Strana 87
ROZHOVOR | Tomáš Malec
Panorama slaví desáté narozeniny. Co vám přitom jako první proběhne hlavou?
Že to strašně rychle uteklo. To je úplně první věc, která mě napadne. Počítali jsme, kdy se u nás hrála první sezona, a došli jsme k tomu, že v září 2016 jsme u nás hráli první turnaj. Byl jen malinký,
takový komorní pro nějakých dvacet třicet lidí. A dopočítali jsme se k tomu, že už máme desáté mistrovství klubu. Ten první turnaj byl vlastně jen pro členy klubu, pro veřejnost jsme se otevřeli od roku 2017.
Je něco, co se vám za těch deset let vrylo do paměti? Zážitek, událost?
Jsem tady od začátku, kdy se resort oteví‑ ral, a přijde mi jako úspěch, že se k nám lidé pořád vracejí. A vlastně mám pocit, že se ten fanouškovský club golfistů, kteří u nás rádi hrají, stále rozrůstá. Samo‑ zřejmě, někdo během let odpadl, přestal hrát golf nebo se přestěhoval, ale mno‑ hem víc lidí přibylo. A stále přibývá.
A důvod?
Myslím, si, že to je souhrn vícero věcí, ale jako základ beru to, že se u nás dobře cítí.
Když jste do toho před deseti lety šli a otevírali resort s 27 jamkami, u dálnice na Brno nějakých 60 km od Prahy, neměli jste trochu obavy, jak se takový golfový projekt prosadí?
Trochu na začátku nějaké obavy možná byly. Myslím, že jistotu nemůže mít nikdy nikdo, jak takový projekt dopadne. Ale čas ukázal, že jsme se rozhodli správně. Jak lokalitou, umístěním, tak 27 jamkami. I díky tomu se u nás líbí turnajům i jejich promotérům. Zajímavé je to i pro členy, protože tu máme třetí devítku, která se dá kombinovat, takže hřiště je vytížené. Řekl bych, že úměrně tomu, co se oče‑ kávalo. Možná někdy až nad očekávání. Začínali jsme jen s klubovnou. Pamatuji si, že to byl tak trochu „domeček“ uprostřed ničeho a dnes už kolem něho vyrostlo, dá se říct, malé městečko. Jak náš hotel, tak téměř padesátka domů rezidentského by‑ dlení, byť už ne pouze v nejbližším okolí klubovny, ale v jejím dohledu. Myslím, že to se povedlo a funguje to.
Trochu jste mi tím teď nahrál… Jak se areál za těch deset let změnil? Začněme nejdřív hřištěm.
Nedávno jsem si prohlížel fotografie z prvního roku, na kterých byly stro‑ mečky pomalu jen do výše golfové hole a s tloušťkou jejich shaftu. Dnes už jsou stromy výrazně větší, takže jamky už ne‑ odděluje pouze jejich modelace, ale po‑ máhá už i příroda. Dnes je hřiště mno‑ hem víc, řekl bych, útulnější.
našem hřišti, ale celkově i u nás. Úpravu jsme zkombinovali se změnami na ná‑ sledné pětce, kde jsme zrušili levou alter‑ nativní fervej, která se moc nepoužívala. Trochu jsme posunuli vodní překážku a jamka se stala přehlednější. Odtěže‑ nou zeminu z téhle jamky jsme použili na zavezení okolí greenu tříparové čtyřky, takže když dnes minete green, už vás ne‑ čeká odskok někam doleva do biozóny, ale míček zůstane v některé z travnatých prohlubní, odkud se dá hrát.
Vypadá to, že největší změny se odehrály na devítce Meadows. Na ní se ještě měnila podoba pětiparové osmičky, když se posunoval green…
Přesně tak. Green se upravoval podle původního plánu, ale tu změnu nebylo možné provést hned od začátku, ale až po dořešení majetkoprávních vztahů k pozemkům. Když se vše vyřešilo, green jsme posunuli. Až potom přišly na řadu změny, o kterých jsme už mluvili.
A další devítky Forest a River?
Na Forestu jsme během let nic zásadního neměnili, i když teď máme jednu změnu naplánovanou. Jde o nejproblematičtější green na jamce č. 3, což je pravý dogleg hraný do kopce. Stává se tam, že míček i po téměř dobré ráně, která ale neskončí na správném místě, může sjet úplně z greenu. Zvlášť během letních měsíců, kdy je sucho a greeny jsou tvrdé. To pak může míček sjet i dvacet třicet metrů od greenu. To nám nepřijde úplně fér. Ale je
Jsem tady od začátku, kdy se resort otevíral, a přijde mi jako úspěch, že se k nám lidé pořád vracejí.
A vlastně mám pocit, že se ten fanouškovský club golfistů, kteří u nás rádi hrají, stále rozrůstá.
Došlo během uplynulých deseti let i k zásahům do designu hřiště, k úpravám jamek?
Ano, došlo. Od těch méně viditelných v podobě nových drenáží, oprav bankrů a jejich podloží až po výraznější změny modelací některých jamek. Jedna z nejvý‑ raznějších proběhla loni na jaře, když jsme na Meadows upravovali dvě jamky – tří‑ par číslo 4 a následný čtyřpar č. 5. Čtyřka nám dlouhodobě vycházela jako jedna z nejtěžších tříparových jamek nejen na
to komplikovanější, protože pod cestou, která vede podle jamky, prochází vodo‑ vod, takže jsme ještě předtím museli po‑ žádat o jeho přeložení. Jakmile budeme mít vyřešené veškerá povolení, tak se do úpravy a zpříjemnění pro hráče pustíme.
Zatímco hřiště až tolika radikálními změnami neprošlo, zbytek resortu se proměnil daleko výrazněji…
To zcela určitě. I proto, že na začátku bylo největším lákadlem právě hřiště a k němu
WWW.CASOPISGOLF.CZ
85