Page 48
46
|
GOLF
Podle výukových materiálů
PGAC připravil
Ondřej Trupl
V posledních dílech golfové fyziky si možná
čtenáři kladli otázku, zda popisovaná pro-
blematika není příliš komplikovaná na to,
aby vše dokázali prakticky využít. V tom
případě tu je jedna dobrá zpráva, a sice ta-
ková, že samotný popis jednotlivých pohybů
je mnohem komplikovanější než jejich fak-
tické provedení. V reálných situacích si totiž
hráči zpravidla počínají velmi přirozeně.
Jednoduché zalomení zápěstí předsta-
vuje přirozené vyústění pohybu zdviha-
jící se paže vyvolané setrvačností hole při
nápřahu. Levá paže se až do závěrečné
fáze nápřahu přesouvá přes hrudník, ne-
boť je vedena v rovině opisované hlavou
hole. K rotaci paže rovněž dochází auto-
maticky. Pouze v samém začátku nápřahu
je hybnost paží a hlavy hole tak malá, že
mají tendenci přirozeně setrvávat v ro-
vině. Aby tak byl nápřah veden ve správné
rovině, je odtažení hole velmi důležité.
V zásadě nejde o zcela přirozený pohyb.
Je to dané kombinací zdvižení paží
a současné rotace ramen, což není zcela
běžné. Pro tento pohyb vyjma záměru
hráče neexistuje žádné jiné vodítko. Hráč
sám se musí naučit kombinovat pohyby
tak, aby je sladil do správné roviny.
V případě, že od počátku nápřahu povede
hůl mimo ideální rovinu, pak ani přirozená
mechanická úprava nemusí stačit k tomu,
aby dostal pohyb do správné dráhy. Pokud
hráč nazná, že hůl vede nesprávným smě-
rem, pravděpodobně se tomu bude bránit,
ať vědomě či podvědomě.
Chce-li se hráč dostat do správné pozice
ve vrcholu nápřahu, pak je důležité správně
zkoordinovat pohyby 1. a 2. fáze nápřahu,
tedy rotaci horní části trupu a zdvižení
a následné spuštění paží (více viz. dva před-
chozí díly golfové fyziky). Zhostí-li se toho
úspěšně, zbytek nápřahu se odehraje přiro-
zeně, v opačném případě (nebo jsou-li další
pohyby v této fázi přehnané) bude velmi
složité tyto chyby opravit.
Z tohoto důvodu profesionálové či trenéři
velmi často doporučují „celistvé odtažení
hole“ nebo vést hůl po „širokém oblouku“.
Podstatné je dosáhnout plné rotace ra-
men a k tomu správně zdvihnout paže;
a to je mnohem složitější a komplikova-
nější, pokud se k tomu v počáteční fázi
spouštění hole přidávají nežádoucí po-
hyby navíc.
DOMINANTNÍ JEDNOTÍCÍ PRINCIP
Jak už víte, práci levé paže hráče při ná-
přahu lze k modelu přirovnat velmi jedno-
duše, a to pomocí několika na sebe nava-
zujících pohybů. Celý pohyb bychom tak
mohli rozdělit do následujících pět sekvencí:
1. otočení ramen a horní části hrudníku o 90°
2. zdvižení levé paže ve vertikální rovině
3. zalomení (cocking) levého zápěstí
4. nepatrné otočení horní paže přes hrudník
směrem doprava
5. mírné přesouvání paže v jejích osách
směrem vpravo (přibližně 30°)
Třebaže se na tyto pohyby můžeme po-
dívat jednotlivě a pro názornou ilustraci je
lze provést separátně, všechny musí slou-
žit jednomu dominantnímu jednotícímu
principu, zahrnutém v modelu, a hráč se
podle něho musí přesně řídit.
Ústřední princip spočívá ve švihnutí vzad,
přičemž se hlava hole po celou dobu,
tedy od založení hole a zaujetí základ-
ního postoje až do vrchol nápřahu, pohy-
buje po plánované a kontrolované rovině.
Celý pohyb by měl být rytmický a plynulý
a probíhá v požadované cílové linii, kdy je
hůl následně vedena do míče.
Celá sekvence, rozdělená do dílčích slo-
žek, je poměrně jednoduchá a spočívá
v kombinaci jednotlivých částí ústících
v hladký, ve správné rovině vedený ná-
přah. Pravé umění golfu pak spočívá ve
schopnosti eliminovat veškeré praktické
potíže, jež jsou s tímto pohybem spojené.
(Příště: Rovina švihu – Lidské tělo a model)
Golfový švih – odtažení hole
Červnový díl této pravidelné rubriky plynule naváže na kapitoly pojednávající o golfovém
švihu, konkrétně o nápřahu, přičemž se soustředíme na fázi odtažení hole.
Obr.: Model znázorňující sekvenci prvních dvou fází pohybu při nápřahu.
Golfová fyzika