Page 44
INSTRUKCE
|
Intuice a golf
42
|
GOLF
jak racionální úvahou, tak rovněž pomocí
intuice, jež je bezprostřední a vychází
z vnitřní jistoty.
Podle studie Zdeňka Mathausera „K tro-
jímu pojetí intuitivismu“, uveřejněné ve
sborníku „Intuice ve vědě a filozofii“
Filozofického ústavu AV ČR (1993), má
intuice několik základních charakteris-
tik: neočekávanost, nemotivovanost
předchozí reflexí, pocit vytržení, ucho-
puje celek a souvisí s inspirací (například
při vzniku uměleckého díla). V golfu je
obzvláště důležité, že intuice dokáže
postihnout skryté souvislosti, ke kterým
by nás nedovedla ani dlouhá logická
analýza.
Jako intuice se obvykle také označuje
schopnost rychlého chápání, odhadu
a rozhodování, které zdánlivě není
zprostředkováno žádným uvažováním,
a ačkoli bývá provázeno pocitem jas-
nosti a jistoty, není podloženo žádnými
zjevnými důvody. Intuice má souvis-
lost se zkušeností a je velmi důležitá
v tvořivé činnosti. V golfu je tedy in-
tuice cennou vlastností, protože tento
sport praktikujeme v interakci se živou
a neustále se proměňující přírodou, za
různých povětrnostních podmínek a na
hřištích rozdílného charakteru, která
sdílejí jenom základní soubor shodných
vlastností.
Z toho vyplývá, že každá golfová rána
je originál a dobrý hráč golfu by měl
být tvůrčí umělec. To platí i za podmí-
nek, když jde vše dobře. Když se něco
zhatí, nastává ještě větší posun směrem
od jakýchkoliv logických standardů, a je-
diné, co nás může zachránit, je rozvinutá
schopnost improvizace. A výchozím bo-
dem pro úspěšnou improvizaci je právě
intuice.
Celé by se to dalo rovněž shrnout takto:
čím složitější je herní situace, tím více
vzrůstá úloha intuice. Zatímco při stan-
dardním drajvu na odpališti potřebu-
jeme intuici jakožto jeden z faktorů,
které zahrnujeme do konečného roz-
hodnutí, potom při nutnosti hrát z lesa,
z rafu, ze strmého svahu nebo při ráně
přes rybník se intuice a improvizace stá-
vají elitním týmem pilotů přebírajících
řízení.
JAK JSME SE UČILI CHÁPAT
SÍLU INTUICE
Vloni v časopise Golf v číslech 9, 10
a 12 vyšla tři pokračování článku
věnovaného významu emoční inteli-
gence. Mimo jiné jsem tehdy napsal,
že za objasnění a docenění významu
emoční inteligence vděčíme podstat-
nou měrou americkému psychologovi
Danielu Golemanovi. Doslova průlo-
mem se stala v polovině 90. let jeho
kniha „Emoční inteligence“, jež mezi
širší veřejností zpopularizovala výsledky
výzkumu psychologie emocí.
Jeho hlavní teze obrátila dosavadní
způsob pohledu vzhůru nohama –
úspěšní lidé se často nevyznačují nijak
mimořádně vysokým IQ (inteligenční
kvocient), ale především výrazným
EQ – kvocient emoční inteligence.
Goleman poněkud ikonoklastickým
způsobem dokázal, že příliš přece-
ňujeme tradiční „akademickou inte-
ligenci“ a nedoceňujeme inteligenci
emoční. Podobně revoluční byl přínos
anglo/kanadsko/amerického publicisty
Malcolma Gladwella při objasnění vý-
znamu intuice.
V knize „Blink“ neboli „Mžik: Jak myslet
bez přemýšlení“ z roku 2005 Gladwell
popsal význam intuice na příkladech
lidí, kteří jsou v instinktivním rozhodo-
vání fenomenálně úspěšní. Výsledkem
popularity této knihy byly další výzkumy,
popularizace dosud málo známých pře-
dešlých výzkumů okolo významu intu-
ice a také o poměru úspěšnosti mezi
rozhodnutími intuitivními a pečlivě
promyšlenými.
Na základě těchto výzkumů lze jed-
noznačně říci, že význam intuice jsme
dříve podceňovali. Pouhých 10 % všech
informací přijímáme vědomě a ná-
sledně také takzvaně logická, lineární
rozhodnutí podložená fakty, prece-
denty a dlouhými úvahami nemusejí
být vždy ta nejlepší.
(Příště: Jak porozumět intuici a lépe ji
využít při golfu)
Insula deserta?
Před časem se objevila v tisku série
článků pokoušejících se „populárně
vědeckým“ způsobem vysvětlit roz-
díly mezi vnímáním a myšlením žen
a mužů. Byla v nich rovněž zmínka
o jakémsi „šestém smyslu“ a konsta-
tování, že tento záhadný smysl neboli
intuice sídlí především v části mozku
zvané insula.
Ve skutečnosti jde o Lobus Insularis,
který je součástí korové oblasti limbic-
kého systému. Ten se podílí mimo jiné
na somatovegetativních regulacích,
integraci funkčních změn při emocích,
na reakcích spojených se zachováním
jedince a rodu a tvorbě a vybavení
paměťových stop (včetně orientace
v prostoru).
Pro nás golfi sty je důležité, že limbický
systém je významným článkem v pro-
cesu vnímání a vyhodnocení emocí
a rovněž v oblasti instinktů a jejich
využití. Sídlem a zdrojem naší intuice
není pouze „insula“, ale pro praktické
potřeby je vždy užitečné si konkrétní
vlastnost někam lokalizovat.
Estonský hudebník a skladatel
Erkki-Sven Tüür vytvořil v roce 1989
skladbu „Insula Deserta“, která do-
sáhla kultovního uznání v oblasti
moderní vážné hudby. Nejčastěji
se její název překládá jako „Pustý
ostrov“, ale já, kdykoliv čtu nebo
slyším onen mystický název, vynoří
se mi děsivá představa prázdného
sídla intuice. Když se v golfu a jinde
v životě dopustím nějaké chyby vy-
plývající z nedostatku intuice, udě-
lám si sám pro sebe s povzdechem
diagnózu: „Tak to zase jednou byla
Insula Deserta…“
Jako intuice se obvykle také označuje schopnost
rychlého chápání, odhadu a rozhodování,
které zdánlivě není zprostředkováno žádným
uvažováním, a ačkoli bývá provázeno pocitem
jasnosti a jistoty, není podloženo žádnými
zjevnými důvody.