Page 37
INSTRUKCE
|
Zdraví
WWW.CASOPISGOLF.CZ
35
Myslím, že pohled na golf jakožto na pro-
středek umožňující krást hodiny z časo-
míry života a smrti má větší psychologický
a komunikační potenciál než všechny
kampaně nabádající lidi, aby hráli golf
a změnili svůj život.
Naše postmoderní a více méně západní ci-
vilizace trpí obsesí ve vztahu k argumentům
a faktům. Nerada přijímá myšlenky a zku-
šenosti, které nejsou „posvěceny“ nějakými
prestižními autoritami. Vyhovím této tradici
a podepřu moji teorii několika seriózními
výsledky výzkumů vědců z různých zemí.
JAK TO VIDÍ VĚDA
Bylo by možno jít daleko do minulosti, ale
zdá se mi, že stačí začít švédskou studií,
která svět překvapila jednoznačností vý-
sledků ve prospěch golfu. Je výsledkem
rozsáhlého výzkumu vědců ze švédského
Karolinska Institutet pod vedením profesorů
A. Ahlboma a F. Farahmanda („Golf: a game
of life and death – reduced mortality in Swe-
dish golf players“, Department of Epidemi-
ology, Institute of Environmental Medicine,
Karolinska Institutet, Stockholm, Sweden).
Stojí za povšimnutí, že vědci z Karolinska
Institutet byli při volbě názvu svého výzkum-
ného projektu ještě přímočařejší než já,
když zvolili titulek: „Golf: hra života a smrti“.
Ale pozor – nejedná se o nějakou účelovou
marketingovou hru s čísly podobnou prů-
zkumům obliby politiků před volbami.
V rámci tohoto projektu zkoumali více
než 300 000 švédských golfi stů – a to je
už opravdu seriózní výzkumný vzorek,
který dává záruku výpovědní hodnoty. Vý-
sledkem výzkumu bylo zjištění, že golfi sté
mají naději v průměru žít o pět let déle
než jejich identičtí spoluobčané stejného
pohlaví, věku a sociální skupiny.
Zajímavé je, že v rámci sledovaného
vzorku švédských golfi stů byl pozitivní vliv
golfu na dlouhověkost nepřímo úměrný
výši HCP. Čím nižší je hendikep, tím větší
naděje na prodloužení života. Jinak ře-
čeno – ti, kteří golfu věnují více tréninku
a herního času ve snaze o snížení hendi-
kepu, jsou nejvíce odměněni pozitivním
vlivem této hry na zdraví a dlouhověkost.
Již mnohokrát jsem se pokoušel najít něja-
kou smysluplnou motivaci ke snížení HCP.
Konečně jsem ji našel. Je to přímo symbo-
lické, že i ve hře kradení hodin a dnů z časo-
míry smrti máme své skutečné hráčské HCP.
Od chvíle, kdy jsem četl studii Karolinska
Intistutet, vážně uvažuji, že v roce 2013 vy-
stupňuji tréninkové úsilí a pokusím se v této
„game of life and death“ dosáhnout na jed-
nociferný hendikep. Život za to stojí.
Citovaný švédský výzkum byl zaměřen na
rekreační golfi sty. Ale existují rovněž se-
riózní studie prokazující stejné pozitivní
působení golfu na zdraví a dlouhověkost
rovněž u profesionálních hráčů.
Rutgers University z města Newark v ame-
rickém státě New Jersey v roce 2011 do-
končila vědecký projekt pod názvem „Sur-
vival Function Estimates for Senior Tour
Golfers“ zabývající se srovnáním zdraví
a délky života hráčů Champions Tour s běž-
nou průměrnou populací USA. Výzkum se
soustředil na 313 profesionálních senior-
ských golfi stů (mužů), kteří před vstupem
do Champions Tour vyhráli alespoň jeden
turnaj v rámci regulérní PGA Tour.
Výsledky ukázaly, že tito dlouholetí profe-
sionální golfi sté mají v průměru 88% šanci
dožít se věku vyššího než 76 let, zatímco
průměrná mužská populace v USA má jen
50% naději žít déle než do 76 let. (Je to
přece jen lepší pocit hrát ruletu života se
statistickou výhodou 38 %. To bych chtěl
mít v jamkovce u každého patu…)
Zmíněné dva vědecké projekty jsou jen
pokračováním mnoha předešlých podob-
ných studií. Celkovým průnikem jejich
výsledků je zjištění, že golf má pozitivní
výsledky na lidské zdraví. Nicméně v po-
vědomí většinové společnosti to vše ne-
dokázalo překonat dojem, že golf je sice
možná dobrý pro zdraví, ale přece jen
to není ten skutečný Sport s velkým S.
Dnešní svět obdivuje agresivitu a sílu.
Ta samozřejmě také může být v golfu pří-
tomna, ale v očích veřejnosti je golf stále
spíše pomalou společenskou hrou, u níž
se procházejí po trávníku starší lidé nepří-
liš dobré fyzické kondice. Jako skutečné
sporty vnímá veřejnost spíše takové fy-
zické činnosti, kde je zjevné úsilí a jejichž
úspěšní adepti vysílají svým vzhledem
a chováním vzkaz fyzické nadřazenosti
(hned mi v podvědomí naskočil obrázek
ukrajinského boxera Vladimira Klička).
Tato fascinace agresivitou se nicméně zda-
leka neomezuje jen na box. Povšimněte si
například, jak se změnilo vnímání rekreační
cyklistiky. Moje generace buďto někam na
kole spořádaně jela, abychom se fyzicky
přemístili. Nebo jsme se na kole jen tak
projížděli, bloumali jsme krajinou, lelkovali
a kochali se radostí ze světa. Dnes během
procházek po příměstských parcích a le-
soparcích sotva stačím uskakovat, když se
po úzkých cestičkách ženou nepříčetnou
rychlostí bezohlední cyklisté s vypoulenýma
očima a s nepřítomnými pohledy upřenými
k vidině síly, rychlosti a superiority. Symbo-
lem dnešního vnímání skutečného spor-
tovce je spíše Kličko, železný muž a triatlon
nežli golf. Ale věda s tím nesouhlasí!
Velký zájem v oblasti sportovní medi-
cíny a mezi sportovními publicisty vy-
volal vědecký projekt zveřejněný v pres-
tižním British Medical Journal v prosinci
2012 („Mortality in former Olympic
athletes: retrospective cohort analysis“,
BMJ2012;345doi: http://dx.doi.org/10.1136/
bmj.e7456(Published 13 December 2012).
Srovnání délky života hráčů Champions Tour s průměrnou mužskou populací USA
v letech 1990 a 2000
Golfi sté působící na Champions Tour
95% interval spolehlivosti (golfi sté působící na Champions Tour)
průměrná mužská populace USA (1990)
průměrná mužská populace USA (2000)