GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 39

WWW.CASOPISGOLF.CZ
37
ROZHOVOR | Tereza Melecká
Předchozí rok pro vás byl v mnoha
směrech přelomový. Jaký byl z va-
šeho pohledu?
Dost dobrý. Tak bych to řekla dvěma slovy.
Samozřejmě tam byly i slabší okamžiky, ale
tak je to v golfové sezoně vždycky. Převa-
žovaly ovšem ty lepší. Dvě podzimní výhry
na turnajích ještě v Americe byly příjem-
ným nakopnutím. Zkusila jsem i kvalifi kaci
na LPGA ještě v Americe. To byla první
zkouška, ale tam se to úplně nepovedlo.
Už jsem ale věděla, co mě čeká, a byla lépe
připravená na kvalifi kaci LET ve Španělsku.
Tam už jsem ji zvládla.
Rok pro vás byl přelomový i proto, že
jste přestoupila z amatérské scény
na profesionální. Jak to bylo těžké?
Jako proces to není slité. Pošlete pár
mailů, a pokud to oni schválí, ze dne na
den můžete být profesionálem, když spl-
ňujete všechna kritéria. Jinak se ale mu-
te vy sami srovnat s tím, že je to pořád
stejná hra, stejný golf, i když teď už je to
moje práce a živobytí. Tohle si musí člo-
věk uvědomit a brát vážně.
Když říkáte, že si to musí člověk
srovnat v hlavě, zní to jednoduše,
ale jaká je potom realita?
Většinou se přestup od amatérů mezi pro-
fesionály neřeší v okamžiku, kdy to přijde,
ale třeba už tak dva roky předtím, než
chce člověk odejít k profesionálům. Na
to přišlo mezi třeťákem a čtvrťákem
na vysoké. Bavila jsem se o tom se svou
koučkou a ona na to: jé, ty jsi o rok poz-
ději než ostatní. Pro mě to ale bylo vlastně
leí, protože jsem se zbytečně nestreso-
vala dva roky, ale jen jeden. Potom to ale
z člověka spíš spadne, protože už jsem
udělala to rozhodnutí, vím, že musím hrát
dobře, vím, že mě čeká kvalifi kace, kterou
musím zvládnout. Složitější to bylo hned
po tom rozhodnutí, začala jsem hrát tro-
chu hůř, ale když to z vás později spadne,
pochopíte to a vše se srovná, tak už to jde
tak nějak samo.
V zámoří vám kvalifi kace ještě nevy-
šla, v Evropě už ano. Zvládla jste ma-
raton devíti kol Q-School. Jak moc
to bylo náročné?
Bylo to dost nároč. Hlavně fyzicky. Začí-
nala jsem sezonu koncem ledna a končila
v prosinci. Sezona byla dlouhá, tělo už una-
vené a nebyl prostor si odpočinout. Na za-
čátku roku byl jarní semestr, po něm návrat
domů a hrála jsem turnaje v létě v Česku
a v zahraničí, potom zase návrat do Ame-
riky, a ještě na konec roku kvalifi kace ve
Španělsku. Bylo to těžké nejen fyzicky, ale
i psychicky, protože to bylo fakt hodně kol
a člověk se musí soustředit na každou ránu.
Co bylo při kvalifi kaci ve Španělsku
nejtěžší?
Podmínky. Ty byly hodně těžké a složité,
protože foukal silný vítr. Počítali jsme lec-
kdy tři hole nahoru nebo naopak tři dolů
oproti normálu. Ještě, že jsem tam měla
tátu jako caddieho. Já mu říkala čísla a on
mi řekl ta nální. Byla to fakt matematika.
Chyběl čas na odpočinek, proto i to před-
poslední a poslední kolo, osmé a deváté,
nebylo už tak dob. Spíš už si člověk
přál, aby to měl za sebou a aby to zvládl.
Bylo to opravdu náročné.
Mít tatínka po svém boku takovou
dobu, to může někdy hrozit i nějaká
„ponorka“…
Ne, ne, nic takového. Vůbec. Byla s námi
i maminka, ta se zase starala o zázemí
a dělala kuchařku. Bylo to super. I proto,
že jsme nemohli nikam chodit, museli
jsme být v bublině.
Co na téhle fázi bylo nejročnější?
Udělala jsem jednu dobrou věc, že jsem
letěla o týden dřív do Malagy a tam se
s trenérem připravovala. Byly tam hodně
podobné podmínky, také silný vítr a na
ten si musí člověk zvyknout. Takže když
jsem přijela do dějiště kvalifi kace, nasko-
čila jsem rovnýma nohama a nebyla už
tak vystrašená. Prostě musíte podmínky
přijmout, akceptovat je a hrát. Nic jiného
vám nezbyde, když chcete v takové kon-
kurenci uspět.
Vraťme se ještě do zámoří a na uni-
verzitu. Zapsala jste se do historie
česho golfu tím, že jste během
studia vyhrála nejvíc turnajů. Šest,
jestli se nepletu…
Je to tak, vyhrála jsem v Americe šest
turnajů.
Co taková vítězství znamenají pro
vás a pro vaše okolí?
Pro školu je to možnost, jak se zviditel-
nit, jak nabrat lepší golfi sty na další roky.
Je to taková reklama, hodně to zname
pro kouče. To proto, že táhnu nahoru
celý tým, zlepšuji ranking a tím pádem
mohou dosvat větší dotace, lepší mož-
nosti sponzoringu. V Americe vás chválí
Loučení se studiem a univerzitním golfem zvládla Tereza Melecká, pokud bychom
použili školní známkování, na výbornou. Loni na podzim vyhrála v zámoří tři turnaje
– dva na podzim a celkem během studia šest, což žádná jiná Češka na amerických
univerzitách nedokázala – a na konci roku přestoupila mezi profesionálky. A v nasa-
zeném tempu 23letá gol stka nijak nepolevila. V závěru roku prošla kvalifi kačním
maratonem o kartu na Ladies European Tour a hned na první pokus ji získala. Letos
už se může těšit na bitvy na profesionální golfové scéně.
Když jsem hrála profesionální turnaje nebo teď
kvalifikaci ve Španělsku, byli jsme pořád na bílých
odpalištích vzadu. Jamky byly dlouhé, takže jsem
musela používat i jiný styl hry a hole. V Americe to
je většinou o ráně drajvrem a pak krátkým
železem, někdy i „péčkem“ na green.
GOLF