Page 65
63
Text a foto:
Ivo Doušek
Droga zvaná Belek je silně návyková.
Ze závislosti se vymaní jen ti nejsilnější.
Ale všechno má svoje limity. Nemůže se
sjet celá golfová Evropa na jedno místo.
Jednou musí nastat samočisticí proces.
Navštívil jsem ten ráj několikrát, a přestože
jsem pořád jen ten, kdo si tam jede
zahrát, dostávám se pomaličku k tomu,
že mohu srovnávat a sledovat vývoj.
Před pár lety se to celé probouzelo, v roz-
sáhlém piniovém lese mezi městečkem
Belek a mořem vznikalo jedno hřiště za
druhým, z některých sezónních hotelů
na pobřeží se stávaly hotely golfové. Do-
konce zde postavili i jeden hotel vylo-
ženě golfový, Sueno: je dál od moře než
ostatní a obsazují ho výhradně hráči.
Vývoj celého toho tureckého zázraku je
překotný. Každý rok tady vypadá jinak.
Mění se všechno, od národnostního slo-
žení golfi stů, přes délku sezony až k po-
litice cen a nabídek. Kdo by chtěl přijet
za rok a najít vše při starém, nedočká se.
Kouř do cigarety nevrátíš.
DALŠÍ SE NEVEJDOU
Stopku dalšímu vývoji nastavil nedosta-
tek prostoru. Už není les… ferveje a gríny
třinácti hřišť, která se sem vešla, už ho
obsadila celý. Les znatelně prořídl, odha-
duju, že kácením zmizela skoro polovina
stromů, třebaže povolení kácet obsaho-
valo závazek vysázet za každý strom ně-
kde v okolí dva jiné.
Víte, kolik je v Turecku hřišť? Nechce se
mi to věřit, ale prý jen osmnáct! A tady,
na malém kousku, chtělo stavět ještě ně-
kolik dalších společností! Většinou jsou to
velké fi rmy, těžaři, stavitelé přehrad a dál-
nic. Jedna z nich obsadila území mimo les
a o dvacet kilometrů vedle postavila na
holém pobřeží první středomořský links.
Tak vznikla Lykia World.
Existují další projekty, ale všechny přibrz-
dila jednak krize, jednak nedostatek pro-
storu. Teď už se ale zase věci pohnuly,
mluví se o dvou dalších hřištích. Ovšem
to místo… ukázal mi ho z auta golfový
manažer Lykie, Angličan Kieron Morissay.
Škaredá rovina kus od moře, plevel, býlí,
placka. Umím si představit, že se to celé
vymodeluje uměle, vyhloubí se jezera,
z vyhrabaného materiálu vzniknou zdejší
typické vyvýšeniny, přivezou se vzrostlé
stromy… Ale to už je celé jinde, dosud se
budovalo v přirozeném prostředí. Jedno
z hřišť navrhuje Annika Sörenstam, druhé
J. M. Olazábal.
V SUENU
Ředitel golfu v resortu Sueno Onder
Cabuk má obavu, že Belek se brzy pře-
plní a nastane odliv nespokojených hráčů,
kteří už nenajdou ideální golf za příjemné
ceny. Hřiště mají svoji kapacitu. Dřív byla
sezona na podzim a na jaře, letos v lednu
se na jejich dvou osmnáctkách odehrálo
6 000 kol! To je 3 000 hráčů na jedno
hřiště – v lednu!
Před dvěma lety tady v lednu v pod-
statě nikdo nebyl. A sezona se rozta-
huje i směrem k létu. Normální stav, se
kterým je každé hřiště spokojeno, je asi
5 000 – přibližně 150 hráčů za den na
jednu osmnáctku. Totální maximum je
Hřiště jsou celoročně v perfektním stavu, což platí také o obou osmnáctkách v Suenu.