Page 76
74
|
GOLF
DOMÁCÍ HŘIŠTĚ | Úvaha
vděčná záležitost – je to však nutné
v zájmu nalezení nové cesty. Uvedu ně-
kolik charakteristik, jež jsou podle mne
příznačné v negativním smyslu pro
„hřiště české polní“:
• Stísněný charakter zaviněný nedostat-
kem půdy. Zde musím vyslovit respekt
vůči našim golfovým architektům, pro-
tože velmi často jsou nuceni improvizo-
vat „na pětníku“. Opravdu není snadné
vytvořit korektní design v situaci limi-
tované nedostatkem půdy. I když naši
architekti často dokáží vykouzlit z mála
slušný výsledek, přece jen se to proje-
vuje na celkové délce hřišť. Zkrátka –
naše hřiště jsou povětšině krátká, což
mj. negativně ovlivňuje rozvoj výkon-
nostního golfu.
• Podmíněné reakce na nedostatek pro-
storu. Objektivní nedostatek délky se
architekti snaží řešit vytvářením růz-
ných překážek. Bohužel ne vždy je
výsledek v souladu s ideály golfového
designu.
• Slepé horizonty. Mezi největší ne-
švary patří slepé horizonty pro rány
z odpališť. Je běžné, že u zakroucených
jamek typu „dogleg“ golfi sta nevidí na
green v případě druhé či třetí rány. Ale
pro drajv z odpaliště by neměla nikdy
vzniknout situace, kdy hráč vidí méně,
nežli je reálný dosah jeho rány. Slepé
horizonty pro drajvy jsou nebezpečné
a v důsledku rovněž kontraproduktivní
pro provoz hřiště. Nejhorší je, když se
drajvy do slepých horizontů sejdou
s vysokým rafem. Kdo by se na takové
hřiště vracel?
• Těžké rafy, těžká hlava z budoucnosti.
Jak jsem již výše zmínil, rekreační golfi sta
současné spěšné doby není zvědavý na
žádné „heavy rafy“. Chce hrát plynule
a nepůsobí mu žádné potěšení odevzdat
spousty míčků. Rovněž biozóny by měly
vznikat pouze tam, kde je objektivní nut-
nost něco velmi vzácného chránit. Ego
provozovatelů hřiště určitě nepatří mezi
ty vzácnosti.
• Povrchy. Ferveje většiny plácků z katego-
rie „hřiště české polní“ dosud prozrazují,
že vznikly na místech polí obilných, bram-
borových či na pastvinách, kde dobytek
okusoval drny. Větší či malé drny jsou na
mnoha hřištích dodnes. Jistě si vzpome-
nete na situace, kdy váš míček zůstane na
ferveji zabořený v malé prohlubině mezi
drny. Zahrát z toho hezkou ránu není
snadné (vzpomeňte si, jaké panice pro-
padá špička americké PGA Tour ve chvíli,
když se míček na ferveji zastaví v mělké
prohlubině po řízku.)
• Malé greeny. Jedním z převládajících ne-
gativních rysů jsou i relativně malé gre-
eny. Někteří z našich lepších architektů
(např. Ing. Arch. Jiří Velden) se snaží ale-
spoň stavět greeny tvarované. Nicméně
v průměru jsou malé. To zpomaluje hru
a mj. v důsledku je to i jeden z problémů,
který komplikuje život našim závodním
hráčům, když vyjedou do ciziny, kde jsou
greeny větší.
• Bipolární chování maršalů. Maršal
na golfovém hřišti by měl být vlídný
a zdvořilý k těm, kteří dodržují tempo,
pravidla a etiketu. A měl by být pro-
fesionálně asertivní vůči hráčům po-
malým či těm, kteří narušují pravidla
a etiketu hry. Převládající zkušenost
z našich hřišť je, že maršalové jsou
neviditelní (nepřítomní) či laxní vůči
„expanzivním buranům“ i „pomalým
slimákům“. Někde je ovšem k vidění
i opačný extrém – maršalové přehánějí
svoji úlohu a jsou komisně nezdvořilí
i vůči těm, kteří si to nezaslouží. Bude
asi chvíli trvat, než se náš národ naučí
to velké umění udržet chování v onom
kýženém středu, být zdvořile asertivní
a vyjádřit kritické sdělení jednoznačně
a slušnou, leč důraznou formou si vy-
nutit splnění pravidel.
ZÁVĚR
Zůstávám nadále vlastencem a věřím,
že náš golf najde nové paradigma roz-
voje. Předpokladem toho, jak se v ja-
kémkoliv oboru činnosti dostat na vyšší
úroveň, však je schopnost sebekriticky
vidět nedostatky etapy, kterou právě
prožíváme.
Statistika znormovaných hřišť
Rok Hřiště Nárůst
36
jamek
27
jamek
18
jamek
9
jamek
1990 8 3 5
1996 12 4 4 8
1997 13 1 4 9
1998 15 2 4 11
1999 22 7 4 18
2000 22 0 5 17
2001 32 10 7 25
2002 39 7 1 9 29
2003 44 5 1 1 10 32
2004 55 11 1 2 13 39
2005 60 5 2 2 13 43
2006 68 8 2 2 19 45
2007 74 6 2 4 22 46
2008 78 4 2 4 30 42
2009 82 4 2 4 34 42
2010 89 7 2 4 37 46
2011 93 5 3 5 50 47
2012 96 3 2 4 41 49
2013 98 2 2 4 43 49
V ideálním případě by v zájmu udržitelného
rozvoje golfu u nás měly být ceny green fee u nás
třikrát nižší nežli v Německu a Rakousku.
Biozóna by se podle Ondřeje Kašiny měla nacházet pouze v místě, kde je třeba chránit
vzácné přírodní druhy.
Foto: Josef Slezák