CESTY ZA GOLFEM | Chile

a množství vzrostlých stromů okolo, nebo

kvůli silně rozptylující kráse oněch starých

dřevěných domů. Snažím se v životě hledat

hodnoty přesahující materiální sféru. Ale

při pohledu na ony charismatické dřevěné

stavby tyčící se mezi stromy nad greenem

čtyřky mne napadlo, že má-li nějaký smysl

být bohatý, tak potom proto, aby člověk

mohl žít v tomto domě a na tomto místě.

Ze druhé jamky Papudo se vám otevře výhled na Tichý oceán.

GOLF S EMBLÉMEM TUČŇÁKŮ

O 13 kilometrů jižněji leží další malebné

letovisko na břehu moře – Cachagua. Mají

tam stadion na rodeo, krásnou pláž a zejména tučňáky. Skoro všechny podniky

a upomínkové předměty vyvedli ve znaku

tučňáka. Golf není výjimkou. Těsně u pláže

v Cachagua leží ostrůvek obydlený mořskými ptáky.

Žila tam početná kolonie tučňáků Humboldtových a magellanských. Ještě v roce

2013 jsem jich tam vídal tisíce. Pak už jen

stovky a dnes bohužel už jenom desítky.

Není mi známo, proč se kolonie tak zmenšila, každopádně však symbol tučňáka patří

a dlouho ještě bude patřit k identitě letoviska Cachagua.

Na rozdíl od golfového hřiště Papudo, které

je skoro neznámé, patří osmnáctka v Cachagua k místům, kde se konají prestižní

turnaje, občas i za přítomnosti televize

a dalších médií. Soudobou češtinou by

se dalo říci, že Golf Cachagua je „trendy“

stejně jako mít dům na tamním pobřeží.

Zatímco v Papudo od nás vybrali za jednoho hráče na devět jamek sumu odpovídající 370 českým korunám, pak v Cachagua si může člověk, který není členem,

zahrát za 1 740 korun českých. Nám to

připadalo dost, ale pak jsme si vzpomněli

na ceny green fee u nás doma, což nás

uklidnilo. (Znovu mi to připomnělo, jak jsou

u nás vysoké ceny green fee v poměru

k průměrným výdělkům.)

Už během chůze na odpaliště jedničky si

člověk uvědomuje, že je v místech, kde se

dbá na údržbu a pořádek. Šatny vskutku

luxusní a před nimi na vzrostlém fíkovníku

právě dozrávaly plody. Odpaliště jedničky

54 | GOLF

poskytuje vzrušující pohled. Vpředu výzva

zahýbající doleva nebezpečně okolo jezírka. Muži hrají 346, ženy 284 metrů. Ale

není možné se soustředit jen na strategickou přípravu drajvu, protože napravo se

otevírá fascinující pohled na pláže až k ostrovu tučňáků a Tichý oceán hlasitě naráží

na břehy jen kousek od hranice ferveje.

Povrchy v Cachagua jsou z bermudy. Celková úroveň údržby je vysoká a míček vždy

leží dobře. Ovšem greeny představují výzvu samy o sobě. Hřiště zakládali od 50. let

minulého století. V roce 1984 dokončili

první devítku. Až do roku 1987 se hrálo na

pískové greeny stejné jako v Papudo. Od

roku 2004 už je v provozu 18 jamek se sofistikovaným systémem zavlažování.

Ovšem kvůli půdním podmínkám a s ohledem na agresivní vliv těsné blízkosti vlnobití

Pacifiku jsou greeny udržovány ve stavu,

který bych snad nazval „houbičkovitý“. Na

první pohled vypadají skvěle zastřižené, ale

ve skutečnosti se jedná o dosti tlustý polštář, jehož povrch má na míček fyzikální vliv

v tom ohledu, že se v hlavě golfisty setkají

dva nesourodé faktory. Na první pohled se

greeny jeví jako poměrně rychlé, ve skutečnosti jsou značně pomalé. Člověk by řekl,

že ten rozpor lze vyřešit už na dvojce. Mě

to trápilo po celou osmnáctku…

Za „signature hole“ v Cachagua považuji

jamku číslo 4. Pro muže měří 341 a pro

ženy 290 metrů. Drajv se hraje přes jezírko bohatě obydlené kachnami a pak

další rána vzhůru směrem ke greenu, za

kterým stojí staré dřevěné domy „otců

zakladatelů“ tohoto klubu.

Nevím, jestli je složitější dostat míček druhou ranou na green kvůli jeho vyvýšení

Celá první devítka Cachagua Golf je složena ze zajímavých a dobře projektovaných jamek. Devátá jamka nabízí úchvatný

pohled dolů na moře, pláže, ptačí ostrov

a protější svah této lokality. Green umístěný před vkusnou dřevěnou klubovnou

dává najevo, že původní projekt devítky

uskutečnili s velkou láskou a péčí.

Tak jako u některých našich hřišť, kde dodatečně dostavěli dalších devět jamek,

však druhá devítka zůstává pozadu v logice designu. Je vidět, že půdy nebylo nazbyt, a je nutné stoupat prudce nahoru

a dolů, nechybí slepé horizonty a nebezpečně svažité ferveje.

Milovníky fauny určitě zaujme na druhé

devítce u výše položených jamek kolonie osmáků degu, oblíbených domácích

mazlíčků, kteří mají právě v Chile a v Peru

svou vlast.

Celkově člověk po dohrání pociťuje, jaké

privilegium mu osud poskytl. Po celou

dobu je cítit těsné sousedství Tichého

oceánu a v závěrečných jamkách se západ slunce zamlžuje vodní tříští a v uších

člověku ještě dlouho zní zvuk vln a křik

vodních ptáků. A vůně trávy a moře. Cestou z Cachagua si golfista s uspokojením a bez ohledu na skóre uvědomuje,

jak fyzicky a herně náročné a jak osobitě

krásné je to hřiště.

EVAKUACE

Večer jsem na terase u mořské chaty v duchu probíral zážitky z hřiště. Manželka hodila na pánev steaky a zvuk a vůně přípravy

dobré večeře se mísily s vůní a zvuky „Ticháče“ těsně pod námi. Najednou mi však

židle začala tančit a pak se roztančila terasa i celá chata. Po téměř čtyřech letech

života v Chile jsme věděli, že tohle zemětřesení patří k těm serióznějším.

Zatím největší jsme zažili v roce 2014,

kdy v Santiagu dosáhlo intenzity 7,4 na

Richterově stupnici. Ihned jsme vyběhli