Page 69
WWW.CASOPISGOLF.CZ
67
Úvodem musím říci, že dnes již asi nikdo
nepochybuje, jak výhodné je spojení golfu
a lázní. Právě golfové lázeňské hřiště v Pieš-
ťanech je toho učebnicovým příkladem. Měl
jsem možnost ve svém životě trochu ces-
tovat po světě, služebně i soukromě, a po-
znal jsem hodně zajímavých míst, ale vždy
tvrdím, že Kúpeľný ostrov v Piešťanech,
sevřený mezi hlavním tokem Váhu a jeho
slepým ramenem, je jedním z nejpříjemněj-
ších míst, jaká jsem kdy poznal.
Přiznám se, že mnohdy se tomuto názoru
spoluhráči ve fl ajtu usmívají pod fousy, pře-
sto se pokusím přesvědčit ty, kteří hledají
spojení rekreačního golfu s ubytováním,
koupáním, lázeňskými procedurami, případ-
nými nákupy a procházkami, že opravdu
stojí za to toto krásné místo navštívit.
Původní hřiště bylo otevřeno 26. července
1914 (dva dny před zahájením první světové
války), uzavřeno pak bylo v únoru 1948.
Má tedy navzdory několikaleté nucené pře-
stávce dlouhou historii.
Já sám jsem začal hrát golf v roce 2004,
kdy byla také piešťanská devítka opětovně
otevřena, a jezdím sem pravidelně, mi-
nimálně třikrát až čtyřikrát ročně. Svým
způsobem jsem tak trochu externím
pamětníkem jejích novodobých dějin.
Design hřiště z roku 2004 byl před ne-
celými čtyřmi lety upraven, což resortu
jedině prospělo. Zmizelo nepříjemné kří-
žení drah, mající vliv na bezpečnost hry,
a přibyly vodní překážky, z nichž však
pouze jedna, konkrétně na páté jamce,
přímo zasahuje do hry. Druhá vodní pře-
kážka s vodotryskem uprostřed spíše na-
vozuje příjemnou a pozitivní atmosféru,
než by ovlivňovala hru, pokud ovšem ránu
na čtyřce nezatáhnete příliš doleva nebo
drajv na šestce nepošlete poněkud vpravo.
Renovovaný klubový dům Piešťanského
golfového klubu působí příjemně. Nejen
proto, že zde každý golfi sta i příležitostný
návštěvník najde veškeré potřebné zá-
zemí, ale také díky vstřícnému a přátel-
skému servisu ze strany pracovníků re-
cepce, restaurace i pro-shopu. Maršál je
sice přísný, což by se mnohým nemuselo
až tak líbit, ale myslím si, že tak to má
fungovat na každém slušném hřišti.
Těsně vedle klubovny leží tréninkové plo-
chy na čipování, hru z písku a patování.
Nejsou sice velké, ale pro základní roz-
cvičení před hrou plně postačují. Driving
range, situovaný téměř u hlavního toku
Váhu, vyniká dostatečnou délkou, takže
se zde před hrou důkladně rozcvičíte
a oceníte ho i při pilování dlouhé hry.
Hřiště je rovinaté, koncentrované do po-
měrně malého prostoru, ale dostatečně
rozsáhlé na to, aby se zde příjemně a rychle
hrálo, bez nutnosti dlouho čekat, až se hráči
předchozích fl ajtů přestanu „motat“ v do-
padových zónách. Na druhé straně oce-
ňuji logicky rozmístěné ochranné sítě, aby
„bombeři“ nebo „rozsévači“ neohrožovali
ostatní hráče na jiných jamkách.
Devítka je dobře hratelná pro všechny výkon-
nostní kategorie hráčů, i když podle mých
zkušeností dobří hráči si mohou odnést nízká
čísla. Zdejší čtyřpary jsou totiž poměrně
krátké, a tak vynikáte-li délkou ran a jejich
přesností, můžete grín atakovat první nebo
druhou ranou a patovat na eagle či birdie.
Záměrně se zmiňuji o přesnosti, protože
hlavní nebezpečí představují úzké ferveje,
mělčí nebo hlubší pískové překážky, tvaro-
vaná jamkoviště, velké množství stromů,
stromořadí, lesíků, houští a keřů. Typickým
zvukem hřiště je zvuk stromu zasaženého
golfovým míčkem, případně slušné nebo
méně slušné bědování autora takto nepo-
vedené rány.
Dokonalým ztělesněním všech uvede-
ných nástrah je čtyřka, krásný, třebaže jen
239 metrů dlouhý čtyřpar ze žlutých odpa-
lišť. Při odpalu musíte mířit mezi dva stromy,
aby míček skončil na ferveji, vlevo číhá voda
v jezírku s vodotryskem, vpravo značí čer-
vené kolíky podélnou vodu. Modelované
a skloněné jamkoviště je téměř celé za ma-
lým lesíkem a leží na náhorní planině, od-
kud špatné přihrávky sjíždějí do rafu, bankru
nebo mezi další stromy za grínem.
Největší zážitek vám nachystají, pokud
jamku navrtají tak, že je celá schovaná
za lesíkem. U hráče s průměrným hen-
dikepem, jako jsem například já, tu pak
vždycky hrozí „dabláč“.
Přehledná skórekarta s místními pravidly
poskytuje dostatek informací o rozložení
hřiště i náročnosti jednotlivých jamek a je
dostatečným průvodcem i pro ty hráče,
kteří se zde ocitnou poprvé.
Nehodlám vás tedy nudit detailními popisy
jednotlivých jamek, nicméně u jedné, té
poslední, bych se rád zastavil. Ze žlutých
Zdejší čtyřpary jsou poměrně krátké, a tak vynikáte-li
délkou ran a jejich přesností, můžete grín atakovat
první nebo druhou ranou a patovat na eagle či birdie.
Devítka v Piešťanech má za sebou dlouhou
historii, původní hřiště vzniklo v roce 1914,
nově otevřeno pak bylo před necelými
sedmi lety.