Strana 46

ROZHOVOR | Adéla Koukalová

Zatímco u žen to vypadá, že systém docela funguje, u mužů to tak zatím není. Čím to?

Vnímám to tak, že v mužském golfu je přece jen větší konkurence. Mnohem větší. A aniž bych se chtěla kluků do‑ tknout, mám pocit, že holky mají větší píli. Berte to ale jen jako můj subjektivní názor. S nimi jsem rozhodně v častějším a užším kontaktu. Každý měsíc jezdím na rezortní centrum VSC Victoria podávat zprávy o výsledcích holek, a proto s nimi častěji komunikuji.

Je úžasné, kolik českých golfistek dnes hraje na LET, ale na druhou stranu se pořád nedaří prosadit se hráčům do elitní evropské tour natrvalo. Kromě toho má golf stále u veřejnosti ne zrovna nejlepší pověst. Co podle vás nejvíc brzdí český golf v ještě větším rozletu?

Myslím, že faktorů je víc. Některý hraje větší roli, některý menší. Jedním z těch klíčových jsou podmínky, protože zima u nás je přece jen dost dlouhá. Samo‑ zřejmě, Švédové mají také dlouhou zimu. Stejně jako ostatní severské státy. Dále nám chybějí indoorová centra, což pova‑ žuji za velký problém. Jsme velice rádi za to, že národní tréninkové skupiny holek a kluků mohou v zimě trénovat v Třinci, jsme za to strašně vděční, že jsme se domluvili na podmínkách a že podpo‑ rují reprezentaci, ale pro většinu hráčů a trenérů je to daleko. Uvědomujeme si, že ideální by bylo být každý měsíc ně‑ kde v teple, a hlavně na trávě, ale to je otázka financí. A těch bohužel není to‑ lik, abychom takto mohli trávit zimní přípravu. I tak to ale vnímám pozitivně, uvědomujeme si to, jsme na dobré cestě. Přidala bych i faktor ochoty dát golfu opravdu všechno. Dalším faktorem, který platí i v jiných sportech, může být i to, že některé ročníky jsou zkrátka slabší ně‑ které silnější. Vnímám to tak, že bychom měli být více flexibilnější.

A čím to, že má golf ve veřejnosti pořád tak špatnou pověst?

A má stále? Vnímám to ze dvou úhlů pohledu asi i proto, že jsem pracovala i v golfových klubech. Golf je stále po‑ měrně finančně náročný sport, bavíme ‑li se o té nejvyšší amatérské a profesionální

úrovni i o té lepší hobby úrovni. Na druhou stranu kluby z něčeho ale žít musí, a po‑ kud chceme hřiště ve skvělé kondici, něco to stojí. Velký globální problém je voda, kterou spousta hřišť nemá a je drahá.

Zapadá do toho i obehrané klišé, chci ukázat podvodníka, tak ho ukážu s golfovými holemi?

To je ta největší tragédie. Něco, co možná platilo někdy v devadesátkách, ale dneska už to tak není. Nicméně se to stále používá. Mně to přijde jako nesku‑ tečný paradox, protože golf je naopak

o rozšíření kvót hráčů a hráček. Ostatně, na olympijské hry slyší snad každý.

Povídejte…

Za ty dva roky, co jezdím reportovat vý‑ sledky na VSC Victorii, kde máme dnes čtyři hráčky, Sáru Kouskovou, Janu Meli‑ chovou, Terezu Meleckou a naposledy se povedlo rozšířit kvótu na čtyři o Patricii Mackovou, tak pokud holky neskončily v Top 10, moc nás nebrali. Když jsem řekla, že Sára se kvalifikovala na dva ma‑ jory, ale neprošla cutem, bylo mi nazna‑ čeno, ať reportuji jen dobré výsledky.

Golf je stále poměrně finančně náročný sport, bavíme -li se o té nejvyšší amatérské a profesionální úrovni i o té lepší hobby úrovni. Na druhou stranu kluby z něčeho ale žít musí, a pokud chceme hřiště ve skvělé kondici, něco to stojí. Velký globální problém je voda, kterou spousta hřišť nemá a je drahá.

unikátní tím, že jste sám sobě soudcem a rozhodčím, a když podvádíte, tak jen sám sebe. Mně naopak golf přijde skvělý v tom, že když chcete s někým uzavřít dohodu, byznys, vezmete ho na golf, protože tam jasně uvidíte jeho charakter.

Kde si myslíte, že bude český golf za deset let?

Už jsem to říkala v nějakém rozhovoru, když jsem nastupovala na federaci. Dou‑ fám, že ho budeme posunovat každým rokem dál a dál, na vyšší úroveň a že se budeme pohybovat mezi čtyřmi pěti nej‑ lepšími evropskými zeměmi. Moc bych to všem našim hráčům a hráčkám přála.

Stálo to čas, ale nyní již na rezortních centrech dokáží ocenit výsledky holek a rozpoznat různé kategorie turnajů.

Trochu odbočím, co vy a golf?

Hraju hrozně málo. Je to ostuda. Ale tak to bývá, kovářova kobyla… Je těžké najít čas, ale občas se zadaří. Golf mě baví po‑ řád, hodně ráda bych hrála více, a hlavně lépe. Stydím se před těmi našimi golfo‑ vými „děcky“. Pojedu letos jako kapitánka s dívkami na týmové mistrovství Evropy do Irska. Na to se hodně těším.

Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak

Foto: Archiv Adély Koukalové

Už za dva roky budou olympijské hry. Vše nasvědčuje tomu, že by na turnaji měly hrát dvě české hráčky, ale co udělat, aby v Los Angeles startoval aspoň jeden hráč a Česko mohlo hrát i v nové soutěži mixů?

Přiznávám, že hned, jak nám přišla první informace o tom, že na nejbližších olym‑ pijských hrách se budou nově hrát i mixy, tak jsem si jednu dvojici drze vysnila.

Jména raději prozrazovat nebudu, ať to nezakřiknu. Ale stále je tam vidím. Tato nová soutěž nám hrála do karet i na re‑ zortních centrech, když jsme v nich žádali

STRUČNÁ VIZITKA

ADÉLA KOUKALOVÁ

Nejlepší výsledek?

Myslím, že 74 ran na Loretě Pyšely.

Hole -in -one?

Ještě ne, ale jednou na Loretě na osmičce jsem byla blízko. O balonek.

Nejoblíbenější hřiště?

To záleží, z jakého úhlu pohledu. Největší výzvou je pro mě Kácov, konkrétně devítka Forest.

Vysněné hřiště?

Asi Costa Navarino. Tam bych si ráda zahrála. A asi je jedno, které z místních hřišť.

Vysněný flight?

Jednou s mými dětmi. Dnes je jim 5 a 7 let, oba kluci.

44 | GOLF