Page 63
ROZHOVOR | Kyle Phillips
WWW.CASOPISGOLF.CZ
61
kterou se ubírám. Kdo dobře zpívá nebo
píše, připadá mu taková činnost snadná,
stejné je to se mnou v případě výstavby
golfových hřišť. Každý má vlohy pro
něco jiného, u mě je to design a jsem
šťastný, že se mohu věnovat činnosti,
jež mi tolik sedí.
Jste velkým příznivcem linksových
hřišť, kde se ona náklonnost vzala?
Jezdíval jsem do Evropy a pozorování
pravých linksových hřišť zcela změnilo
můj způsob uvažování. Vyrůstal jsem na
hřišti Tillinghast a pracoval pod vede-
ním Roberta Trenta Jonese sen. i jeho
syna Roberta, což byla nadmíru atrak-
tivní štace pro začátek. V rané fázi mé
kariéry mě tak formovali převážně ame-
ričtí designéři, kteří po druhé světové
válce vytvořili řadu úžasných hřišť.
Byla to velmi dobrá hřiště, ale pokud
jsou zasazena v plochém terénu, mů-
žete víceméně vybudovat jen to, co
půda a reliéf nabízí. Pan Jones má na
svém kontě hezký seznam projektů
a osobně se mi jeho styl líbí. Byl velmi
přirozený, sotva jsem si mohl pro učed-
nická léta vybrat lepší podmínky. Poté
jsem ale objevil spoustu úžasných hřišť
navržených v první půli minulého sto-
letí architekty z Velké Británie. Přišli do
USA, měli procestovaný celý svět a při-
nášeli zkušenosti a znalosti z linksových
a vřesových hřišť. Své znalosti i kreati-
vitu využili při vybudování nových děl,
která se stále drží ve stovce nejlepších
hřišť světa!
Práce v Evropě a možnost všechno vidět
na vlastní oči tak přenesla můj zájem
k linksům, které nabízejí úplně jiné di-
menze hry, takové, jaké na hřištích ame-
rického střihu nenajdete.
Kdo patří mezi vaše oblíbené gol-
fové designéry?
Ve Státech každý hovoří o Alisteru
MacKenziem, ale mně osobně daly víc
pobyty v Evropě, kde jsem si opravdu
užíval díla Harryho Colta. Z toho, co
před sto lety vytvořil, si stále mohu
brát mnohé a aplikovat to ve svých
projektech, ať už to jsou komplexy gre-
enů, které mají méně kontur než ty od
MacKenzieho. Pokračovat mohu To-
mem Simpsonem a jeho hřištěm Cru-
den Bay, mimochodem ten se podílel
i na výborném Real Club de la Puerto
de Hierro, a mohl bych jmenovat další
hřiště budovaná v podobném duchu,
jež vykazují architektonické prvky ty-
pické pro Colta a další, které obdivuju.
Nicméně Harry Colt, jako člověk i jeho
profesní dráha a způsob spolupráce
s ostatními, včetně životnosti jeho děl,
je prostě pozoruhodný. Kdykoliv se mi
naskytne možnost vidět některé z jeho
designů, neváhám.
Grove byl vás první počin v Anglii.
Naplňuje vás pýchou?
Dovolím si tvrdit, že kdo sem přijede
poprvé, nikdy na Grove nezapomene.
Vždycky je ve vynikající kondici, stejně
jako servis, který se vám dostane od pří-
jezdu až do chvíle, kdy resort opouštíte.
Bylo mi potěšením pracovat s vlastníky,
všechno běželo od počátku zcela bez
chyby. V tomto případě se jednoduše
protnuly myšlenka vlastníka s naší filo-
zofií, což se vždycky ve výsledku projeví
pozitivně. Rád se sem budu vždycky
vracet, neboť mě k tomuto hřišti vážou
skvělé vzpomínky, ať už jde o samotný
návrh nebo výstavbu. Celý tým praco-
val na jedničku a moc rád jsem viděl
mnohé ze známých tváří, když jsme
hřiště otevírali.
Myslíte, že model uplatněný
v Grove, v němž se nabízí prvot-
řídní servis i produkt na bázi „za-
plať a hraj“, lze použít i jinde?
Domnívám se, že jde o jedinečný mo-
del. Negolfisté a vlastníci přišli s jiným
úhlem pohledu, z čehož vzešla řada za-
jímavých myšlenek. Lidé, kteří nejsou až
tak úzce spojeni s golfem, nevidí jen les,
ale jednotlivé stromy. Viděli prostor na
trhu. Je třeba ocenit obchodní stránku
věci, ve které nehrají prim členové.
Naopak umožnili přístup ubytovaným
hostům, kdykoliv budou mít chuť si za-
hrát golf.
Samozřejmě když máte klubové členy,
chtějí hrát v sobotu dopoledne a ve
všech frekventovaných časech. Model
uplatněný v Grove nicméně eliminuje
možné konflikty vytvořením klubové
atmosféry ve smyslu kvality a kondice
dostupné každému. V tomto zde od-
vedli skvělou práci! Díky servisu od A do
Z poskytovaného všem má každý ná-
vštěvník pocit, jako by zde byl členem.
Oceňuji tuto myšlenku i způsob, jak ji
realizují v praxi.
Na hřišti Grove proběhl roku 2006
v Británii poprvé podnik ze série
WGC. Jak k tomu vlastně došlo?
Seběhlo se to vcelku přirozeně. Měl
jsem co do činění s lidmi kolem Presi-
dent’s Cupu a byl jsem ve spojení s PGA
Tour ve Washingtonu, kde se mě jeden
z pracovníků ptal, na čem právě dělám.
Zrovna otevřeli Kingsbarns a on mi říkal,
že se mu hřiště moc líbilo. Při té příleži-
tosti jsem prozradil, že děláme na jed-
nom projektu v Londýně. Nečekal jsem,
že by z tohoto hovoru něco vzešlo – je
úsměvné, když se ohlédnu zpátky, jak
se kolikrát věci vyvrbí – ale prostě jedna
věc navazovala na další.
Grove nebylo primárně navrženo, aby
hostilo velké akce, ačkoliv vlastníky
tato myšlenka nadchla. Od začátku tak
mělo hřiště skvěle nakročeno a získalo
velkou popularitu, která se odrazila
v jeho návštěvnosti. Z mého pohledu
je to až děsivé, protože to byl přímo
raketový start. Lidé si jej velmi oblíbili.
Když sem pak přijel Woods, v té době
téměř pro všechny golfový bůh, a hrál
úžasný golf, bylo jasné, že lepší re-
klamu si nemohli přát!
Chtějí na Grove hostit další velké
akce?
Na světě je několik vynikajících hřišť,
která podobný turnaj nikdy nehostila
a ani po tom netouží. Pořadatelství není
známka úspěchu nebo kvality, ale někdy
je to dobrá příležitost, jak se prezen-
tovat veřejnosti. Ani v Grove nemusejí
uspořádat žádnou další akci takového
rozměru, ale pokud by k něčemu tako-
vému mělo dojít, musí jít o významnou
Model uplatněný v Grove eliminuje možné
konflikty vytvořením klubové atmosféry ve smyslu
kvality a kondice dostupné každému.