DRIVING | Móda a životní styl
Dramatické příběhy
psané v kalhotách
Obléct si kalhoty patří jistě k jedné z nejčastějších činností, které muži dělají. Prakticky denně berou své „gatě“ ze skříně, věšáku nebo opěradla židle, pokud si je den
předem připravili nebo, namísto úklidu do skříně, na opěradlo odložili. Ženy je dohánějí a velká část je na tom s nošením kalhot téměř jako muži.
Text: Daniel Šmíd
Považuji proto za vhodné, abych jednomu
z našich dennodenních průvodců, tedy
kalhotám, věnoval pár odstavců. Vždyť jejich důležitost skloňují již po staletí moudří
muži nejen z vesnic, ponechávajíce nám
volbu, když říkají, že kdosi „má v kalhotách“ a jiný zase „má v kalhotách kdovíco“.
Původ kalhot sahá do centrální Asie,
kde se nosily jako dva samostatné kusy
oděvu, jen jako nohavice připevněné
k opasku. Obě strany beder byly buď překryty bederními rouškami, nebo ještě
častěji delším svrchním dílem, košilí
staženou v pase.
Nejstarší nálezy kalhot datují tento kus
oděvu do období 13. až 10. století před
Kristem. Přeskočím tisíce let vývoje těchto
76 | GOLF
Mít kalhoty se více než k ženám vztahuje
k mužům, byť jsou dnes pevnou a již neodmyslitelnou součástí i dámského šatníku. Nebylo tomu tak však vždy. První
kalhoty pro ženy v naší, řekněme západní,
společnosti navrhl ve své době fenomenální francouzský módní návrhář Paul
Poiret. V roce 1913 přinesl na módní molo
jím nazvané „harémové kalhoty“, inspirované kostýmy tehdy velmi populárního
baletu Šeherezáda ruského skladatele Nikolaje Rimskij-Korsakova.
Zřejmě by se za práva žen nosit běžně
kalhoty bily i jiné známé ženy, nebýt dvou
nejvýraznějších. V ranných 20. letech minulého století však pomyslný prapor ve
tvaru ženských kalhot nesly dvě dámy.
Slavná německá herečka a zpěvačka Marlene Dietrich a americká hvězda stříbrného plátna Katharine Hapburn. Fotografie, které je často zobrazovaly v tehdy pro
ženy absolutně nepřijatelných a provokativních oděvech, tedy v kalhotách, způsobily, že se kalhoty pomalu dostaly do
šatníků žen.
Do šatníků žen kalhoty pronikaly pomalu.
Slovo pomalu bych mohl napsat s velkým
P na začátku, případně celé slovo podtrhnout, napsat kurzívou nebo tučně. Důvodem je fakt, že až v roce 1960 předvedl francouzský módní návrhář André
Courrèges dámské kalhoty jako módní prvek a dal podnět k dnes běžnému kalhotovému kostýmu a džínům pro ženy.
Další příklad pomalosti v pronikání kalhot do šatníků žen, v té době plných šatů
a sukní, je fakt, že až v roce 1969 se kalhoty na ženě poprvé dostaly do amerického kongresu. Donesla je tam Charlotte
Reid. O dalších dvacet let později, v roce
1989, otevřela dveře amerického senátu
Rebecca Morgan, tehdejší senátorka státu
Kalifornie. Pro svět kalhot v ženských šatnících jsou tyto kroky s jistou nadsázkou
srovnatelné s prvními kroky na Měsíci.
většinou funkčních nohavic, které si národy, jejich vrstvy i třídy přizpůsobily
tomu, čemu se právě věnovaly. Tam lovu,
tam téměř permanentní jízdě na koni,
jinde většinou chůzi mezi trnitými keři.
Vynechám také národy a jejich skupiny,
kde se kalhoty jako viditelná součást pánského oděvu neujaly a dodnes se muži
oblékají do sukní nebo „plášťů“, které kalhoty zcela zakrývají.