Page 25
ROZHOVOR
|
Juraj Werner
WWW.CASOPISGOLF.CZ
23
výkonnost nehraje roli. Člověče nezlob
se mne nebavilo.
Jak dlouho to trvalo, než jste v golfu
objevil i obchodní potenciál?
Teď to bude vypadat, že časopisu Golf
podlejzám, ale první velkou zakázku na
golf jsem získal právě díky vašemu časo-
pisu. V roce 1996 jsem založil svou agen-
turu. Prvním projektem byly České fi remní
hry. Parádní akce, kterou jsme pořádali
osm let, dvanáct sportů pro fi remní týmy.
Jedním z nich byl i golf. Na časopis Golf
se obrátili lidé od Johnnie Walker s po-
ptávkou na PR a pořádání golfového tur-
naje. Tak jsem díky časopisu získal prvního
velkého zákazníka. Bylo to v roce 1998.
Stejný klient stál jako sponzor i u zrodu
historicky prvního žebříčku českých gol-
fi stů. Sestavil jsem ho z údajů, které byly
volně ke stažení na serveru ČGF a časopis
Golf ho vytiskl jako přílohu své ročenky.
Dovedete si to představit dnes? 50 tisíc
jmen seřazených podle abecedy, s přísluš-
ným hendikepem a pořadím za jménem.
To by asi nešlo. Zlaté časy rozvoje golfu.
Vzpomínáte občas na začátky?
Z dnešního pohledu legrace. Nikdo nic
nevěděl. Každý tvořil po svém. Pozvánky
na turnaje se rozdávaly členům klubu, aby
nebylo hřiště prázdné. Někteří promotéři
pustili fantazii na uzdu. Lítaly vrtulníky,
módní přehlídky měly přednost před vy-
hlášením výsledků. Pozitivní na té době
byly ovšem akademie. Měli jsme i více než
100 lidí. To jsou dnešní golfi sté. Těmto fi r-
mám, které před deseti lety daly peníze
na turnaje, je třeba poděkovat za úžasný
golfový boom u nás. Aby si čtenáři uvě-
domili neuvěřitelnou akceleraci pořádání
turnajů. V roce 2000 jsme byli první, kdo
se odvážil uspořádat sponzorský turnaj
v pracovní den. Hrálo se v pátek v Marián-
ských Lázních. Měli jsme strach, aby se
hráči vůbec přihlásili. Dnes se hraje pře-
vážně v pracovní dny.
Vydržel jste dodnes. Bylo to těžké?
Těžké? Úžasné to bylo! Uspořádali jsme
snad všechny možné druhy turnajů.
Kromě mnoha sponzorských stablefordo-
vých turnajů jsme jako eventová agentura
dostali od Golf Club Austerlitz důvěru po-
dílet se na Mezinárodním mistrovství ČR.
Skvělá škola.
Jak se vyvíjelo „prostředí“, ve kte-
rém jste dělal svůj business?
Dobrá otázka. Už jsem naznačil, že to
bylo občas dost divoké, co se na tur-
najích dělo. Já měl štěstí. Štěstí na ná-
ročné a sofi stikované klienty. Lidi od
Johnnie Walker například řekli: Chceme
výstupy. Kolik článků o turnaji vyjde,
v jakých médiích, kolik lidí je uvidí atd.
Pak se to podtrhlo a sečetlo. Trochu se
i zkoumalo. Povědomí o značce, prodej-
nost v klubech i hospodách a nakonec
se řeklo: OK, dobrý. Jedeme dál i příští
rok. Vymysli něco nového. Vymyslel jsem
Trouble shot a další sezona byla v suchu.
Prostě klient hlídal vydání, chtěl kreati-
vitu a výkon. Nikdy jsme neměli klienta,
který by rozhazoval peníze, jenom aby
měl svůj turnaj. Vždy jsme věděli proč
a pro koho se turnaj dělá. Vždy jsme dě-
lali sponzorský turnaj z pozice reklamní
nebo PR agentury, a ne jako sportovní
promotér. U mistrovství ČR jsme zase
vytvořili eventovou nadstavbu nad
sportovní turnaj. Tyhle principy mohou
fungovat vedle sebe, ale nesmí se za-
měňovat. Dnes to je většině jasné, ale
před lety rozhodně ne. Myslím, že divo-
kou entuziastickou etapu rozvoje golfu
máme defi nitivně za sebou.
Kdo rozvoji nejvíc pomáhal, kdo na-
opak rozvoj brzdil?
Podle mne nejvíc uškodili právě ti, co
krátkodobě vložili do golfu neadekvátní
peníze a pak rychle vycouvali. Vždy se na-
šel někdo takový. Kazili ceny. Na hřištích
jsem slýchal, proč oni na to mají, a váš
klient ne. Proto, že my tady budeme i za
pět let, odpovídal jsem a většinou jsem
měl pravdu. Víte, nejsem přesvědčený, že
turnaje PGA, jak před lety, tak současné,
mají ten efekt, jaký se jim přisuzuje. Bylo
to hezké, paráda. Vždy jsem se šel kouk-
nout, ale že by právě tyto akce zvýšily
aktivní zájem o golf? Nebo že by se ně-
komu v podobě nějakého efektu vrátily,
to si nemyslím. Skvělá podívaná, díky
za ni. Cítil jsem se tam však jako parazit.
Za cizí peníze taková podívaná. Zasloužili
jsme si ji? První turnaje byly „ze státního“,
nová éra je ale fi nancovaná ze soukro-
mých peněz.
Že by někdo brzdil? To zase ne. Snaha
o pozitivní pohled na golf byla úžasná.
Všechny známé osobnosti, které hrají
golf, využily každou příležitost, aby hru
popularizovaly. Myslím, že se jim to po-
dařilo. Veřejnost golf v zásadě přijala a už
ho apriori nezavrhuje. Pokrok. Sledujete,
jak jsme skromní. Za pokrok považu-
jeme posun k názorům, které jsou jinde
samozřejmé.
Jak jste tenkrát vnímal vztahy gol-
fi sté versus kluby, kluby versus fede-
race, federace versus majitelé hřišť?
Například na Svratce se doslova bily dva
kluby, chtěly turnaj v jeden den a každý
klub měl na grínu svou jamku. Tyhle
pikantérie je třeba občas připomenout,
ne? Zato Mariánky, tam to měli zmáklé
od začátku a vše fungovalo dokonale.
Obecně se dá říct, že nadšení pro no-
vou věc, objevování golfu bylo důvodem,
že se to moc neřešilo. Problémy nastaly,
pouze pokud se do vztahu vnesly peníze.
Přišel investor a má zájem postavit hřiště
nebo klubovnu. Pak členové klubu zner-
vózněli a chvíli prudili. Nevím ale o pří-
padu, že by skončil v neprospěch golfu.
Rozklíčovat vztah klub versus majitel má
problém i dnes snad většina stěžovatelů.
A nyní?
Teď, v době krize? Nebo už je po ní? Lidi
si dávají větší pozor na peníze. Napětí se
zvýšilo, ale ne fatálně. Vnímám to do-
cela pozitivně. Nemám rád, když se pro-
blémy dusí a nemluví se o nich. Je lepší
diskutovat.
Co považujete za hlavní problémy
českého golfu? Jsou-li nějaké.
Jsou. Českému golfu chybí dvě osobnosti,
bez kterých to jednoduše nejde. Startér
Českému golfu chybí dvě osobnosti, bez kterých
to jednoduše nejde. Startér a marshal. Tihle dva se
ale úspěšně hledají a občas je na našich hřištích už
i potkáme. Ale stejně tam vládne neřád. Napadlo
mne, jestli nechybí i třetí osobnost – pokorný golfista!