ROZHOVOR | Zbyněk Kotek

golfistů. Jaký je váš další sen a cíl?

Paralympiáda?

Paralym

Mistrovství

Mistrovstv ČR? Obhájit. A paralympiáda?

Kdo by ne

nechtěl!

Dává vám golf to, co si přejete?

Dostat se ze „zelené karty“ na „opravdový“ hen

hendikep. Zahrát poprvé hřiště

pod sto, pod

p devadesát, pod osmdesát.

Obejít hřiš

hřiště v paru. Ta radost, když jsem

poprvé dal

da Hlubokou za 72 ran, je nepopsatelná.

popsateln Dohrajete a pořád víte o rezervách. ŘŘíkáte si, vždyť jsem tam ještě

nechal nějaké

rány při patech do birdie.

ně

Zároveň s pokorou víte, že vám hřiště jiné

rány vrátilo,

vrátil když vám spadl třeba desetimetrový pat.

p Není asi moc dalších sportů,

kde se do výkonu může v tak velké míře

motat hlava.

hla Pro někoho, a nemyslím tím

zdaleka je

jen hendikepované, se může stát

terapií, pr

pro mě se stal skoro od začátku

vášní.

vášní A výzvou.

vý

Jedním z golfových snů

Zbyňka Kotka zůstává paralymipiáda.

Koho se ke golfu povedlo přivést

vám?

Pár kamarádů i kolegů z práce. Některé

na chvíli, jiné na delší dobu. Ale největší

radost mám z toho, že ho díky mně po

letech začala hrát i moje žena Martina.

A taky náš sedmiletý vnuk.

Vaše žena vás doprovází prakticky

při všech soutěžních kolech, nebo

se pletu?

Nepletete. Často i jako můj caddy. Tady

v Čechách vždy, při reprezentačních výjezdech hlavně při turnajích v Rakousku

nebo v Německu.

Máte nějaké zažité rituály, ať už

ráno před soutěžním kolem nebo

přímo při hře? Našli bychom ve

vašem bagu nějaký talisman pro

štěstí?

Nemám. Vůbec žádný. A v bagu je navíc asi jen jeden míček, který mi přivezl

můj vnuk, když byl na prázdninách s mojí

ženou. No a ta je zase po mém boku

u bagu. Takže mám vlastně všechno, co

potřebuji.

Jste národní i mezinárodní mistr

České republiky hendikepovaných

16 | GOLF

Obzvláště, když vám některé výzvy

přidá i vlastní žena.

Myslíte moje první vysněné hole? Báječná

výzva. Když jsem po první sezoně končil

na hendikepu někde kolem jednadvaceti,

její návrh zněl jasně: hendikep patnáct

rovná se nové hole. Ano, dopadlo to, dokonce s poměrně velkou rezervou, a já si

z Anglie objednal hole, které jsem si už

dávno vybral, a podle tabulek, které jsem

vzhledem ke svým limitům potřeboval.

TaylorMade, u kterých jsem si o plné dva

palce nechal prodloužit šafty.

y. Hraji s nimi

dodnes, jen ty šafty jsem letos

tos po letech

o půl palce zkrátil. Tělo si o to řeklo.

Věrný jsem i svému patru Odyssey.

dyssey.

Jediné, s čím za ty roky, na muže

řekl bych mírně, experimentuji,

tuji, je

drajvr. Začínal jsem s Clevelandem

andem

na stiffu, chvíli hrál Callawayy na

reguli, ale teď jsem si opět nechal

postavit drajvr na stiff a nemůžu

můžu si

svůj nový Ping vynachválit.

Co vás na golfu nejvíc baví?

aví?

Vyhrávat. Vracet se další sououtěžní kolo na jamku, která

se mi předchozí den

úplně nepovedla a zahrát

ji lépe. Přemýšlet o hře,

o jamce, o ráně. Vlastně neeeexistuje nic, co by mě na golfu

lfu

nebavilo.

Co považujete za své silné a slabé

stránky?

Vždy bude co vylepšovat, ale hru z týčka,

dlouhé rány železy i patování už snad

mohu považovat za poměrně stabilní

a vyrovnanou část své hry. Kde zatím

stále trochu bojuji, to je krátká hra. Ještě

pořád hledám její ideální nastavení. Když

sahám do bagu pro trojku dřevo, cítím se

stejně jistě na drivingu i na hřišti. Zatímco

když vytahuji nedaleko greenu z bagu

„šedesátku“, ta jistota, že všechno proběhne tak, jak to vypadalo na tréninku,

někam zmizí. Jednou to ale, věřím, přijde

taky. Udělám pro to maximum.

Máte svůj hendikep golfový, svůj hendikep fyzický… Musíte se někdy prát

i s hendikepem mentálním, nebo jste

spíš golfový pohodář?

Pohodář. Jednoznačně! Golf je pro mě

radost.

Zbývá vám čas i na nějaké další

sporty nebo aktivity?

Ani na golf samotný nemám tolik času, kolik bych si přál. Jsou týdny, kdy se na něj

dostanu jen o víkendu. Takže ne, nezůstává. Můj svět je volný čas s rodinou, golf

a práce. A vzhledem k tomu, že část rodiny

hraje a s ženou pracujeme ve stejné firmě,

jsou dny, kdy se mi věci skvěle propojují.

Za rozhovor děkuje Ivana Jonová

Foto: archiv Zbyňka Kotka

Na hřišti jej často spatříte v doprovodu manželky Martiny.