GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 90

DRIVING
|
Investiční rádce
88
|
GOLF
Kvalita investičních rozhodnutí závisí
především na informacích, které inves-
tor obdrží, a na tom, jak kvalitně je umí
vyhodnotit. Posledních několik desítek
let zaznamenáváme ve nanční sféře
ohromný tlak na to, aby se investor
rozhodoval nekvalitně. Proč? Důvod je
velice prostý.
Každá investice má svou cenu, při které je
výhodné ji koupit. Cena se odvíjí od prav-
děpodobnosti, že investice vydělá inves-
torovi jeho požadovaný zisk. Profesionální
investoři nedělají nic jiného, než že kon-
frontují cenu investice a její rizika. Většina
investorů však racionálně nepostupuje,
protože nemají nebo neumějí správně
vyhodnotit informace o investici.
Každá investice má svou architekturu.
Porozumět složitému komplexu je pro
jednoho člověka takřka nemožné. Pří-
kladem je investice do akciového in-
dexu S&P 500. V tomto indexu jsou ak-
cie 500 významných amerických fi rem.
Většina investorů neumí vyjmenovat ani
5 % z těchto fi rem. Přesto investice, jejíž
výnos se odvíjí od hodnoty tohoto in-
dexu, je asi pravděpodobně nejrozšíře-
nější na planetě.
Stejné je to s bankovními vklady. Zainves-
tuji např. do termínovaného vkladu, kde
mi banka slíbí určitý výnos. Ovšem co
jsem ve skutečnosti udělal? Půjčil bance
peníze. Co udělá banka, než půjčí peníze
mně? Ověří si, jestli jsem schopen peníze
vrátit.
Abych to byl schopný kvalifi kovaně po-
soudit, musel bych se seznámit s detailní
ekonomikou banky, která peníze půjčuje.
To je nejenom odborně náročné, ale
i technicky nemožné.
Účetnictví fi nančních institucí totiž není
relevantním odrazem reality. Tržní hod-
nota jejich majetku a účetní hodnota
majetku se totiž zásadně liší. A to ani
nemluvím o kouzlech, která lze usku-
tečňovat s fi nančními deriváty. Zpravidla
ani vedoucí pracovníci těchto bank ne-
mají tušení, v jaké fi nanční kondici jejich
fi r m a j e .
Příčiny jsou poměrně složité. Ale zjedno-
dušeně by se dalo říct, že jsou d. Tou
první je velikost instituce. Čím více lidí ve
rmě pracuje, tím horší mám jako akcio-
nář/věřitel přehled o tom, jaké jsou jejich
aktivity. Zároveň velké společnosti mají
ohromné množství drobných vlastníků.
Vlastník ve fi rmě nemá žádnou moc. Celá
architektura společnosti pak nápadně
připomíná veřejnou instituci.
Druhá příčina je složitost fi nančních
transakcí. Za posledních 30 let významně
vzrostla složitost fi nančních transakcí,
které fi nanční instituce a velké společ-
nosti provádějí. Kontrola těchto obchodů
je velice náročná. Výsledkem pak jsou
kauzy, kdy jeden obchodník způsobí
krach fi nančního konglomerátu nebo vý-
znamně ovlivní jeho hospodaření (např.
Societe Generale, UBS, Barrings). V ČR
je nejvýznamnější kauzou ztráta jedné
renomované banky ve výši cca 2 mi-
liardy Kč z obchodování na státních
dluhopisech.
Většina těchto ztrát vzniká pomocí páko-
vého efektu, kdy daná instituce s minimál-
ním podílem vlastních zdrojů spekulovala
na pohyb ceny cenných papírů. Často
vá fi nanční páka tak velká, že několika-
milionová investice může způsobit několi-
kasetmilionovou zisk či ztrátu.
Například největší hedgovým fondem
90. let byl Long Term Capital Manage-
ment Fund, mezi jehož hlavními šéfy
byl výkvět těch nejúspěšnějších obchod-
ků z Wallstreetu (Meriwether, Haghani)
a tvůrci Nobelovou cenou oceněného
Black-Scholesova modelu pro oceňování
opcí (Black a Merton). Ten obchodoval
v jednu chvíli s fi nanční pákou 1:1 500.
To znamená, že pouze každý tisící pětistý
dolar fondu byl investorů. Zbytek byl půj-
čen od bank. Investoři by pak při poklesu
hodnoty investice o 1 % dlužili cca pat-
náctinásobek své původní investice.
Jistě tedy není překvapující, že právě tento
fond musel být zachráněn z veřejných pe-
něz, protože reálně hrozily vážné fi nanční
problémy asi pěti z deseti nejvýznamnějších
bank na světě.
A pak takové instituci svěřte své peníze.
Profesionální investor takovou transakci
neudělá. Největší investor světa Warren
Buffet často investuje do akcií veřejně ob-
chodovatelných fi rem, ovšem převážně
do kontrolních polů ve společnosti.
Rozhodně netrpí tím, že by měl nedo-
statek kvalitních informací pro rozhodo-
vání. A pokud náhodou ano, tak investici
odmítne.
Ačkoliv je jeho společnost Berkshire
Hathaway významným hráčem na poli
pojištění, tak odmítl nabídku na převzetí
svého času největší pojišťovny světa spo-
lečnosti AIG. Důvodem bylo, že neměl
kvalitní informace o jedné z divizí této
společnosti. Nedlouho nato společnost
zkrachovala.
Kvalitní informace a balíčkoní
investic se vylučují
Víte, co je naprosto typické pro řadu investorů v dnešní době? Drtivá většina z nich
vůbec netuší, do čeho investuje. Mnohým to ale vůbec nevadí. Zatím.
Staňte se kvalifikovaným investorem, který se
rozhoduje racionálně. Před každou investiční
transakcí trvejte na dostatečném množství
informací. Zajímejte se o rizika, všechny náklady.
Dělejte jednoduché investiční transakce.
GOLF