Strana 34

ROZHOVOR | Michael Jon

Vrcholem v dosavadní práci bylo pro Michaela Jona působení na Solheim Cupu.

jízd. (smích) Asi jsem to po něm zdědil. Mám svůj excelovský sešit. Neřeknu to teď přesně, ale odhadem mám nalétáno přes 600 tisíc mil a necelých sedm set turnajů. Každý rok obletím zeměkouli minimálně jeden a půl krát. Loni jsem ji obletěl dva‑ krát a letos to asi bude ještě víckrát, pro‑ tože přibyly další turnaje. Mám statistiku, jaké prize money byly a kdo vyhrál.

Pro golfisty platí, že na sobě musí neustále pracovat, aby byli úspěšní. Platí totéž i pro rozhodčí?

Není to tak intenzívní jako u hráčů, ale platí. I proto, že se pravidla neustále mění, když je potřeba. Jakmile přijde

přečtu definice, pak si čtu věci, které se hodně pravidelně a často stávají, abych tam neudělal nějakou minelu. Tohle nás už tehdy učil Václav Janoušek, že takhle bychom k tomu měli přistupovat.

Golfový rozhodčí je samozřejmě něco jiného než sudí ve fotbale nebo v hokeji. Existují ale v golfu jako ve fotbale a hokeji tzv. zlí muži? Nebo ve vašem případě spíš zlé ženy?

(smích) Jo, určitě existují. Ostatně, všichni jsme jen lidé. Nebudu ale jmenovat, pro‑ tože bych chtěl tuhle práci ještě chvíli dělat. Řeknu ale jinou věc. Mám kama‑

Jakmile přijde nová edice, tak do toho musíte jít naplno, protože není úplně dobré, když tě někdo zavolá a ty nevíš. Začínám každé jaro, nebo spíš už v lednu tím, že si přečtu definice, pak si čtu věci, které se hodně pravidelně a často stávají, abych tam neudělal nějakou minelu.

nová edice, tak do toho musíte jít na‑ plno, protože není úplně dobré, když tě někdo zavolá a ty nevíš. Začínám ka‑ ždé jaro, nebo spíš už v lednu tím, že si

rády mezi hokejisty, ale hokej je doslova masakr v tom, jak strašně málo času tam rozhodčí mají na svůj verdikt. Proti nim jsem skoro na prázdninách. Něco se na

hřišti děje, zavolají mě tam, přijedu tam, kouknu se na to a mám fůru času si roz‑ myslet, co řeknu. Mám obrovský respekt k lidem, kteří rozhodují v bouřlivém pro‑ středí před skoro dvaceti tisíc diváky v O2 Areně na extralize. Ano, na majory nebo na Solheim Cup taky přijde dost lidí, ale je to jiné, statičtější. Vrátím se k otázce, ano, i tady jsou nepříjemní lidé, řekl bych protivní protivníci. Po patnácti letech je znám, vím o nich, takže když nastane ně‑ jaká problematická situace, kterou s nimi musím řešit, vím, že to bude hodně nepříjemné.

Může pak být udělení trestu v případě takové vyhlášené firmy třeba i zadostiučiněním?

Ne, to ne. Naučil jsem se, že pravidla platí pro každého stejně v každé vteřině, v ka‑ ždé minutě. Takhle jsme k tomu přistupo‑ vali už s Jirkou Kubelíkem. A nejenom na Czech PGA Tour.

Jak těžké je udělit trest?

Není to nikdy příjemné. Nejhorší jsou dis‑ kvalifikace, ale vždycky k tomu přistu‑ puji s tím, co už jsem říkal před chvílí. Bez ohledu na to, kdo to je. Ostatně, při turnaji na Mauriciu jsem musel dát

32 | GOLF