Page 62
CESTY ZA GOLFEM
|
Čína
60
|
GOLF
Hřiště číslo 2, Sandbelt Trails, nás přenáší
do Austrálie. Eukalypty vysázené podél
fervejí mají co nejvíc přiblížit atmosféru
vyhlášené golfové oblasti Melbourne
Sand belt. The Vintage, třetí zkouška v po-
řadí, má navodit atmosféru klasických hřišť
postavených na přelomu 19. a 20. století.
Minimální terénní úpravy a zasazení do
zalesněného okolí by nám měly připome-
nout třeba Chicago Golf Club.
Čtveřici doplňuje akademie Stepping
Stone, kde nechybí hustá vegetace a všu-
dypřítomné lávové kameny.
Výchozím bodem pro zbylých šest hřišť je
menší recepce, vzdálená zhruba 15 minut
jízdy minibusem od recepce hlavní.
Kromě nezbytného zázemí a malého
baru nabízí také driving range.
Druhým mistrovským hřištěm v areálu je
„pětka“ Lava Fields. Osmnáctka charakte-
rem podobná Blackstone, ovšem výrazně
otevřenější s mnohem menším počtem
stromů. Hřišti dominují černá láva a písek
v 156 bankrech.
Další výlet do USA, tentokrát na východní
pobřeží, nás čeká na hřišti Meadow Links.
Předlohou se mu staly tradiční resorty
hostící US Open, jako třeba Oakmont.
Specialitou jsou ohromné bankry ve stylu
„kostelních lavic“. U nás takový najdeme
třeba v Alfrédově.
Sedmé hřiště je zřejmě nejdivnější. Archi-
tekt zde skládá poctu svému mentorovi
Pete Dyeovi, jehož stylu se Stone Quarry
drží (boule na fervejích, velké písečné
plotny, těžké nevelké greeny...). Svému
jménu „kamenolom“ dostává i díky de-
koracím – důlní vozíky, koleje, vagóny,
části důlního zařízení atd. Tak trošku
Disneyland…
Druhá akademie Double Pin je ozvlášt-
něná, jak název napovídá, dvěma navrta-
nými jamkami na každém greenu. Můžete
si vybrat, jestli zkusíte lehčí nebo těžší pat
(jak se to asi počítá?).
The Preserve, číslo 9, opět využívá při-
rozeného terénu. Široké ferveje, ve-
doucí k vyvýšeným greenům, jsou
posety bankry a lemovány lávovými valy
a palmami.
Poslední hřiště nás zanese jen o pár de-
sítek kilometrů na jih, k plážím na jižním
pobřeží Hainanu. Shadow Dunes se svými
rozlehlými greeny přibližuje původní ve-
getaci a písečné duny obvyklé v této
oblasti.
THE PRESERVE
K prvnímu hraní jsem si vybral „jedno-
dušší“ osmnáctku The Preserve, kde jsem
chtěl zažít něco z místního prostředí,
aniž bych se trápil přílišnou obtížností.
Tee time jsem rezervoval na půl dvanác-
tou a byl zvědavý, kolik lidí se hodlá trápit
v sobotním poledním horku. Vůbec ni-
kdo! Moje hřiště, ale i ta okolní, bylo úplně
prázdné.
Rozhodně mi to nevadilo, a tak po ro-
zehrání na driving range u hlavní re-
cepce (platí se zvlášť, 50 RMB za vstup
a 15 RMB za 30 míčů, kvalita trávy
skoro jako na greenu) a přesunu mi-
nibusem jsem byl velmi rychle usazen
do autíčka a s caddym (obojí povinné
a v ceně) jsme hned vyrazili na první
odpaliště.
Caddy byla milá a měla zvláštní úbor
včetně helmy na hlavě, kterou tam nosí
všichni kedíci. Další zvláštností je, že au-
tíčka jsou v prostoru za bagy trochu pro-
dloužená a mají přidaná madla, takže
TIPY NA CESTU
Jak se na Hainan dostat
Na mezinárodní letiště Haikou Melian,
které je pouze pár minut cesty od
Mission Hills Haikou, směřuje velké
množství letů snad z každého
velkého čínského města. Pravidelné
linky létají i z okolních zemí (Hong
Kong, Taiwan, Singapur). Resort
zajišťuje bezplatnou kyvadlovou
dopravu minibusy. Jih ostrova je
obsluhován letištěm Sanya.
Kdy cestovat
Hainan je možné navštěvovat
celoročně. V zimě a na jaře (leden
až květen) méně prší, noční teploty
neklesají pod 10 °C. V období léta
a podzimu je déšť častější, nicméně
většinu dne bývá slunečno. Teploty
mohou dosáhnout až 39 °C.
Časový posun
V době letního času v ČR činí časový
rozdíl +6 hodin, v zimě +7 hodin.
Cestovní doklady
Pro individuální turistiku v Číně je
třeba platné vízum, o které je nutné
požádat na čínském velvyslanectví
v Praze. V Číně je zavedena
ohlašovací povinnost, při ubytování
v hotelu zajistí ohlášení hotel.
Měna
Ofi ciální měnou je čínský juan neboli
renminbi (1 RMB = 3,2 Kč).
Zatímco hřiště v Shenzhenu a Dongguanu se chlubí
velkými jmény, která se podílela na jejich designu,
osmnáctky v Haikou mají jediného architekta.
Na The Preserve se to písečnými překážkami jen hemží. Logicky se nabízí otázka, kam s drajvem.
Foto: Jan Pošta