Page 36
34
|
GOLF
INSTRUKCE | Výživa
Žvýkačka je s námi od roku 1911, kdy byla
poprvé představena veřejnosti ve Spoje-
ných státech amerických a její typickou
vlastnost (pružnost a tažnost) jí propůj-
čuje kaučukový polymer polyisobutylen,
vznikající polymerací isobutylenu. Zá-
měrně vás hned v úvodu „zatěžuji“ che-
mickou terminologií, aby bylo jasné, že je
žvýkačka sama o sobě, nehledě na různé
další příměsi, prostě chemický produkt.
Jistě už tušíte, jakým směrem se bude
tento článek vyvíjet, ale nenabídnu jen
jeden, možná alarmující, pohled, ale i ře-
šení. Tak čtěte dál.
Reklamy nám žvýkačky vehementně vy-
chvalují; můžete získat svěží dech, čistí
plak, některé dokonce neutralizují pro-
středí v ústech. Navíc může někoho žvý-
kání uklidňovat nebo si jím může zahánět
různé chutě. A tady se nabízí další otázka.
Chtělo by se někomu žvýkat tesařské lepi-
dlo s trochou zpracovaného kaučuku, tře-
baže s mentolovou příchutí? Zřejmě by to
každý odmítl, ale proč to tedy nikdo neod-
mítá u žvýkaček? Pěkný paradox, že?
Avšak výše zmíněné produkty nejsou je-
diné, které se ve žvýkačkách nacházejí. In-
formace o nich dávkuji stejně pomalu, jako
si „žvýkači“ dávkují chemikálie při častém
žvýkání. Takže těmi dalšími chemickými
„pochoutkami“ ve žvýkačkách je například
dnes už nechvalně známý aspartam. Jeho
dopady na zdraví jsou sice stále předmě-
tem sporů a spekulací, nicméně studie
provedená v roce 2012 odhalila negativní
vliv dlouhodobé konzumace aspartamu
na nervovou soustavu krys a Evropská unie
má naplánované přehodnocení aspartamu
a jiných potravinářských látek na rok 2020.
Ale zpět k dalším chemikáliím ve žvýkač-
kách; kokosový olej a škrob, což by samo
o sobě tolik nevadilo, ale jsou v hydro-
genované podobě. Při tomto procesu se
tvoří zdraví škodlivé trans-tuky. Dalšími
chemickými přísadami bývají maltitol,
mannitol, xylitol nebo sorbitol – alkoholy
vyrobené z cukru, ale natolik chemicky
pozměněné, že se považují za bezcu-
kerné, kupodivu však sladí dostatečně.
Jestli vás neodradily chemické názvy, tak
by vás mohlo odradit to, že tyto látky
způsobují bolesti břicha a průjem a mo-
hou stimulovat růst tělesné hmotnosti.
Abych nezapomněla, zboží se lépe pro-
dává, když je pěkně barevné, tak ještě
špetku barviva, nejlépe oxidu titaniči-
tého, který má dle tabulek s „éčky“ skóre
škodlivosti 3, tudíž je nevhodný pro děti.
Není divu, vždyť se vyrábí rafi nací ze zá-
sob podzemní rudy. Jen si tak říkám, když
je nevhodný pro děti, tak nám dospělým
také zřejmě dvakrát neprospěje.
Myslím si, že na tak malý pamlsek, jaký
žvýkačka je, je těch chemikálií až až. Na-
bízí se další otázka, jak se na to všechno
„tváří“ naše trávicí ústrojí? Vycházejme
z faktu, že žvýkání spouští trávicí refl exy.
To znamená, že si mozek myslí, že bu-
dete jíst a vysílá signály do trávicího ústrojí.
Slinné žlázy a slinivka začnou produkovat
trávicí enzymy. Vše je nachystané na pří-
jem potravy, a ejhle, ona nikde.
Taková opětovná pohotovost trávicího
ústrojí vede svým způsobem ke „zleno-
šení“ a trávicí proces zpomaluje, takže
když pak opravdu jíte, je následné trávení
zkomplikováno. A poslední otázka, co si
teď myslíte o propagaci žvýkání po kaž-
dém jídle nebo vůbec o samotném žvý-
kání žvýkaček? Nechť si každý odpoví sám.
Pokud je však někdo milovník žvýkání
nebo potřebuje svěží dech, jsou zde
i zdravé možnosti, jak uspokojit své po-
třeby. Třebaže se nabízejí „zdravé“ žvý-
kačky, nikdy se to bez chemie neobejde,
proto raději sáhněte do přírody. V mnoha
zemích je velmi populární chroupání hře-
bíčku, stačí jeden či dva a ústní dutina je
nadlouho provoněná. Navíc silice v něm
obsažená omezuje výskyt střevních para-
zitů. Jelikož hřebíček výrazně podporuje
trávení, je dobré nakonec něco do ža-
ludku přece jen poslat nebo si jím provo-
nět dech hned po jídle.
Další alternativou žvýkačky je mátový olej,
kde ke svěžímu dechu bohatě stačí jedna
kapka. Používat můžete i jiné organické
oleje, stačí si jen vybrat dle chuti. A pokud
žvýkáte žvýkačky kvůli zdravým zubům,
vězte, že pravidelnou a pečlivou dentální
péči nenahradí sebelepší žvýkačka.
Žvýkáte žvýkačky?
Jednoduchá otázka, která ale může přinést zajímavé a možná ne tolik svěží odpovědi
a informace, s jakými je žvýkačka obyčejně spojována. Když už se nám ale žvýkačka do-
stává na zoubky, neuškodí podívat se na zoubek jí.
Text: Magda Jochmanová
Je žvýkačka skutečně tak prospěšná, jak nám výrobci tvrdí?