Page 26
24
|
GOLF
ROZHOVOR | Sára Kousková
Určitě ano, je to relax. Kdybych studo-
vala něco sobě trochu víc cizího, ať už
něco s hodně čísly nebo s množstvím te-
orie, myslím, že bych si tím přidělala dost
práce. Tohle je pro mě to pravé. Něco se
naučím teoreticky, pak pracuji na modelu
a je už jen na mně, co a jak vymyslím, jak
si naplánuji čas. Je to i trochu osvobození
od golfu.
Přesto se ke golfu vraťme. Jako
amatérka jste se prosadila i mezi
profesionálkami vítězstvím na tur-
naji LET Access Series a potom i zis-
kem karty na LET na letošní rok.
Co vám to ukázalo?
Tak trochu mě to ujistilo, že jdu správnou
cestou a dokážu hrát na úrovni, na které
evropská ženská tour je. Dodalo mi to
i sílu se dál zlepšovat, dál na sobě praco-
vat. Když se ohlédnu trochu víc zpátky,
kdy jsem startovala na LET na divokou
kartu, každým kolem jsem se postupem
času cítila stále komfortněji. Loni mi už
přišlo, že tam patřím, což bylo úplně
osvobozující.
Nicméně, Q-School o kartu na LET
na jihu Španělska v závěru roku jste
nezačala ani trochu dobře. Vypa-
dalo to, že po prvních dvou kolech
jste své naděje „odstřelila“. Co v ta-
kové chvíli proběhne hlavou?
Musím říct, že ten nepovedený začátek
měl své důvody. V ideálním případě bych
přijela do Španělska dřív, ale kvůli škole
jsem nemohla. Jinak bych byla schopná
se lépe adaptovat na podmínky, které
tam panovaly. Na greenech to ani trochu
nevypadalo jako na greenech připrave-
ných na takový turnaj. Tomu jsem se mu-
sela přizpůsobit. Navíc jsem se první den
trochu prala i s drajvrem, a to mi také
nepomohlo dostat se do pohody. První
den jsem se hledala ve všech aspektech
své hry, v dalším kole už jsem trefo-
vala rány, ale na greenech jsem nebyla
schopná nic vytvořit. Takže následoval
radikální řez, šli jsme na putting a snažili
se přijít, jak na to. Moc mi pomohl Kuba
Mejzlík, který mi dělal caddieho. Od-
vedl velký kus práce. Projevilo se to hned
v dalším kole, získala jsem sebevědomí
a moje hra se zlepšovala.
Ani na chvíli jste nezapochybovala,
nebo si nepohrávala s myšlenkou, že
to zabalím?
Psychicky jsem na tom byla hodně ne-
dobře, ale moc mi pomáhal Kuba. Držel
mě, byl oporou a zůstával pozitivní. Doká-
zal mě dostat zpátky na pozitivní vlnu.
Takže se dá říct, že bojovnost patří
ke znakům vašeho golfu?
Asi se mi ještě nestalo, že bych to na
golfu úplně zabalila. Samozřejmě, když
je člověk v golfové depresi, tak se v tom
plácá. Ale asi jsem spíš typ hráče, který je
držák, který pořád hraje a snaží se vydr-
žet. Ať už ho něco bolí nebo mu to ne-
jde. Pořád se snažím kolo dohrát. Myslím,
že jsem golfový srdcař.
Ještě půl roku zůstáváte amatérkou.
Nejen proto, že vás čeká závěrečný
semestr studia, ale také proto, že
jste si splnila jeden velký sen – za-
hrajete si na slavném hřišti Augusta
National.
Za to jsem ohromně šťastná. Beru to jako
odměnu za tvrdou práci nejen v posled-
ních dvou letech. Zahrát si na Augusta
National Women’s Amateur pro mě byla
velká výzva a díky svému postavení ve
světovém amatérském žebříčku jsem se
tam nakonec dostala. Zahrát si v Augustě,
to bylo moje velké přání. Dvakrát mi ten-
hle turnaj o pomyslný kousek unikl, do
třetice to vyšlo. To, že si turnaj v Augustě
zahraju jako první Češka, všechno ještě
umocňuje. Jen moc doufám, že do toho
snad nijak nevstoupí covid.
Co vás v zámoří kromě startu v Au-
gustě ještě čeká?
Věděla jsem už před Q-School, že zů-
stanu ten půlrok ještě mezi amatérkami.
Slíbila jsem koučovi na univerzitě, že
sezonu ještě dohraji a dostuduji v Ame-
rice. Nechtěla jsem své slovo porušit.
Takže první část roku odehraji ještě na
univerzitě.
To je plán na první půlrok, ale co ten
druhý? Kartu na LET jste sice uhrála,
ale tím, že jste zůstala amatérkou,
tak ji vlastně nemáte. Co s tím?
V zámoří se Sára v rámci studia zaměřila na sochařství a malířství.
Jsem spíš typ hráče, který je držák, který pořád
hraje a snaží se vydržet. Ať už ho něco bolí nebo
mu to nejde. Pořád se snažím kolo dohrát. Myslím,
že golfový srdcař jsem.