třeba i opačnou stranovou
rotaci. Mnohokrát jsem psal o tom, že i ti
nejlepší hráči evropské Tour a americké
PGA Tour, kteří nezkušeným divákům mo-
hou připadat zcela univerzální při mode-
lování trajektorie ran, přece jen také mají
svou vrozenou stranovou rotaci, která je
jim bližší a jistější.
Naše přirozená či vrozená stranová rotace
tedy není ničím divným, je to axiom, ze
kterého golf vychází. Nicméně k tomu,
aby golfi sta hrál spolehlivé, opakovatelné
a předvídatelná rány, musí mít hole, jejichž
charakteristiky jsou v souladu s typem jeho
švihu a stranové rotace, které „nepřilévají
benzín do ohně“. Jednodušeji řečeno – ta-
kové hole, které stranovou rotaci pomáhají
kontrolovat.
Fejd i dró jsou skvělí sluhové, ale moc
špatní páni, když se vymknou z kontroly.
A právě hole s nastavitelnými parametry
jsou nástroje, které by měly naše stranové
rotace dostat pod kontrolu a udělat z nich
ty výkonné sluhy.
RYCHLÝ VÝVOJ INDIVIDUÁLNÍ
OPTIMALIZACE GOLFOVÝCH HOLÍ
Před několika lety se v golfovém průmy slu
a v odborném tisku prosadil termín „opti-
malizace hole vůči individuálnímu švihu“.
Přispěla k tomu například fi rma TaylorMade,
která vyvinula dřeva, u nichž bylo možné
výměnou závaží rozdílné hmotnosti změ-
nit fyzikální charakteristiky hlavy hole
a poněkud narovnat rotace z obou stran
(například řada R7).
Tyto hole dosud neměly nastavitelný úhel
odrazové plochy, ale přece jen dokázaly po-
někud snížit nadměrnou stranovou rotaci
ran. To v důsledku mohlo zvýšit sebedůvěru
hráčů při švihu a kontaktu s míčkem. Po ta-
kovéto individuální optimalizaci mohli hrát
agresivněji, s menšími obavami, což vedlo
k lepším ranám. K tomuto trendu optimali-
zace cestou posunů různých závaží v hlavě
hole se pak přidaly další fi rmy.
Následujícím vývojovým stupněm byly
drajvry, dřeva a hybridy, u nichž lze ovliv-
ňovat trajektorii letu míčku prostřednic-
tvím nastavení několika parametrů: od
výměny závaží v hlavě, přes změnu úhlu
odrazové plochy až po loft a úhel nasa-
zení hlavy (lie).
V roce 2011 lze jmenovat například
řadu TaylorMade R11, Titleist 910,
Cobra S3, Adams Speedline 9064LS DFS,
Nike STR8-FIT nebo Srixon Z-Star. Myslím,
že právě teď dospěl technický vývoj gol-
fových holí ke stupni, kdy by golfoví pub-
licisté měli nabídnout široké golfové obci
zodpovědnou radu, zda je zrovna tohle
trend, který je dobré následovat.
ARGUMENTY PRO
Nedávno vyšel v časopise Golf můj feje-
ton s titulkem „Mám sklep plný drajvrů“.
Pojednával o tom, jak velkou sumu pe-
něz jsem v minulosti obětoval během
bolestného procesu hledání drajvru, jenž
by byl vhodný pro individuální charak-
teristiky mého švihu. Musím doplnit, že
většina z těch drajvrů již není v mém
sklepě, ale přestěhovaly se do golfového
bazaru pana Roušala, ale to nic nemění
na hloubce frustrace, kterou jsem v uply-
nulých 30 letech zažil při hledání opti-
málního drajvru a dřev.
Patřím k těm cca 15 % amatérských gol-
fi stů, které netrápí šlajs, ale naopak mají
tendence hrát dró a huky, a tak jsem na-
razil na výše popsaný problém. Stále jsem
hledal hole s otevřeným úhlem odrazové
plochy, nedařilo se mi však najít ideální
kombinaci, která by ten poněkud ote-
vřený úhel v synergickém efektu spojila
s ostatními vlastnostmi, jako jsou tvrdost
šaftu, jeho torze, umístění hlavního bodu
ohybu atd.
Opravdovou úlevu jsem zažil až
s příchodem generace drajvrů, dřev
a hybridů, které mají šafty vhodné pro
rekreační golfi sty s průměrnou rych-
lostí a akcelerací švihu, ale současně je
možno u nich nastavit úhel odrazové
K tomu, aby golfista hrál spolehlivé, opakovatelné
a předvídatelná rány, musí mít hole, jejichž
charakteristiky jsou v souladu s typem jeho švihu
a stranové rotace.