Page 40
38
|
GOLF
ROZHOVOR | Tereza Melecká
za každé vítězství. Mně gratuloval i ředitel
školy. Pro mě samotnou je každé vítězství
super, takový nakopávač. Ukazuje vám,
že ta práce, kterou tomu dáváte, za něco
stojí a že vás to posouvá dál.
Dají se univerzitní turnaje srovná-
vat třeba s těmi, co jste hrála doma
v Česku a v Evropě?
Když jsem hrála profesionální turnaje v Ev-
ropě a dokázala se umístit, dávalo mi to
větší sebejistotu, že na to mám, že můžu
konkurovat i špičkovým hráčkám. Ve fi -
nále je to ale pořád golf. Snažíte se bojo-
vat proti hřišti a sám se sebou.
A co hřiště? Jiná tráva? Je to velký
rozdíl a dá se na to zvyknout?
Dá se na to zvyknout, ale nějaký čas to
trvá. I docela dlouho. Já jsem studovala
a hrála v Tennessee a tam je tráva, která
se nazývá bermuda. Je to taková, s promi-
nutím, potvora tráva, protože je plazivá,
snadno se vám v ní zasekne hůl a neod-
pustí vám ani malou chybu. U nás je tráva
ve srovnání s ní taková příjemná. Když
na bermudě zahrajete na fervej, tak je to
v pořádku, ale když do roughu, tak z toho
už to nejde.
A hřiště?
V Evropě to asi záleží stát od státu, ale
vesměs jsou delší. Když jsem hrála pro-
fesionální turnaje nebo teď kvalifi kaci ve
Španělsku, byli jsme pořád na bílých od-
palištích vzadu. Jamky byly dlouhé, takže
jsem musela používat i jiný styl hry a hole.
V Americe to je většinou o ráně drajvrem
a pak krátkým železem, někdy i „péčkem“
na green. Na kvalifi kaci to často byl dra-
jvr, dřevo a pak ještě devítka železo, nebo
„péčko“. V Americe jsou hřiště asi víc
techničtější, ale kratší.
Co se vám v Americe nejvíc po-
vedlo? Na co jste nejvíc pyšná?
Pokud nebudu mluvit o golfových úspě-
ších, tak samozřejmě dokončení školy
a získání amerického titulu. To byl ten cíl,
proč jsem tam jela. Mojí odborností je
marketing a management. Celkově byly
ty čtyři a půl roku super, výborná zkuše-
nost. Přála bych to a doporučovala kaž-
dému. Pokračuji ve studiu i po návratu
do Česka – v navazujícím magisterském
oboru logistika.
Nejlepší výsledek?
66 ran v Americe na třetím turnaji mého prvního
roku.
Nejoblíbenější hřiště?
Je jich víc. V Česku Konopiště, taky Kaskáda. Venku
bylo asi nejzajímavější Thracian Cliff s v Bulharsku.
Nádherné a těžké. Nádherné bylo i hřiště v Kapalua
na Havaji. To je prostě Havaj.
Oblíbená jamka?
Asi na Čeladné, kde jsem dala na dvakrát hole-
in-one. Jednou na Old Course na sedmnáctce
a podruhé na New Course na třináctce. Jeden rok
jedno, druhý rok druhé a vždycky na extralize.
Vtipné, že jedno to eso bylo hybridem. Mně bylo
tehdy patnáct, pršelo, foukalo a jamka měřila přes
160 metrů.
Vysněný turnaj?
Olympijský turnaj. Bylo by perfektní, kdyby to vyšlo
už v Paříži, ale nebudeme na to tlačit.
Během zámořského studia Tereza vybojovala šest titulů.