Page 73
WWW.CASOPISGOLF.CZ
71
DOMÁCÍ HŘIŠTĚ | Úvaha
v zájmu zdraví jejich zápěstí a dalších částí
těla. Nejlepší je prý míčky nehledat a rov-
nou si dát novou ránu. Dále uvedl, že jejich
hřiště má biozóny, do kterých se samo-
zřejmě nesmí vstupovat a je nutno tam
míčky nechat.
Musím dodat, že ono hřiště leží v dosti
malebné středočeské krajině. Měl jsem
velmi zvláštní pocit, když jsem v takovém
krajinném kontextu musel opakovaně po-
slouchat termín „heavy rough“. Zdálo se
mi spíše, že na tom plácku mají – česky
řečeno – prostě přerostlou trávu okolo fer-
vejí. A startér skutečně nelhal. Tráva byla
nad kolena a hrát se z toho skoro nedalo.
Během hry jsem musel stále myslet na
US Open 2014, hrané krátce předtím na
hřišti Pinehurst v Severní Karolíně v USA.
Jednou z významných charakteristik
tohoto majoru bylo, že se pořadatelé
rozhodli vrátit hřiště k dávné podobě
a ponechat podél fervejí jen velmi řídký,
neduživý raf. Byla to ve střednědobé tra-
dici US Open svým způsobem revoluce,
ale hráči si to chválili a provozovatelé
hřiště uvedli, že se jim tak daří snížit vý-
daje za vodu i údržbu.
Když jsem se pokoušel vyseknout míček ze
středočeského „heavy rafu“, nemohl jsem
se zbavit dojmu, že se vydáváme v oboru
údržby hřišť poněkud divným směrem,
když naši rekreanti musejí čelit rafům kru-
tějším než světová špička během US Open.
V latinskoamerické španělštině existuje ter-
mín „orgullo pendejo“, což by se dalo do
češtiny nejlépe přeložit asi jako „přihlouplá
pýcha“. Je to vlastnost, která má na svě-
domí významnou část havárií v dopravě,
válek i špatných ekonomických rozhodnutí.
Znepokojilo mne, že jsem v upozornění na
ony nehratelné „heavy rafy“ zaslechl pří-
tomnost oné přihlouplé pýchy.
V současnosti celosvětově čelí golf krizi,
stagnaci a poklesu odehraných kol. V USA
se v roce 2013 odehrálo o 5 % méně kol
golfu. Podobné to bylo i ve Velké Britá-
nii. Souběžně bohužel také klesá zájem
mladších lidí o golf. Podle Asociace spor-
tovního průmyslu USA se v roce 2013 sní-
žila o 13 % golfová aktivita lidí ve věku
mezi 13 až 18 let. Ve Velké Británii se prů-
měrný věk golfi stů zvýšil na 45 let v porov-
nání s věkem 41 let v roce 2009.
Po vlně rozvoje golfu a jeho většího
rozšíření mezi mládež nastává regres.
V ČR nejsou k dispozici souhrnné vý-
sledky o počtu všech odehraných kol
(včetně mimosoutěžních), avšak statis-
tika ČGF ukazuje, že sledovaná turna-
jová kola poklesla z 6,265 v roce 2012 na
6,194 v roce 2013.
Jedním z důvodů menší golfové aktivity
a opětného odlivu mladších lidí z golfu je
jeho časová náročnost. Nemá cenu zde
fi lozofovat o smysluplnosti paradigmatu
spěchu a nedostatku času v naší době,
prostě to tak bohužel je. Důsledkem pro
golf je, že klesá počet lidí, kteří mohou
věnovat šest a více hodin na jedno kolo.
Proto si troufám říci, že trend musí jít ces-
tou usnadňování hry, nikoliv jejího kompli-
kování a zdržování – mj. prostřednictvím
přebujelých rafů.
Ekonomický vývoj Evropy a ČR neslibuje
žádné prudké zotavení a lze předpoklá-
dat, že stagnace v golfu bude pokračovat.
V tomto kontextu mi připadá kontrapro-
duktivní, když se okolo našich golfových
hřišť pěstují vysoké a nehratelné rafy. Ne-
myslím si, že součástí naší národní iden-
tity by byl masochismus ve větší míře než
u ostatních národů ze západního civili-
začního okruhu. Neadekvátní utrpení bě-
hem hry a ztráta množství míčků má své
zákonité důsledky na počet odehraných
kol golfu. Tam, kde se pyšní tím, že mají
„těžké rafy“, budou možná mít brzy těžké
hlavy z poklesu příjmů.
V této souvislosti musím také uvést pozi-
tivní příklad. Na hřišti Čertovo břemeno
zjevně (přinejmenším v létě 2014) tento
problém pochopili a rafy pokosili – ve
prospěch plynulosti hry a nálady golfi stů.
Účelem rafu je pouze poněkud znevý-
hodnit nepřesné rány, nikoliv zpomalit či
znemožnit hru. Majitelé a provozovatelé
našich hřišť, kteří tohle nepochopí, určitě
dříve nebo později pocítí ekonomické
důsledky.
Když se tak zamýšlím nad převládajícím
trendem podoby našich novějších a no-
vých hřišť, musím se zmínit o fenoménu
zvaném „biozóna“. Patřím k lidem, kteří
mají velký respekt k přírodě. Mnohokrát
jsem napsal, že na hřišti je nutno respek-
tovat a chránit zvířata i rostliny. Nicméně
se mi zdá, že použití institutu biozóny
na našich hřištích se dostalo poněkud
„mimo mísu“.
Existence biozóny, kam nesmí hráč vstou-
pit a kde musí zanechat svůj nový míček,
je obhájitelná pouze tam, kde se vysky-
tují rostliny či cokoliv jiného, co je velmi
vzácné a je nutno to chránit. Pokud ovšem
na některých našich hřištích nutí hráče,
aby odevzdali své míčky jen proto, že vy-
hlásili „biozónu“ na místě, kde je pouze
plevel či zanedbaný rigol, potom si takoví
provozovatelé zaslouží jen negativní eko-
nomické důsledky tohoto chování.
PROČ JE U NÁS GOLF TŘIKRÁT
DRAŽŠÍ NEŽ V RAKOUSKU
Ještě jednu poznámku k průměrné výši
cen green fee na našich hřištích. Je pro
mne docela překvapující, že se nikdo do-
sud do hloubky nevěnoval uskutečnění
studie, která by porovnala například kupní
sílu obyvatel ČR, Německa a Rakouska
a postavila tato data do relace s cenami za
hraní golfu. Když se na to díváme „laicky“,
bez hlubší analýzy, může se zdát, že „je
to vlastně docela podobné“. Jenže ono
to není podobné ani trochu! Ceny za hru
golfu je nutno vidět v důsledné korelaci
s kupní silou obyvatel v každé zemi.
Obyvatelé (a golfi sté) ČR mají kupní sílu
odpovídající jen 56,8 % průměru EU. Ra-
kušané však mají 165,2 % tohoto prů-
měru a Němci 160 %. Ještě pořád se
vám zdají ceny golfu u nás srovnatelné
s našimi sousedy? Vzato poněkud expli-
citně – pokud hřiště v Rakousku požaduje
green fee v euro, které se zdá býti přes-
ným ekvivalentem sousedního českého
hřiště, pak vězte, že v přepočtu na kupní
sílu ve skutečnosti český golfi sta platí
2,9krát více. Naše kupní síla je v průměru
jen 34 % z kupní síly občanů (a golfi stů)
Rakouska.
...trend musí jít cestou usnadňování hry, nikoliv
jejího komplikování a zdržování –
mj. prostřednictvím přebujelých rafů.