Page 82
80
|
GOLF
Co si myslíte o trhu s elektřinou
a plynem v ČR?
Pokud bych měl říct svůj názor jedním
slovem, zvolil bych výraz „napjatý“. Od
poslední etapy liberalizace/deregulace
(uvolnění) trhu s energiemi, kdy skon-
čil legislativně výraz chráněný zákazník,
nebo chcete-li chráněný odběr, stali se
hlavně maloodběratelé z řad domácností
a podnikatelů lovnou zvěří pro různé
agentury. Ty útočí pod hlavičkou domi-
nantních alternativních dodavatelů za
účelem získání podpisů smluv při užívání
velmi agresivních obchodních praktik
a uvádění mylných, zcestných a záměrně
neúplných či zkreslených informací.
Toto mělo a stále má za následek naru-
šení energetického trhu v České repub-
lice. Podomní prodejci se prakticky do-
stali na úroveň „agentů s teplou vodou“,
neřku-li až „jehovistů“ (v nadneseném
slova smyslu kontextu ateistického čes-
kého národa – jehovisté samozřejmě
žádné agresivní metody neužívají).
V ČR sice existuje pod hlavičkou Ener-
getického regulačního úřadu dokument
„Etický kodex“, ke kterému se hlásí
mnoho dodavatelů formou jeho podpisu,
zdá se mi však, že exekutivní vymahatel-
nost dodržování závazků v něm zmiňo-
vaných vázne. A to hlavně například ve
vztahu k externím agenturám realizují-
cích pro obchodníky podomní prodeje.
Co byste spotřebitelům doporučil
k získání nadhledu při výběru do-
davatele energií?
Je toho mnoho, ale takto narychlo bych
rád vypíchl následující. Neřiďte se pouze
cenou za MWh či kWh. Dodávky energií
je třeba vnímat celistvě jako službu. Zde
bych asi spotřebitele odkázal na www.
dtest.cz, kde pod číslem 07/2015 vyšel
článek Energetika a úspory energií. Za
sebe mám k článku několik drobných vý-
hrad, ale jinak je až nad očekávání zda-
řilý a transparentní. Obecně bych ještě
rád českým spotřebitelům doporučil,
aby si před podpisem smlouvy prověřili
zasláním objednávky či uzavřením ústní
dohody solventnost svých dodavatelů
služeb, materiálů či děl, alespoň formou
dotazu do některého z registru dlužníků,
jako je například SOLUS.
Jaké by mohly být negativní do-
pady na spotřebitele v České re-
publice v případě krachu obchod-
níka s energiemi?
Z globálního nadhledu nad trhem v ČR je
třeba rozdělit odběrná místa do skupin
jejich cyklické fakturace. Zjednodušeně
řečeno, odběrná místa odečítaná a fak-
turovaná měsíčně riskují reálně pouze
možný přeplatek ze zápočtu faktury
skutečné spotřeby v daném měsíci vůči
všem zaplaceným a nezúčtovaným zálo-
hám. V případě ročně odečítaných a fak-
turovaných odběrných míst, a to hlavně
u „topenářů“, záleží na tom, kdy by ke
krachu došlo, a zda jsou zálohy placeny
konstantní měsíční částkou.
Pokud obchodník neřízeně opouští trh
na jaře, budou dopady na spotřebitele
negativní pouze ve smyslu neplánova-
ného výdaje finančních prostředků k do-
placení nedoplatku z topné sezony. Po-
kud k takovéto situaci dojde na podzim,
ROZHOVOR | Aleš Krieg
Buďte přirozeně
nedůvěřiví…
Pokud vám bude někdo tvrdit, že vás rych-
le a snadno naučí hrát golf, nevěřte mu.
Pouze vám pomůže poodkrýt první
slupku tajů tohoto sportu. Podobné je
to i na trhu s energiemi. Obojí je běh
na dlouhou trať. Proto jsme vyzpovídali
notorického mnohaletého a dalo by se
říci až profesionálního golfového začáteč-
níka Aleše Kriega, který je zároveň expertem
na trh s energiemi v České republice.
P
ř
n
íka
na tr
h